Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 99

Nedělní poslech 99

Victimer10.2.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme hlučící projekt Uncle Grasha's Flying Circus a jeho album "Stalinist God".

Stalinist God je status. To aby nevznikly zbytečně moralizující komentáře, které by volaly po zdravém rozumu lehčí formou špatně mířeného protestu a po úplném zastavení činnosti v tom horším případě. Ono po sobě kolikrát stačí spláchnout hajzlík a uvědomit si, že kolem není zas tak horko a nevhodno a bordel je spíš na vlastním ihrisku. Takže klídek. Stalinist God je status provokativní, ovšem do pochodově rezonující produkce zcela vhodný. A Uncle Grasha's Flying Circus (UGFC) je pochodově rezonující těleso. Někdy na samé hranici snesitelnosti, jindy zase docela příjemně šokující svou obratností. A Stalinist God je nahrávkou, jenž to svým naturelem věrně potvrzuje. Na svou čest, naši malost a útrpnou marnost.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/ugfc%201.jpg


Stalinist God je cca padesát minut bzučícího noise, industrialu, martialu, samplů a filmových útržků různých žánrů, které obaluje temná linie dark ambientních ozvěn. Materiál je to temný, útočný, ale i hravý, znepokojující a někdy až absurdně deprimující či zvráceně nadějný. Jde o to, v jaké jeho fázi se zrovna nacházíte. Celkově je však rozhodně zajímavý, i když návraty k němu nepatřily mezi mé oblíbené denní kratochvíle. Docela to bolí, řekl bych. A bolet to taky má. Chce to víc odvahy a při častější aplikaci doporučuji nechat se vnořit hluboko jak jen to jde, ačkoliv to sebou může nést jisté neblahé následky. Třeba takové malé domácí panikaření. Nebo zlé pohledy jinak milé ženy, která nemá pro hlasitou produkci UGFC pražádné pochopení. Pokud se nepodaří proniknout, další radou budiž láhev vodky. Třeba. To všechno ovšem platí jen pro náhodné kolemjdoucí. Ostřílenější ruchovládci ví, která bije a pro co bije jejich plechové srdce zvukově nestabilního maršála. Takoví si musí libovat a uznat jisté parametry zvrhlé zajímavosti.


// Uncle Grasha's Flying Circus je surrealistický projekt žánrově se pohybující na pomezí harsh noise wall, military industrialu, atmosferického dark ambientu a zvukového DADA primitivismu. Vstřebává a opět šíří v koncentrovaném podání ty nejabsurdnější obrazy lidské marnosti. //

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/ugfc%202.jpg


Tak se definuje projekt sám. Dohledat a vyposlechnout lze více různých nahrávek a zvukově divokých orgií. Stejně tak vybrat pár nebližších možných setkání, kdy hlava zatouží po zvukovém teroru a nohy si to zamíří ...


... 23. března do Prahy na Žižkovskou Noc 2019


... 12. dubna do Plzně na Festival odpadních vod 2019


... nebo 4. - 6.7. na Slovensko, kde se v Moravanech nad Váhom odehrají kultovní Hradby Samoty IX


Stalinist God je experiment. Zvukově těkavý, těžký a temně avantgardní. Jako takové je dobré chápat celkové působení UGFC. Nemám úplně přehled o současném stavu v řadách projektu, jak se mění jeho live podoba s tou studiovou, ale vystačme si pro dnešek s informací, že za konceptem Stalinist God stojí zahalená tvář jistého Willhelma Grasslicha.


Ten dal dohromady sbírku funkčně rezonujícího minimalismu, jehož nitro polyká obskurní a děsivou malost lidstva, upozorňuje na ni a přehrává ji pomocí silně undergroundového materiálu na vlně více položkové noise music. Za mě nejde o něco, co by znamenalo revoluci či hudební nadplán, ale rád si za asistence UGFC v budoucnu zvukově přitížím. Na podobné příležitosti je Stalinist God nahrávkou zcela ideální. Na hluboké soudy tak úplně ne. Ty nechme stranou a zároveň nechme působit svobodně hlasité a neurvalé ruchy. Těm patří tahle chvíle.

 

 


 

Kapela: Uncle Grasha's Flying Circus
Album: Stalinist God
Styl: death industrial / martial noise / dark ambient
Vydáno: 8/2018
Země: Česká republika
Vydavatel: DIY
Odkazy: bandcamp / bandzone

 

Sestava: Willhelm Grasslich - noise, koncept



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kobdzey / 25.3.14 12:03

Diky moc za vyborny osvetovy clanek. Jako muzikant i zvukar se pod nej podepisuju treba i vlastni krvi. Diskuze pod nim jen podtrhuje skutecnost,ze jeste stale si spousta lidi tuto problematiku nechce uvedomit - pisu nechce,ne ze neumi,ale proste nechce. Znam to,kdyz lidem zacnu takto vysvetlovat,ze limitaci se ten zvuk deformuje a neprirozene pumpuje,ale pro ne je proste dulezitejsi,ze jejich nahravka prerve ostatni. Nicmene ve svete uz je Loudness War na ustupu a to ze zasadniho duvodu - vetsina novych prehravacu od Apple - Ipady,Iphony,Ibooky,Ibooky a ja nevim jeste co I, maji v sw aplikacich pluginu,ktera,zjednodusene receno, srovnava hlasitost nahravek ze 70-80 let s temi soucasnymi a to tak,ze ty soucasne proste snizi (treba i o 10-20dB) vysledkem je pak fakt,ze ty tzv.moderni vedle tech starych zneji primo strasidelne,coz neni pro ne dobre vysvedceni. Treba Metallica jedno sve totalne prervane album musela vydat znova a tiseji,protoze ji to puvodni fanousci proste hodili na hlavu. O celkove hlasitosti bohuzel casto rozhodovali typ producentu - jak je nazvat - veprova hlava me napada - neb oni razili nazor,ze hlasitejsi je lepsi (v psychologicke rovine hlasitejsi vyplavuje vice adrenalinu do mozku,proto se to lidem zda lepsi). Nastesti se blyska na lepsi casy a lidi jako Dave Pensado,Alan Parsons a mnoho dalsich prednich zvukaru, opet zacinaji udavat trendy svetoveho zvuku a produkce bez pocitu,ze bojuji s vetrnymi mlyny.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky