Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka D. 

Hexvessel - Nocturne (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Další přitvrzení a mnohem víc blackmetalový zvuk, ve kterém jsem už chvíli váhal, jestli jsou to stále Hexvessel. Ale jsou, prosvítají z temnoty, vynořují se ve chvílích psychedelického rozjímání, aby pak zase zatáhli oponu a svůj projev podřídili ostré zimní vichřici. Zatím nevynáším žádné závěrečné soudy, poslouchám a nechávám události plynout. 

Šakal - II (2025)  ochutnávka

zdroj: WAV (16 bit, 44.1 kHz)

Kapela Šakal pochází ze Srbska, takže úplně správně se ten jejich název píše Шакал. Podle názvu alba se jedná o jejich druhou řadovku, ale žádní nováčci na scéně to nejsou a byť tato jejich kapela funguje teprve od roku 2021, historie jednotlivých členů je mnohem delší. A je to znát, jejich velmi plnotučný a nekompromisní black metal, který se tematicky věnuje slovanské mytologii a pohanství, je po celou nahrávku velmi konzistentní a podaný bez škobrtnutí. 

Doctor D - Time Loop (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Tenhle indonéský metal klame tělem a navzdory růžově laděnému obalu jde o takový hezky naivní old-school, v němž najdete prvky blacku po vzoru Darkthrone. Celé se to prý opírá o staré metalové formy z 80. let a je určeno pro fanoušky Amebix, Hellhammer/Celtic Frost, Discharge, Venom, Bathory, Sodom, Mantas/Death, Massacre, Darkthrone (to jsem zkopíroval), což prosím berte trochu s rezervou. Ale jako zajímavost proč ne. 

Kenny Burrell – Introducing Kenny Burrell (1956, reedice 2019)  ochutnávka

zdroj: LP (# 0602577519987)

Kytarová hra Kennyho Burrella je pro mě bezpečný přístav ve dnech, kdy nepotřebuju vyjet na rozbouřené vody a dokazovat si, že to ještě zvládnu směřovat vpřed. Kombinace s fantasticky živým zvukem nahrávky je něco, co člověk na dnešních deskách prakticky nepotká. 

The.Switch - The.Switch (2016)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Tyjo, tohle jsem neslyšel už jak dlouho? Moc. A je to fajn deska, podléhá se jí snadno. 

// Victimer

Gaahls WYRD - Braiding the Stories (2025)  ochutnávka

zdroj: flac 

Nová načernalá a avantgardou míchnutá duchařina pana Gaahla u mě během června vedla co do zvědavosti. Debut jsem si oblíbil, na pokračování si našel svoje momenty, ale celek mi zatím jaksi nelepí. Je tady dost dobrých míst, které už delší dobu zůstávají jen dobrými místy. Recenzi zatím posouvám a dávám tomu ještě více času, ale začínám být netrpělivý. Řemeslně velmi dobré, ale něco to brzdí. Rozklíčuji do konce července.

// Sorgh: Tohle mě docela chytlo.

// Garmfrost: Já se naopak nechytal. Gaahl už zpívá přesvědčivě, ale jako celek mě novinka nebrala.

Helheim - HrabnaR- Ad Vesa (2025)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320)

Nejprve jsem neměl ani páru, že mají Helheim venku novinku a pak to všechno začalo dle již tradiční procedury. Pěkně pomalu, nikam nespěchat a mít uši dokořán. Sever těchto Norků je trochu jiný. Krásný i ošidný. Mám rád všechna alba Helheim, ale HrabnaR- Ad Vesa kapele velmi sedlo a bude u mě o něco výše jako (dejme tomu) poslední tři alba před ním. Respekt! Tohle určitě bude jedna z topových věcí 2025 sezóny.

Obsidian Tongue - Eclipsing Worlds Of Scorn (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Ani nevím, jestli jsem už o Amíky Obsidian Tongue zavadil. Asi ne. Ale zaujali a během června se ohřáli ve foobaru docela slušně. Jejich nové album je takový trochu jiný a přesto pravidel se držící atmosférický black metal, který pocitově není příliš daleko od Agalloch, ale je modernější, současnější… Obsidian Tongue se nebojí zapojení různých efektů, ale ani krutější démonizace, a vše to pak dávají dohromady. Budiž, není to zlé.

Hexvessel - Nocturne (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Stále metalovější (black i doom) Hexvessel mi vyloženě nevadí, ale nějak to už není ta pravá lesní láska jako kdysi. Tedy období zakončené famózním albem When We Are Death. Od té doby není nic vyloženě špatně, ale někde se mi ztratilo to původní kouzlo. Možná úplně nepobírám ten širší záběr, přitom jsou v něm Hexvessel minimálně solidní. Nebo si moc vymýšlím… Každopádně Nocturne se u mě ještě ohřeje, jen nevím jestli budeme na stejné vlně. Obdobná situace jako u předchozí arktické Polar Veil.

Feversea - Man Under Erasure (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Načernalý post-metal z Norska, debutová fošna a dobrá adresa u Dark Essence. Vyloženě seznamovací akce a Feversea mají mé sympatie. Zatím neumím říct, jak dlouho se vzájemně sneseme, ale je to na dobré cestě. Kapela v sobě má ten prvotní hlad, což je jedině dobře.

Venus Star - Smokeless Fire (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Finsko, muž tisíce a jedné kapel a už šestá deska jeho doom-blackového projektu Venus Star. Dříve jsem se mu nevěnoval, do nosu mě praštila až novinka a její zadusané a vláčné tempo. Máčené v bažinách, trouchnivějící, skoro až na sludge nezčeřené hladině. Smokeless Fire zní shnile a přitom jako by povznesené kamsi výš… Odkaz starých Beherit a Amorphis není blbé zmínit a poslechy starších alb nejsou skoro vůbec odlišné. Tohle je stereotypní pomalá špína finských rašelinišť. Zanesený sound zabaví, ale po chvíli taky nudí. Ruku na vyschlé srdce, tohle je víc záliba ve specificky položeném soundu, než cokoliv víc.

// Bhut

Draugveil - Cruel World Of Dreams And Fears (2025)  ochutnávka

zdroj: bandcamp 

Světem black metalu prolétá obrázek obalu s posměšnými poznámkami i řadou parodických koláží. Tak jsem to prostě zkusil a na rovinu říkám, že to nezní nijak pitomě, jak jsem si původně myslel. Je to obstojný black metal s řadou dobrých riffů, chytlavých momentů a správňácky dungeon náladou, která dobře koresponduje s tím rytířstvím z obalu. Vyjde-li to někdy na nějakém hmotném nosiči, tak si to hodlám pořídit. Tohle je náhodou docela fajn kousek. Jen je trošku matoucí, že je kapela všude uváděna jako česká, ačkoliv ji tvoří borec z Ukrajiny, který v současnosti v naší zemi žije. Ještě před pár lety se podílel na albech, která jsou vedena jako zahraniční. Ale to je jen tak pro úplnost. Kdyby tahle deska vyšla o třicet let dříve, tak je to dneska raritní kult. Tím jsem si skoro jistej. Sice rovněž klokotá info, že je to produkt AI, ale já nevím… Nevěřím tomu. Vycházím také z toho, že Metal-Archives tuto kapelu registruje/obsahuje a podle jejich nových pravidel si nové kapely prověřují, aby právě archiv nezahrnoval produkty AI. A jestli to nakonec produkt AI teda je, tak ty vole, mám být nadšený nebo se bát, kolik podobných “muzikantů” vyběhne? Zajímavý postřeh přinesl tento článek a já jej plně chápu, jelikož to mám vlastně naprosto stejně. 

Dream Theater - Train Of Thought (2003)  ochutnávka

zdroj: CD 

Tohle je deska, která by mohla oslovit i ty, kteří kapele neholdují. Sice se tu nevyhneme pár profesorských sezení, ale ve výsledku to šlape jak blázen. Je tu asi nejtvrdší sound, který, kdy Dream Theater měli a vůbec se to poslouchá strašně dobře. 

// Garmfrost: První album od DT, které mě už nebavilo úplně zcela. Už jsem nebyl pohlcen.

// Sarapis: Tady za mě ještě dobrý, borci přitvrdili a jsou z nich přísní učitelé, na jejichž emoce si musíte chvilku počkat.

Alice In Chains - MTV Unplugged (1996)  ochutnávka

zdroj: CD 

To, že někdo natočí unplugged, automaticky neznamená, že to bude zajímavá nahrávka. Musí k tomu být fištrón a sakra silnej song. A to všechno Alice In Chains absolutně nechybí. 

// Garmfrost: Alice in Chains unplugged jsou krásně éteričtí.

// Jirka D.: Nejlepší deska Alice. 

Hexerei - Realms…… (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Jsem rád, že kapela, které jsem věřil (protože jsem ji zahrnul do Kaple 1) je pořád tak zanícená a ošklivá. Debut mě asi bavil víc, ale chce to ještě trochu času a víc se do toho ponořit.

IV Sigillo - Quarto Sigillo (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Jediné, co mi tu překáží, je ultra protivnej hlas, kde jsem chvílí tápal, zda jde o projev ženský, či mužský a nebo úplně jiný. Podle fotek je to chlap, takže c je správně. Ale hudebně si docela rozumíme. Šlapavý doom s hard rockovým fortelem a výraznou basou. Není to zlé.

Witchrot - Soul Cellar (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Stoner, sludge, doom se vším, co k tomu patří. 

Scooter - Wicked! (1996)  ochutnávka

zdroj: youtube 

Ha, tohle jsem neslyšel od pátý třídy zakládky. Ale nějak mě to furt baví. Asi spíš z nostalgie a že mě to hází do těch let, kdy bylo všechno jinak. Krize předstředního věku? 

Awakening pořád vraždí a ty cajdáky jsou jen dobový cajdáky… …a samozřejmě to nezůstalo jen u téhle nahrávky, ale protočil jsem i několik dalších hitovek oné éry. Třeba Fire, třeba Faster Harder Scooter… a tak. 

// Lomikar: Já se dozvěděl relativně nedávno, že Scooter byl experiment vytáhnout do mainstreamu extrémní a obskurní žánr digital hardcore (viz třeba Atari Teenage Riot), který se nakonec ujal. Nicméně doufám, že si ti, kteří za ním stojí uvědomují svoji odpovědnost i za na něj navázané projekty typu český Hypercraft. 

// Garmfrost

Helheim - HrabnaR- Ad Vesa (2025)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Po dlouhé době, co mě Helheim baví. Nová deska je příjemným koktejlem melodiky, syrovosti a progresivní zábavnosti.

Cryptopsy - An Insatiable Violence (2025)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Cryptopsy diktují jak zákon káže…

// Sorgh: Je to nekompromisní…

// Victimer: Pořídím si. Sorgh mi pustil kousek v mobilu a byl to masaker.

White Snake of Blackened Maze - The Ocean of Truth (205)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Podmanivá avantgarda plná dobrého mixu extrému s atmosférou…

Fallujah - Xenotaph (2025)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Také Fallujah mě s novým počinem udělali radost. Xenotaph se jim povedl. 

Beyond Mortal Dreams - Devastation Hymns EP (2025)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Tohle je radost. Beyond Mortal Dreams hrají death metal, jak ho mám rád. Tvrdý jak viks, náladotvorný, pochmurný a sakra dobře zahraný…

// Sorgh: To je ale krásnej nářez. Fasa kapela, která si mě omotala poslední řadovkou. 

// Sarapis

Lucifer’s Child - The Illuminant (2025)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp, youtube

Vždycky když přijde to období, kdy pod palbou slunečního žáru žloutne tráva a mouchám se nechce lítat, dostanu chuť na línou řeckou melodiku. Už dávno to nejsou jenom Septicflesh nebo Rotting Christ, ke komu si chodím pro listy vavřínu, zatímco slepnu bělostí přízemních staveb. Těch dobrých adres je víc. Lucifer’s Child se před pár lety blýskli deskou The Order (2018), letos se vrací s novinkou The Illuminant. Řecká klasika, dalo by se říct. Charakteristický zvuk kytar a riffy v souladu se vším, k čemu kdy přiložil autorský sosák motýl Emmanuel. Lucifer’s Child jsou nejsilnější, když nespěchají a nechávají rozvíjet svůj majestát. Skladby As Bestas a Ichor patří k tomu nejlepšímu. Samozřejmě je potřeba občas i spláchnout, aby hrozičům na koncertech neklesl tlak, ale to už je takový kolorit, s nímž se Lucifer’s Child pasují se ctí a ku prospěchu celku.

Convocation - No Dawn for the Caliginous Night (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320), bandcamp

Třetí album Convocation u mě časem vyrostlo nad očekávání vysoko. Když se po skvělém debutu vynořilo nablýskané Ashes Collapse (2020), všechno bylo žánrově zetlelé tak akorát na skus a předurčené k invokaci se vší parádou, k úplnému podlehnutí mě to ale ne a ne zlomit. Teprve až na albu No Dawn for the Caliginous Night se funerální proudy slily v jeden mocný tok. Convocation zase jednou zabušili na bránu krchova, až zahřmělo v astrálu.

Night - High Tides - Distant Skies (2020)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320), bandcamp

“Přichází noc!” - “Drž hubu”. No, budiž. Se švédským Night je ale daleko lepší pořízení. Jejich zatím poslední album se mi dostalo do přenosného přehrávače v březnu tohoto roku, sotva pár dní po vystoupení kapely v Písku. Od té doby mě doprovází na cestách. Rock/metalové retro křupavých sedmdesátých let s nadýchaným jádrem hraje barvami hřejivých tónů, milých melodií a refrénů silných jako nosníky z amerických sléváren.

// Sorgh

Agalloch - Ashes Against The Grain (2006)  ochutnávka

zdroj: CD 

Moje nejoblíbenější deska od Agalloch. Dokonale vyrovnaný mix blackové syrovosti a klidného, lesního rozjímání. S překvapením zjišťuji, že u nás není recka…
// Bhut: Miluju tuhle desku. Jednou jsem poslouchal skladbu Not Unlike The Waves hodinu a půl v kuse pořád za sebou. A mohl bych klidně znovu. 

// Garmfrost: Ashes… je naprostou slastí. 

// Jirka D.: Nejraději mám The Mantle, ale tahle je hned za ní. 

// Lomikar: Teprve minulý měsíc jsem Agalloch začal objevovat skrze můj obdiv k jejich jednoalbovému bočnímu projektu Khôrada. Za sebou mám zatím akorát EP Of Stone, Wind, and Pillor a v sobě takový ten pocit, že jsem konečně ten, komu může být záviděno, že něco zásadního uslyší teprve poprvé. 

Blood Red Throne - Come Death (2007)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Tohle už je vzpomínka jako hrom a ukazuje, jak byla tahle kapela kdysi inovativní a schopná. Je to velmi zábavná forma deathmetalu, která si zaslouží oprášit už jen za to, jak prezentovalo dosud jen blackové Norsko.

// Sarapis: Já si dovolím podotknout, že BRT mají co říct i na novějších deskách, sice je neznám všechny, ale studenej death z alb Union of Flesh and Machine (2016) a Nonagon (2024) se zasekává za nehty jako kovové špony při neopatrné práci.

Pigsty - Pignation (2025)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Není to dlouho, co jsem musel docenit kvality této domácí stálice. Ano, prasečák mám moc rád a novinka se proto těší pozornosti. Zatím bych upřednostnil minulou řadovku, ale jsem spokojen.

Helheim - HrabnaR- Ad Vesa (2025)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Tohle mě moc baví. Helheim se vrací do mého perimetru díky skvělému albu, které je syrovější a tvrdší, zároveň si zachovává svoji mystickou tvář.

Immortal - Damned in black (2000)  ochutnávka  naše recenze

zdroj: CD

Poslední dobou se hodně věnuji Immortal, hlavně starším deskám. Ty poslední mě nebaví. A ani na Damned In Black už neslyším tolik kouzla jako kdysi. Jo, je to našlápnutá, energická deska, ale možná si to ještě nesedlo s Iscariahem nebo nevím. Zkrátka je to dobrý, ale ne ten správný Blashyrk.
// Bhut: Immortal jsou přirozenou klimatizací v současných vedrech. Damned In Black nepatří mezi nejskloňovanější alba kapely, přesto k němu mám vřelý vztah, neboť bylo dlouhý čas jediné (vedle At The Heart Of Winter), které jsem měl.

// Lomikar

Summoning - Oath Bound (2006)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Povinná položka v inventáři pro oldckůlové dračákisty. 

Don Davis - The Matrix Revolutions: Music from the Motion Picture (2003)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Pořád si cením toho, nakolik Wachovští redefinovali svého času svět filmu do takové úrovně, že dali vzniknout novým subkulturám a stejně tak mě baví sledovat, jak se v tomto s nimi snažil udržet krok dvorní skladatel Don Davis. Elektronika, Wagner a smyčcová švitoření připomínající chaotickou změť proudu v elektrických obvodech.  

Black Cilice - Atavistic Possessions (2024)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320) / bandcamp

Kabinetní příklad skutečného blackmetalu. Black Cilice si jen tak stranou za dobrovolné vstupné vydá šuplíkový materiál a je to silnějších 30 minut než většina černoknežnických souputníků, co se snaží za nástrojema udřít a pak z toho mají akorát miliardu nesoustředěných riffů a vlka. 

Vilkacis - Beyond the Mortal Gate (2018)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Nemůžu se naposlouchat. Sic oproti výše zmíněným Black Cilice je Vilkacis melodičtější a nemá tak zhuntovaný zvuk, ale i tak to považuji fakt za esenci toho, o čem by black měl mít. O silných motivech, zšeřelé atmosféře, určitém mystériu a v tomto případě i jakémsi osudovém patosu. Zní to strašně finsky, vždycky mě překvapí, že to je vlastně US projekt.

Deus - Following Sea (2012)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Deus si občas poslechnu z vděčnosti za panáky, které mi vysloužilo, když jsem se kdysi před léty na Trutnovském festivalu vydával za jejich kytaristu a několik lidí mi to uvěřilo, což bylo zajímavé už jenom z důvodu, že nevypadám vůbec jako nikdo z nich. Hudebně je to takový ekvivalent člověka s hypotékou, co chodí ve svetru od manželky, takže nic moc pro mě, ale za ten vtipnej večer si to sem tam nějakej ten poslech zaslouží.

// Symptom 

Drudkh - Shadow Play (2025)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: YouTube Music

Dobrý je to.

// Sarapis: Ano! Drudkh si drží formu proklatě vysoko.

ABBA - Arrival (1976)  ochutnávka

zdroj: YouTube Music

Nadčasová klasika.

Pelican - Flickering Resonance (2025)  ochutnávka

zdroj: YouTube Music

Post-metal, kterému rozumím jen částečně.

// Sorgh: Taky zkouším a ne že by to bylo špatné, ale taky mám problém to vstřebat. Asi ne styl pro mě.