Článek: Nedělní poslech 97

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 97

Victimer27.1.2019

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Hilyard a jeho debutové album Furthermore.

Cesty páně jsou možná nevyzpytatelné, cesty našich Nedělních poslechů mají své trasy poměrně jasně dané. Co možná nejčastěji se snažíme představit kapelu či autora, o nichž se toho ještě mnoho neví. S projektem Hilyard se velmi rád vracím do vyhlášené dark ambientní stáje Cryo Chamber, kde jsou všechny cesty vedoucí do tmy nekonečných prostor také určeny dost přesně na to, abychom mohli zapochybovat. Dominantní atmosféra v daném schématu temného minimalismu, leckdy s dalšími přesahy. Prakticky každá nahrávka je okouzlující a něčím přínosná. Přínosným pro tuhle neděli budiž i debutové album Furthermore, protože jeho zvukové vybavení nelze nechat bez povšimnutí.

Briana Hilyarda beru jako správného chlapíka na správném místě. Vdechl totiž svému hudebnímu dítku natolik zajímavou, vícevrstvou elektroniku, že je radost se v ní brodit, vznášet a odlétat do dalekých končin hlubokého vesmíru. Jeho němá hudba v sobě mísí prvky rozostřené drone music s analogově basující strukturou vedoucí k jinému poznání, než je to omšelé pozemské. Hlubiny vesmíru Hilyard a úkazy, které lze v jeho sektorech spatřit, beru jako velmi podmanivé a v prostředí dark ambientní komunity jako naprostý top její cinematicky orientované větve.

Gigantické útvary a v nich ukryté portály do dalších prostor tiše plynou kolem. Jen když jste k nim natočeni a přímo v jejich blízkosti, slyšíte jak monstrózně zní. Kdybych to převedl do roviny pozemského života, jako když stojíte na molu a přímo k vám tiše připluje obrovský tanker. Tiše a přitom děsivě. Přesně tak kolem vás plují vesmírem velké a těžko vysvětlitelné předměty. Hudba Hilyard je kombinací jejich syrového hluku a dalekých výhledů skrz nekonečno, odkud se ozývají poutavě atmosférické ozvěny lákající do svých pastí.

Po celou cestu, která zabere téměř hodinu oddechu od reality, se člověk (pokud tomu dá co má) ocitne ve spojení s cizím, ale obohacujícím tichým místem, kde jsou hranice tabu. Možná se tahle definice dá použít u mnohých dalších podobně ložených projektů, ale jde také o to, jestli je vůbec potřeba hledat slova. U Hilyard jsem se sice pustil do popisu jejich hudby, ale ve skutečnosti si myslím, že samotný poslech řekne mnohem víc. Je to na vás...

Kapela: Hilyard
Album: Furthermore
Styl: cinematic dark ambient
Vydáno: 11/2018
Země: USA
Vydavatel: Cryo Chamber
Odkazy: bandcamp / facebook / soundcloud

Sestava: Bryan Hilyard - elektronika, produkce, koncept

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milix / 13.7.18 13:15

Hmm, kolik mě to stálo času , úsilí i financí než jsem přišel na to , že problém není v mém technickém zařízení ale ve zdroji který se snažím kvalitně reprodukovat.Na vše jsem přišel úplně náhodou, vcelku už nešťastný jsem si myslel že prostě špatně slyším a téměř jsem rezignoval.Potom mě ale napadlo vytáhnout s krabic svůj starý gramofon a tape deck včetně LP desek a audiokazet které jsem si nahrával před cca 25-30 léty a pochopil jsem že , slyším naopak právě velmi dobře. Znovu mám radost z hudby kterou mám rád a to napříč celým spektrem různých žánrů.O kvalitu reprodukce jde především , pochopil jsem.Tohle poznání mě donutilo se více zajímat co se to děje , máme mnohem lepší technicé možnosti ale výsledek je horší než dříve. Nakonec jsem velmi zredukoval svůj novodobý archív hudby a dnes už si dávám hodně velký pozor na to co si přinesu domů. V tomhle je vlastně i odpověď na to proč jsou LP desky opět na výsluní , není to jen nostalgie a ani lepší technická kvalita ale technologické možnosti které nedovolují zkazit tak úplně a jednoduše nahrávku jako na digitálních nosičích. Reprodukovaná hudba má dávat radost a ne být příčinou toho proč nás bolí hlava.