Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Dvě zastávky šalinou od brněnského hlavňáku a jste tam. Boro klub je pěkně schovaný v boční uličce, kryje se před zraky mas nedaleko stanice Masná, jak stylové. Malý klubík právě prožívá svoje silné období a nabízí nevšední hudební zážitky, které jinde snad ani nenajdete. A pokud ano, tak velmi zřídka. Na mé zvídavé otázky se mi ozval sympatický mladík říjající si pan Brokolis. Těžko říct, co si pod tímto pseudonymem představit, ale povídání to bylo nadmíru zajímavé.

Co vlastně znamená název BORO?

Vím já? Název je s prostorem spojený již řadu let a ačkoli jsme se snažili vypátrat pamětníky, kteří by dokázali doložit, jak to s Borem v minulosti bylo, vzpomínky těchto lidí se značně rozcházejí. Našli jsme staré logo, klasický kulatý štemplík, který ve svém středu již ono jméno nese. A pominu-li zvukomalebnost svého představování se do služebního telefonu (totiž „broborobrno“), existuje ještě teorie, že klub odvodil svůj název od cigaret té jedné značky.
 
Já jsem u vás byl jen jednou a to někdy v roce 2000 (což hodlám napravit), když hráli Švédové Centinex a pamatuju se, že příliš prostoru u vás člověk nenašel. Stále jde o ten stejný klenutý sklep, že?

To znáš Boro déle než já, v roce 2000 jsem ještě chodil na základku, kde mě učili, kde vlastně nějaké Brno leží (jsem naplavenina ze severu). Od roku 2000 se dispozičně asi těžko něco změnilo; zásadní je ale rekonstrukce, která proběhla letos v létě, během níž došlo k oklepání vlhkem supernasáklých omítek, k novému rozvodu elektroinstalace, přestavění baru apod. Klenutí jsme ale pořád stejně, pokud se ptáš na tohle.

Tehdy tam byl zvláštně řešen prostor, protože pódium bylo hned pod schody z ulice a bar někde v pozadí. Je to stále stejné?

Ha, podívejme. Tak to kdepak, pod schody z ulice je místnost, kterou zoveme hospoda, z níž se větví zbytek klubu (hudební sál a „backstage“ v jedné frakci, toalety a místnosti pro řadové návštěvníky v druhé).

Bylo nutné do sklepa něco zainvestovat a opravit?

V minulosti zcela jistě, nás se v poslední době týkala především ona rekonstrukce.

Ve fungování klubu byla, tuším, mezera, po nějaký čas tam byla jen herna nebo co... To vy jste jej znovu otevřeli jako hudební klub? A od kdy se vlastně píše novodobá historie Bora?

Řekl bych, že do širšího povědomí Boro vstoupilo před třemi, spíš dvěma lety, tj. od doby, kdy jej provozuje můj boss Robert. Tehdy jsem prostor začal reflektovat i já, čistě z pozice nezávislého promotéra. Nějakou dobu předtím se klub jmenoval tuším Tuner. S provozními se tam vždycky šašilo, personál se přeléval navenek dost neprůhledně a s touto dobou nemá naše současná situace příliš společného. Tradici a jméno si budujeme hodně čerstvě.

Prostor máte jen v pronájmu nebo jste ho koupili?

V pronájmu od majitele celého domu.

Kolik lidí se stará o chod klubu?

Nejužší okruh čítá čtyři lidi (provoz, produkce, dva střídající se zvukaři), v širším bys našel výpomoc na baru, náhradní zvukaře, fotografa a pomocníka na úklid.

Nacházíte se v podzemí bytového domu, takže hluk jste asi řešili. Jste dostatečně odhlučnění nebo nájemníci občas prudí?

Je to zvláštní, ale na hluk přímo z klubu si stěžují (patrně – známe to pouze nepřímo ze zásahů městské policie) jen lidé z protějšího baráku na Křence, především na jaře a v létě, kdy necháváme do ulice zapnuté větráky a metálek se jim žene přímo do oken. Z pater nad námi máme nečekaně kladné ohlasy. Když se tu a tam s některým nájemníkem potkáme, většinou nám potvrdí, že je neruší nic, maximálně lidi postávající na chodníku před Borem. Což je taky problém především jara a léta, že jo.

Vaše poloha je trochu stranou centra, ale stále výborně dostupná. S návštěvnosti teda určitě problém nemáte? Jakou máte přibližně kapacitu?

Ozkoušený limit je na nějakých sto třiceti platících, tj. cca sto padesáti hlavách sakumprásk. Je ale fakt, že pak už se uvnitř dost těsnáme. Na návštěvnost si nerad stěžuju, žiju z glosy „posrat se dá všechno“, navíc se průměrná účast na koncertech mezikvartálně (jsem profík, víme) i odhadem (pořád jsem) výrazně zvedla. Jestli se nám podaří tohle tempo udržet, budu jenom rád, naši promotéři jistě taky.

Po nahlédnutí do programu jsem se nad sebou zamyslel, jestli trošku nedohnat vzdělání. Totiž, skoro nikoho, kdo u vás hraje, neznám... Zaměřujete se schválně na malé, asi spíš rockové záležitosti?

Schválně vyloženě ne, ale dispozicemi/kapacitou klubu a svým hudebním zaměřením či přesvědčením nebo jak to nazvat („alternativní“ scéna), je tohle směřování tak nějak automatické. „Velké“ kapely si nemůžeme dovolit pozvat – nebo ano, ale musí se počítat s obrovským provarem –, nezaplatily by se ze vstupného, což je stále kritický faktor. Na druhou stranu, většinou nás ani nezajímají.

Jste svým založením rockeři, nebo se nijak nevyhraňujete?

Mám rád metal a kántry, ten druhej je rocker. Dohromady se ale nevyhraňujeme, limity žánrů jsou tu od toho, aby se překračovaly.

Občas se u vás mihnou i známá jména, nedávno třeba Lento, trošku víc zpátky to byli Zatokrev aj. Podle čeho si kapely vlastně vybíráte a kdo má v této věci hlavní slovo?

Předně je třeba říct jedno – většina u nás probíhajících koncertů jsou tzv. pronájmy; akce, jež organizují „cizí“ promotéři. Za všechny pravidelné organizátory jsou to ABBA, AVA, Keftes Party, Fido z Dřevěné cikády, You Have Not Enough Minerals, Naše koncerty, Bob Supersoniq, what they gonna do if i dont fall? apod. Míváme i studentské večůrky a stužkováky, což jsou spíš výjimky. Na mě jakožto produkčního tak zbývá milá povinnost akce a promotéry koordinovat a pokoušet se lepit díry v programu tak, abychom udrželi jakous takous pravidelnost. Kapely se pak vybírají podle jednoduchého klíče – buď chceš něco konkrétního uspořádat a pozveš si je (týká se především českých kapel), nebo stahuješ zahraniční sebranky, které jsou zrovna na turné v Evropě. Panuje mylná představa, že si kapely místa vybírají samy. Kdepak, něco takového se děje jen v malém zlomku případů.

Máte nějakou top kapelu, kterou byste u vás rádi pohostili?

Hoho, těch je! Já neochvějně čekám, až mi spadnou do klína Young Widows, Jay Munly a Arbouretum. Robert se nejvíc těší na návrat Trigger Effect a Lento. Značná část snů se nám ale už splnila s Her Name Is Calla, Keelhaul, Pontiak a dalšími.

Jak to máte se zázemím pro kapely, mají možnost si někde složit kufry?

Jasně, vyhraňujeme jim velkou místnost za sálem, kde většinou i večeří.

Do jak daleké budoucnosti sahá váš dramaturgický plán? Máte představu už na měsíce dopředu nebo vše řešíte za pochodu?

Vše za pochodu. Máme upečené akce až do příštího jara (pronájmy), vše záleží, v jaké části roku se zrovna ocitáš. Právě teď (konec podzimu) si kapely bookují turné na jaro, takže začíná cyklus emailů a domlouvaček. Jindy se akce domlouvají třeba i týden dopředu, je to různé. Právě tím, jak jsme malí, jsme i hodně flexibilní. Vše se řeší na osobní úrovni.

Co jsem se na vašich stránkách dočetl, tak si můžu udělat vlastní párty, bude k tomu zvukař i s aparaturou a ceny hned vidím. Jak je to s tím zapůjčením aparatury, to si ji můžu třeba na večer odvézt na vlastní akci a ráno vrátit, nebo jde o zapůjčení uvnitř klubu?

Jde o zapůjčení v rámci klubu, ale se zvukaři se dá vždycky domluvit.

S povděkem kvituji, že jako jedni z mála máte na čepu něco jiného než Starobrno. Polička momentálně prožívá boom, tak proč ji nenabídnout i k poslechu rockové muziky, že? Mimochodem fungujete i jako normální hospoda, ne?

Jo, poličkové pivo je super, chutná i mně, a to jsem založením bešerovkový. Jako hospoda fungujeme od úterka do soboty, vždycky od čtyř. Se někdy stav, pustím ti Neurosis a Godflesh tak nahlas, jako ti je nedopřeje nikdo nikde jinde.