|
|
||||||||||
TOP 5 nahrávek roku 2020
1. Hail Spirit Noir - Eden In Reverse // ochutnávka
Eden In Reverse se vymanila z metalového kokonu a přeměnila se v cosi, co jest nedefinovatelným hybridem. Ukazuje se bezbřehá muzikální chytrost jdoucí daleko za mantinely běžné hudby. Mlhy obvyklé na Mayhem In Blue se rozplynuly, pryč je blacková špína, naopak narostla teatrální, avantgardní složka. (Více v Sorghově recenzi).
2. Thy Catafalque - Naiv // ochutnávka
Z pohledu zapojení různých nástrojů a přístupů patří deska Naiv k těm nejpestřejším, jaké kdy pod Thy Catafalque vyšly, ale současně se tak neděje na úkor vlastní historie a typického tvůrčího rukopisu autora. Tamás Kátai jasně ctí své autorské kořeny, drží se svého velmi jedinečného metalového zvuku (včetně doposud programovaných bicích), ale i jasně definovaných melodických postupů a něčeho, co bych nazval folkovou melancholií. (Více v Jirkově recenzi).
3. Elbe - Eschatology // ochutnávka
Eschatology je albem temnějším, pochmurnějším a hlavně metalovějším než Sudety. Insomnic dodává Standovým a Martinovým kytarám nový rozměr. Skladby už tak vrstevnaté přesahují hranice neviditelného. Sílu a dominanci ostřejším skladbám prospívají dramatické bicí a důrazná basa. (Více v Garmově recenzi).
4. Oranssi Pazuzu - Mestarin Kynsi // ochutnávka
Mestarin Kynsi je mistrovské stříhání nehtů z útrob podzemní krypty, kde pořád vyzrálejší parta hudebních bláznů profukuje kokony svou divokou prezentací black metalu na tripu na trase sklep - vesmír a zpět. Albem se jako tik v oku nese silně pulsující hmota hrubého podzemí, kde není daleko pro ostrý výraz, ani pro široké a progresivní definice. (Více ve Victimerově recenzi).
5. My Dying Bride - The Ghost Of Orion // ochutnávka
Přímá, dřevní, melodická a upřímná, taková je The Ghost Of Orion. My Dying Bride volí tradiční přístup, svědomitě mísí těžké kusy s vznešenou melodikou a nepotrpí si na okázalosti. Předvádí svůj klasický doom metal první jakosti bez velkých gest. Album zdobí dobrý zvuk, Aaron je velmi soustředěný a jeho vokál nemá chybu. V obou případech se to jeví jako povedený koncept. Mít vše na stejné bázi, nevykřičet se do němoty, neznít přehuleně a nezabývat se tím, co se děje okolo. (Více ve Victimerově recenzi).
... a dále podrobně...
// Jirka D.
Do svých nejlepších nahrávek za uplynulý rok jsem zařadil pětici desek, mezi kterými bych nerad stanovoval pořadí. Každé z uvedených alb je svým způsobem specifické, jiné a hodící se pro určitý okamžik. Abecedně a se stručným komentářem to vypadá následovně:
Coriky - Coriky // naše recenze vč. ochutnávky
Tak trochu můj tajný favorit a bez pochyb jedna z desek, která mě zasáhla opravdu silně, byť její obsah by se dal označit jako takový skromný lo-fi alt rock. Nic velkého, vůbec nic převratného, pár akordů, obyčejné písničky, ale velké vnitřní fluidum.
Deftones - Ohms // naše recenze vč. ochutnávky
Nedíval jsem se, ale když bych si měl tipnout, tak žádná deska Deftones v mém ročním přehledu nikdy nechyběla. Tu kapelu mám prostě rád, mám rád její výraz a muziku, k níž na světě nenajdete podobnou. Deftones jsou pro mě stále jedineční.
Oranssi Pazuzu - Mestarin Kynsi // naše recenze vč. ochutnávky
Oranssi Pazuzu skvěle vyrostli a na letošní desce podle mě předvedli zatím to nejlepší, co v nich vězí. Neskutečná síla, temná očista těla, ale taky hodně vyčerpávající poslech. Oranssi Pazuzu neskládají pěkné písničky a nejsou pro každý den.
The Ocean - Phanerozoic II: Mesozoic | Cenozoic // naše recenze vč. ochutnávky
The Ocean jsou rození hudební vypravěči a příběhy v jejich podání ožívají do velkolepých rozměrů. S každou jejich novou deskou se ptám sám sebe, kdy přijde pocit nasycení na jedné nebo stav vyčerpání na druhé straně, ale zatím nepřichází ani jedno.
Thy Catafalque - Naiv // naše recenze vč. ochutnávky
Jednu ze svých nejlepších desek vydal i Tamás Kátai pod svým projektem Thy Catafalque, což je taky co říct, protože dobrých desek má v zásobě docela dost. Naproti tomu novinkové album Naiv mě dostalo do kolen a při bilancování celé diskografie se dostalo až pod samotný vrchol, kde má obsazeno předchozí deska Geometria (2018).
Další dobré desky
Brant Bjork - Brant Bjork // naše recenze vč. ochutnávky
Brant Bjork střílí nové desky od pasu a ne vždy je to zásah blízko středu. Po pravdě je občas problém trefit terč. Tentokrát zásah do černého, letošní deska je opravdu dobrá.
Hail Spirit Noir - Eden In Reverse // naše recenze vč. ochutnávky
Oproti historii posun, který nemusí každému šmakovat, ale osobně mi sedí dobře.
Insect Ark - The Vanishing // naše recenze vč. ochutnávky
Je radost sledovat, jak Insect Ark kolem Dany Schechter pěkně rostou.
Jello Biafra And The Guantanamo School of Medicine - Tea Party Revenge Porn // ochutnávka
Nestárnoucí Jello Biafra stále překypuje energií a nová deska po dlouhých letech je výborná.
Or - Smutný stroje // naše recenze vč. ochutnávky
Pro mě domácí album roku.
Pearl Jam - Gigaton // naše recenze vč. ochutnávky
Starým veteránům to pořád hraje moc pěkně a byť si myslím, že by Gigatonu stálo zato ostříhat trochu křídla co do délky alba, celkově převládá pořád spokojenost.
Stone Temple Pilots - Perdida // naše recenze vč. ochutnávky
Od této kapely jsem nečekal už vůbec nic a když by mi někdo řekl, že nová deska bude deskou pomalých písniček a že bude skvělá, poslal bych ho někam. Ale ona skvělá je, Perdida mi sedla moc.
Six Degrees of Separation - Old Dogs // naše recenze vč. ochutnávky
Tenhle typ muziky (prostě metal) už hodně dlouho nevyhledávám a vlastně ani nevím, proč mi staří psi tak padli do ucha. Baví mě ta energie, ten drajv a naprostá přesvědčivost, s jakou to SDOS dávají. Takže dobrý.
The Pineapple Thief - Versions of the Truth // naše recenze vč. ochutnávky
Dostat tuhle desku do hlavy chvíli trvalo, ale nakonec to šlo vlastně docela snadno. Stačí zesílit (skutečně hodně) a to album vyroste až do nebe.
Zklamání
Pár desek, které v mých uších nenaplnily vložená očekávání, by se určitě našlo. Z konce roku si vybavuju dvojici Fuzz a Tau Cross, což jsou dvě naprosto odlišné kapely, ale na svých třetích deskách se teda moc nepředvedly ani jedna. Velikánský kopec nudy dal dohromady strárnoucí Marilyn Manson i islandští Sólstafir, naopak problém překročit svůj vlastní stín měli jak Pallbearer, tak Arbouretum, Airbag, Maserati, Long Distance Calling nebo třeba Intronaut. A vyloženě proti srsti mi jde nová Sepultura, tam se nechytám.
// Victimer
Top alba
Oranssi Pazuzu - Mestarin Kynsi // naše recenze vč. ochutnávky
Titulovat každé nové album Oranssi Pazuzu jako vrchol jejich diskografie, to už je vlastně rutina. Slabou desku tahle psychedelická podzemka ale nevydala a letošní Mestarin Kynsi je u mě No.1. Oranžovo-černá destrukce těla a mysli krajně povznášející kreativitou.
Black Magnet - Hallucination Scene // naše recenze vč. ochutnávky
Industrial s EBM průpovídkami a metalovo hardcorovým prasáctvím, kde není čas na milostný poměr. Kdybychom vyhlašovali překvapení roku, je to Black Magnet.
Lustmord - Trinity // ochutnávka
Jako Trinity byl kódově označen první test atomové pumy v Novém Mexiku. Od testu až po shození pumy na Hiroshimu zkomponoval Lustmord niterně důmyslné ambientní album. Naprostá špička minimalistické hudby.
Abigor - Totschläger (A Saintslayer's Songbook) // ochutnávka
Nesvatá trojice Abigor se na sklonku roku vytasila s prvotřídním symfonickým black artem, kterým znovu ukázala, kdo sedí na trůnu.
Elbe - Eschatology // naše recenze vč. ochutnávky
Největší radost? Druhá deska Elbe. Atmosféra a kontrasty, v tom je Eschatology unikátní. Meditace i vztek, hory i údolí. Nejlepší domácí deska roku.
My Dying Bride - The Ghost Of Orion // naše recenze vč. ochutnávky
Jen obyčejní My Dying Bride? Pro mě je The Ghost Of Orion jejich původní krása a oni zas pokorní průvodci vlastní jedinečností.
Skeleton - Skeleton // naše recenze vč. ochutnávky
Skeleton otevírají zatuchlé hroby a obcují ve jménu starého metalu bez důkladného mytí předkožky.
Hail Spirit Noir - Eden In Reverse // naše recenze vč. ochutnávky
Živá a s velkým nadhledem servírovaná avantgarda, navíc když předčí i leckterá kultovní alba v oboru. Odvážný krok dál, který se povedl.
Pouppée Fabrikk - Armén // naše recenze vč. ochutnávky
Z kláves musí kapat krev. Severský EBM antikvariát Pouppée Fabrikk předvedl návrat hodný mistrů. Rve to cévy i kabely!
Shores Of Null - Beyond The Shores (On Death And Dying) // naše recenze vč. ochutnávky
Jeden nečekaný adept v podobě podzimně melancholického gothic/doomu s opravdovým smutkem uvnitř sebe. Uhrančivé, účinkující.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Enslaved - Utgard // naše recenze vč. ochutnávky
Wrekmeister Harmonies - We Love To Look At The Carnage // naše recenze vč. ochutnávky
Hum - Inlet // naše recenze vč. ochutnávky
Acherontas - Psychic Death - The Shattering of Perceptions // naše recenze vč. ochutnávky
Then Comes Silence - Machine // naše recenze vč. ochutnávky
Pearl Jam - Gigaton // naše recenze vč. ochutnávky
Onirik - The Fire Cult Beyond // naše recenze vč. ochutnávky
Pigsty - Pig Blood // naše recenze vč. ochutnávky
Today Is The Day - No Good To Anyone // naše recenze vč. ochutnávky
Ulver - Flowers Of Evil // naše recenze vč. ochutnávky
Zklamání a negativa roku
Sólstafir - Endless Twilight Of Codependent Love // naše recenze vč. ochutnávky
Secrets of the Moon - Black House // naše recenze vč. ochutnávky
Inquisition - Black Mass for a Mass Grave
// Bhut
Top alba
Hail Spirit Noir - Eden In Reverse // naše recenze vč. ochutnávky
Oranssi Pazuzu - Mestarin Kynsi // naše recenze vč. ochutnávky
Thy Catafalque - Naiv // naše recenze vč. ochutnávky
Imperial Triumphant - Alphaville // ochutnávka
Inter Arma - Garbers Days Revisited // ochutnávka
Amnutseba - Emanatism // naše recenze vč. ochutnávky
Somniate - The Meyrinkian Slumber // naše recenze vč. ochutnávky
Wyrwyr - Akelarre // ochutnávka
Dephosphorus - Sublimation // ochutnávka
O - Antropocene // ochutnávka
Luctus - Užribis // ochutnávka
Scáth Na Déithe - The Dirge Of Endless Mourning // naše recenze vč. ochutnávky
Skáphe - Skáphe³ // ochutnávka
Velnias - Scion Of Aether // ochutnávka
Prosternatur - Mortuus Et Sepultus // ochutnávka
Prison Of Mirrors - De Ritualibus Et Sacrificiis Ad Serviendum Abysso // ochutnávka
Proscription - Conduit // ochutnávka
Novae Militiae - Topheth // ochutnávka
Horna - Kuoleman Kirjo // naše recenze vč. ochutnávky
Paysage D’ Hiver - Im Wald // ochutnávka
Když se bavíme o roce 2020, tak dávám dohromady rovnou 20 mých top. Samozřejmě se ledacos může posouvat a to včetně dalších skvělých alb, které dávám do těsného závěsu, ale první pětku mám již delší dobu neměnnou. To proto, že jde o nahrávky neskutečně barevné, originální, těžko prostupné, mimořádně osobité a při tom nehorázně výrazné a skvělé. Další smršť je vlastně sled černočerných děl, která se mi výrazně zapsala do žil. Ať už jde o jejich primitivnost, žánrovou vytříbenost, či o rozhození nálady skrze disharmonické plochy - všechny jsou osobité a opravdu silné.
Drobnou poznámku si ještě dovolím k obalu Horna, kde jsou ty kamenné sepjaté ruce. Víte odkud taková skulptura pochází? Něco mi říká, že už jsem to kdysi viděl na Olšanských hřbitovech a tehdy jsem to i vyfotil, hele.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Ovšem beze zmínky nemohu nechat ani následují výčet nahrávek, které považuji za velmi nápadité, svérázné a především věřím v jejich trvanlivost. Nuže, čerpejte energii v nich se nacházející: Enepsigos - Wrath Of Wraths (disharmonie a zloba), Esoctrilihum - Eternity Of Shaog (recenze), Eye Of Nix - Ligeia (recenze), Cult Of Fire - Moksha & Nirvana (recenze), The Corona Lantern - Certa Omnibus Hora (podlehl jsem), Insect Ark - The Vanishing (chvíli se mi to nezdálo, ale to kouzlo to v sobě má, recenze), Secrets Of The Moon - Black House (rozumím odmítavým pohledům, ale já jsem nadšen z řekněme okultní atmošky, recenze), Skeleton - Skeleton (skvěle předvedné lidové obyčeje), Ashtar - Kaikuja (i když to občas zavrže mezi zuby, pořád je to slušný a barevný kousek), Convocation - Ashes Coalesce (už ten obal je parádní), Olaf Olafsonn And The Big Bad Trip - Temple Of Serenity (recenze), Or - Smutný stroje (recenze), Panychida - Gabreta Aeterna (jsem z Kašperek, takže to je povinnost, ale zároveň skvělá nahrávka, chytlavá, rozmanitá a nedostižná limitka je rovněž skvost), Perfecitizen - Humanipulation (recenze), Voluptas - Towards The Great White Nothing (recenze), Lik - Avgrundspoetens Flamma (raw raw raw), Porta Nigra - Schöpfungswut (bohatýrské vokály s německými slovíčky vás prostě dostanou), Voidfire - Ogien Pustki (sypanism), Arcada - Projections (taky dobrá ventilace), Konvent - Puritan Masochism (občas to jde hodně na sílu, ale výsledek je v pořádku), Stíny Plamenů - Záře zápalných šňůr (recenze), Bythos - The Womb Of Zero (dobře odvedený black), Cultum Interitum - Poison Of Being (jedovaté).
Jakkoliv byl rok 2020 z globálního pohledu dost hysterický, v mém soukromém životě to naopak svištělo samými změnami směrem k lepšímu a veselejšímu bytí. Tak třeba se mi na konci března narodila dcera Klára. Na konci srpna jsme se s rodinkou stěhovali do vlastního domku v Merklíně a (doufám, že definitivně) opustili tak soužití v bytovém domě včetně spoluvlastnických seriálů s druhým majitelem. Práce bylo v zaměstnání pořád dost, takže se nás žádná omezení výrazně nedotkla. Z uvedených důvodů plyne, že pro muziku nebylo tolik času a vzhledem k tomu, že aktuálně stavím rodinu na první místo (kde do nynějška fakt byla jen hudba, potažmo black metal), nevěnuji už tolik volných minut koncertům, poslechům i psaní. Přesto mě psát pořád baví a naplňuje do té míry, že tvořím s chutí články jak na Echoes, tak pro Telepatii. A když už jsem si tu tradičně uváděl roční nárůst originálních kousků do sbírky, musím i letos napsat číslici 311, což je moc příjemné.
Zklamání a negativa roku
Nějak jsem nepřišel na kloub, chuť, či pochopení nahrávek Sólstafir, Marilyn Manson a Jucifer. U Sólstafir a Mansona je to vyloženě zklamání, kdežto u Jucifer čiré nepochopení, které jako jediné ještě hodlám (snad) zlomit.
// Garmfrost
Top alba
Árstíðir lífsins - Saga á tveim tungum II: Eigi fjǫll né firðir // naše recenze vč. ochutnávky
Árstíðir lífsins natočili nejen svoji nejlepší album, ale také tu, kterou letos poslouchám nejčastěji. Všechno je zde dotažené do puntíku.
Akhlys - Melinoë // ochutnávka
Akhlys mě na nové desce pohltili. Chytli mě do pasti, propasti, ze které se nelze dostat. Ani nechcii. Všechno to napěchované zlo, zběsilost, temnota, ambient… Z Naasových projektů pro mě absolutní TOP!
Abigor - Totschläger (A Saintslayer's Songbook) // ochutnávka
Poslouchat Abigor je jako koštovat nejkvalitnější krmi. Ne vždy vám chutná, ale pokaždé víte, že vnímáte nejvytříbenější chutě a že byla připravena s velkou péčí a láskou. Novinková Totschläger (A Saintslayer's Songbook) mi chutná bez výhrad. Atmosféra se zde nebije s avantgardou a podivností. Dá se říct, že je docela stravitelná, ale rozhodně ne podbízivá. Prostě Abigor!
Ondskapt - Grimoire Ordo Devus // ochutnávka
Ze začátku jsem si nebyl jistý, jestli se mi nový počin švédských Ondskapt líbí nebo ani moc ne. Nakonec jsem desce propadl. Hodně! Nevím, jestli tolik jako předchozím nahrávkám, ale dost na to, aby mi vyplňovala každý možný kousek volného času. Ondskapt jsou zpět a já jen doufám, že na další desku nebudu muset čekat znovu deset let. To bych se už nemusel dočkat, že.
Grifteskymfning - Bedrövelsens härd // ochutnávka
V případě Grifteskymfning jsem dal na doporučení a ani na okamžik jsem nelitoval. Starší desky mě tolik neberou, ale letošní dvoj nadílka se Siru N vskutku povedla na výbornou. Svart Materia jsem v žebříčku nezmínil jen proto, že se mi nechtělo a proto, že Bedrövelsens härd je podstatně zajímavější. V době, kdy desky vyšly jsem byl možná i opačného názoru, ale postupně se misky vah naklonily na stranu Bedrövelsens härd. Album čpí sírou, je krásně melodické a přitom krutě syrové. Moc pěkný!
Paradise Lost - Obsidian // naše recenze vč. ochutnávky
Dalo by se říct, že Paradise Lost vydávají své nahrávky už dávno čistě ze setrvačnosti. Každé dva tři roky svým věrným fans připraví sbírku skladeb, ve kterých už dávno nehledají nové směry, ale pokračují v tom, co je baví nejvíc a také v tom, co od nich posluchači chtějí. Tedy jak kteří. Obsidian v tomhle trendu pokračuje více než okatě, nicméně mě přes veškeré odsudky strašně moc baví a nemine týdne, abych se k němu nevrátil. Obsidian se zřejmě stane trvalkou.
Novae Militiae - Topheth // ochutnávka
Rozhodně jsem nepočítal s tím, že mě deska hnusných Novae Militiae nadchne až tak moc a že ji dokonce umístím ve svém TOP roku 2020. A přesto je tomu tak. Blacková a deathová raubírna je umně promíchána s dark ambientem a tento koktejl do mě lejou proudem a pod tlakem.
Enslaved - Utgard // naše recenze vč. ochutnávky
V případě Enslaved bych mohl pouze říct, že mě Utgard nepřekvapil. Nic menšího než špičkovou práci jsem neočekával. Herbrand v sestavě sice už není a chybí, ale kluci se se ztrátou vypořádali se ctí.
Horna - Kuoleman kirjo // naše recenze vč. ochutnávky
I přes přílišnou délku skladeb i celého alba je Kuoleman kirjo sakra dobré album. Horna nějak nechce zestárnou a uklidnit se. Pořád svoji ďábelskou divočinou umí posluchače patřičně zmrskat a nenechat ho nadechnout.
Aversio Humanitatis - Behold the Silent Dwellers // naše recenze vč. ochutnávky
Aversio Humanitatis rostou. Z nenápadné avšak nadějné kapelky se pomalu ale jistě stává pojem. Ta tam je obrhloublost a surovost počátků. Ty jsou nahrazeny elegantním masakrem, post rockovými vstupy a mohutnou atmosférou.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
My Dying Bride - The Ghost Of Orion // naše recenze vč. ochutnávky
Původně jsem myslel, že bude The Ghost of Orion v první pětici desek roku. Postupně ji vytlačovaly lepší a zajímavější nahrávky. Každopádně si stále stojím za tím, že The Ghost of Orion MDB ostudu nedělá a že naopak je tím nejzajímavějším, co za posledních x let z tábora mrtvé nevěsty vzešlo.
Auðn - Vökudraumsins fangi // ochutnávka
Auðn jsou ohromní ve své naléhavosti a výpravnosti, kterými dodávají melodickému blacku patřičný šmrnc. Nezapomínají být metalovou bandou, umí být však i pocitoví a uhrančiví.
Temple Nightside - Pillars of Damnation // naše recenze vč. ochutnávky
Pillars of Damnation je přesně to, co od deathu chci a potřebuji. Tedy brutalitu i temnotu. Záhrobní murmur a blacková černota novému dílu Temple Nightside moc sluší.
Ars Magna Umbrae - Apotheosis // ochutnávka
Disonance, atmosféra, ohavné skřeky a pečlivě gradovaný black. To všechno a hodně navíc představuje druhá deska polského projektu Ars Magna Umbrae Apotheosis. AMU rozvíjí debut Lunar Ascension a v mnohém jej předčí. A tak to má být.
Elbe - Eschatology // naše recenze vč. ochutnávky
Elbe na Eschatology vytvořili krásný soundtrack nejen k podzimnímu rozjímání v krajině plné spadaného listí. Vidím v něm zasněžené vrcholky hor a koruny vzdálených lesů… Vše je vzdálené, ale přesto poblíž...
Cultum Interitum - Poison of Being // ochutnávka
Disharmonie a zmar sluší další bandě z Polska a sice Cultum Interitum. Všechny nástroje kromě vokálu na Poison of Being nahrál K.M. z Ars Magna Umbrae, ale oba projekty krom disharmonie a vysoké kvality nepojí nic jiného. Cultum Interitum je daleko surovější a více při zemi.
Zklamání a negativa roku
Katatonia - City Burials // ochutnávka
Ani nevím, proč mě Katatonia zklamali. Už dávno nenatáčí desky, ze kterých se mi tají dech. City Burials je dokonale nudné a ospalé album. Díky klipové Behind the Blood je zmar zbytku nejviditelnější. Tato skladba je poslouchatelná, ale v podstatě opakuje to, co mají všechny desky Katatonie posledních let. Vše je furt dokola a čím dál víc špatně.
Ulver - Flowers of Evil // naše recenze vč. ochutnávky
Nikdy by mě nenapadlo, že mezi zklamání roku umístím Garmovy Ulver. Ano, ne všechno, co nahráli, bylo pokaždé skvělé a úžasné, ale takto slabou desku podle mě ještě nenatočili. Skladby a hlavně zpěv jsou prvotřídní, o tom žádná. Ale dokonale vykrádají předchozí řadovku Assassination of Julius Caesar. Každý prd. Všechno, co tam fungovalo, narvali na Flowers of Evil. Vynechali ovšem i ten malý kousek extravagance, progresu a experimentů. Melodie jsou fádní a bez šťávy. Velice rychle se oposlouchají, a nezachrání je ani geniální zpěv pana Garma. Nepotěšili mě, ani já je nepotěším.
Rok 2020 byl co se týče hudby velice plodný a dalo by se vyjmenovat klidně dvakrát tolik desek, ale kdo by to četl. Bylo i dost času na jejich poslouchání, protože doma jsme byli letos více než dost. Doufám, že příští rok bude stejně plodný, ale lepší, než tento starý. Fuj, nelíbil se mi!
// Ruadek
Rok 2020 byl rokem jiným, než ostatní. Výborných desek vyšlo ale požehnaně, i přesto, že jsem se hodně vracel do minulosti a mé neustálé objevování kapel z jiných let neustávalo. Z těch nejlepších desek, jakých jsem vybral pět, bych nedokázal udělat vzestupné či sestupné pořadí. To prostě nejde. Co kapela, to pojem a co deska, to jiný styl. Koncem roku mi každopádně udělal asi největší radost soundtrack od Hidden Orchestra k velmi neobyčejné plošinovce Creaks. Tolik muzikálního hračičkovství aby člověk pohledal. Pokud se v podobném duchu objeví i v příštím roce pár takových děl, bude svět zase kouzelnější.
Top alba
Psychotic Waltz - The God-Shaped Void // naše recenze vč. ochutnávky
Návrat velkého jména na scénu, který je oslavou doom metalu ve spojení s heavy metalem tak, jak to mám rád. Košaté a hodně promyšlené kompozice, které tvoří dohromady velkou desku.
The Ocean - Phanerozoic II: Mesozoic | Cenozoic // naše recenze vč. ochutnávky
Vše už napsal Jirka, tady není o čem. Kapela a fenomén v jednom, stravitelnější poslech než Cult Of Luna, na které musí být hodně specifická nálada. Tahle deska se stala zároveň jednou z nejprotáčenějších v mých uší pro tento rok a aspiruje na jedno z nejlepších děl, jaké jsem v posledních letech slyšel. The Ocean prakticky zosobňují všechno to, co bych po moderní metalové kapele chtěl a splňuje to už mizivé procento. Ty jména, co za to n ascéně stojí, ostatně Jirka v recenzi zmínil zcela jasně.
Thy Catafalque - Naiv // naše recenze vč. ochutnávky
Čiré radostné muzikanství. Nic víc a nic méně. To ale dnes dokáže minimum kapel tak, aby to bylo takhle nadupané. Tamás Kátai ví, jak dělat muziku s odkazem na folklor své země - tak, aby to neznělo vyumělkovaně a nepodobalo se to ničemu jinému. Nechápu, že si ten člověk udržuje kvalitu po tolik let. A není poprvé, co figuruje v naší TOP roku úplně nahoře.
Shores Of Null - Beyond The Shores (On Death And Dying) // naše recenze vč. ochutnávky
Překvapení na konci roku, jedna z nejlepších mladých kapel, která paradoxně hraje s odkazem na devadesátky. Jenže tihle to umí pojmout tak, jak to uměli jen velikáni devadesátek. Což je kumšt, jak se nadále ukazuje. To fluidum tam prostě je a tahle jednoskladbová deska je esencí doom metalu s konceptem, jaký hodně zaujme.
Hidden Orchestra - Creaks soundtrack // ochutnávka
Obrovská invence jak na straně soundtracku, tak samotné hry. Když se spojí dva originální koncepty, vznikne vždy něco poutavého. Tentokrát se čeští tvůrci počítačových her nespojili s Floexem (ačkoli ten zde také zazní), ale Joem Achesonem a udělali opět velmi dobře. Ten člověk je hudebně stejně kreativní jako tvůrci hry.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Dark Tranquillity - Moment // ochutnávka
Lehký krok zpět k ostřejší produkci, přesto stále tam, kde skončili naposledy. Výborná deska jako obvykle, jedna z mála jistot na metalové scéně.
Draconian - Under a Godless Veil // ochutnávka
Parádní gothic-doomovina, která sice nepřináší nic moc nového, ale ruku na srdce, ono to už bylo stejně všechno vymyšleno. Jsou to ale parádní skladby, tento rok jedna z nejlepších desek.
Elbe - Eschatology // naše recenze vč. ochutnávky
Jedním slovem příjemné překvapení. Hodně příjemné.
Faithless - All Blessed // naše recenze vč. ochutnávky
Od této kapely už jsem další desku nečekal a je tady. Velmi příjemná a obrovsky nabíjecí.
Forndom - Faþir // ochutnávka
Nakonec jsem to hodně naposlouchal a nechal plynout, jít, běžet. A je z toho velká věc, hodně zajímavá. Mě osobně to baví více než starší věci.
Hail Spirit Noir - Eden In Reverse // naše recenze vč. ochutnávky
Vývoj, evoluce. To je to hlavní, co bych u této kapely vyzdvihl. Není to deska, jakou bych vyhlásil deskou roku, ale minimálně medaili za odvahu. Tihle hoši otáčí kormidlo hodně po svém.
Havukruunu - Uinuos Syomein Sota // ochutnávka
Finská smršť, plná melodií a vlastního xichtu. Viking black metal v kombinaci hevíkem ve formě, jakou dovedu ocenit.
Headless Horseman - Inhabited Shadows // naše recenze vč. ochutnávky
Slušná porce komplikované elektroniky, jedna z nejlepších pro tento rok.
Katla - Allt þetta Helvítis Myrkur // ochutnávka
Velmi mrazivá a bouřlivá věc, však je nazvaná podle “blbýho počasí”. Ale paradoxně je to jedna z nejlepších desek, ze které správně mrazí, pro tento rok.
Myrkur - Folkesange // naše recenze vč. ochutnávky
Jo, fakt si myslím, že tohle se opravdu povedlo.
Paradise Lost - Obsidian // naše recenze vč. ochutnávky
Legendy, které napsaly takový průsečník své tvorby s tím, že jsou ale stále tam, kam se za ta léta dokázali dostat. Stejně jako to ctím a cítím u Amorphis.
Silent Skies - Satellites // ochutnávka
Velmi citlivě zahrané a zazpívané skladby nejen od mých oblíbenců Evergrey. Spolupráce pianisty a zpěváka jmenované kapely dopadla výborně.
Sojourner - Premonitions // ochutnávka
Mám tuhle vše-národnostní kapelu fakt rád a s novou deskou mi opakovaně výborně sedli.
Tata Bojs - Jedna nula // ochutnávka
Nová deska je výborná a to nejen hudebně, hlavně textově. Fakt se bavím, jak si dělat srandu ze všeho.
Vulkan - Technatura // ochutnávka
Kupodivu o této nadějné mladé kapele skoro nikdo nic neví. A přitom tahle deska totálně nakopává. Kombinace Tool a dalších, skvělá ve všech ohledech.
Waltari - Global Rock // naše recenze vč. ochutnávky
Fakt si myslím, že Waltari vydali jednu ze svých nejlepších desek. Všechno jim zdlábnout nemusíte, ale zábavy jsem si užil více, než s většinou desek z tohoto roku.
Gidge - New Light // ochutnávka
Velmi vydařená deska od kapely, od které jsem ještě před dvěma měsíci nic neslyšel. Teď už vlastním dvě originální desky a bavím se. Velmi nadějná muzika, skvělá elektronická chill-out deska pro tento rok.
Zklamání a negativa roku
Mnoho, jména jsem ale zapomněl stejně rychle, jako se objevila. Takže žádná větší zklamání, nic, co bych extra prožíval.
// Sarapis
Top alba
Thy Catafalque - Naiv // naše recenze vč. ochutnávky
Další vybroušený diamant z osvědčené továrny na avantgardu Thy Catafalque. Tentokrát rozmanitější a měnící tvář častěji než na předchozím albu Geometria (2018), ale stále maximálně působivý.
Jaga Jazzist - Pyramid // ochutnávka
Na první dobrou zní deska unyle a ospale, ale jakmile se dostane pod kůži, je to nadmíru zábavný a ušlechtilý relax, který je skvělým bratříčkem barvitého Starfire (2015). Cením si ho vysoko.
Bütcher - 666 Goats Carry My Chariot // ochutnávka
Třaskavý speed metal připomíná staré špinavé časy s nadhledem a i díky tomu solidně nakopává prdel.
Midnight - Rebirth by Blasphemy // naše recenze vč. ochutnávky
Rarach Athenar vyplivl další půlhodinu blasfemie, jejíž hitovost ne vždy nutně souvisí s příklonem k melodiím, ale funguje znamenitě v každém okamžiku.
The Ruins Of Beverast/Almyrkvi - Split // naše recenze vč. ochutnávky
Exkluzivní spojení dvou nadupaných projektů, od kterých jsem letos očekával spíš regulérní full length desky, ale tohle splitko vše vynahrazuje. Oba projekty pokračují v tom, co umí nejlíp a je to laskomina.
Towards Darkness - Tetrad // naše recenze vč. ochutnávky
Doom metal, který je zvláštně jiný. Odtažitý a rezonující prázdnotou. V konečném důsledku těžce vtahující album.
Psychotic Waltz - The God-Shaped Void // naše recenze vč. ochutnávky
Psychotic Waltz se vrátili sice v civilnějším rozpoložení než jak jsme byli zvyklí, ale The God-Shaped Void se skládá z pořádně silného materiálu, žádný výluh. Dalo mi to práci na to přijít, ale odměna je... inu, sladká.
My Dying Bride - The Ghost Of Orion // naše recenze vč. ochutnávky
My Dying Bride jsou stálice, i když že vydají desku neznamená, že já jsem z ní paf. Naposledy k tomu došlo snad v roce 2006 u mistrovského kusu A Line of Deathless Kings, potom dobrý, slušný, klasika... a letos zase konečně zážeh.
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Lychgate - Also Sprach Futura (EP) // naše recenze vč. ochutnávky
Lychgate končí v druhém sledu vlastně jen proto, že přišli pouze s EPkem a nevyždímali ze svých nápadů ještě pár minutek šílenství navíc. Hodilo by se to, Also Sprach Futura totiž nasvědčuje tomu, že Lychgate jsou v mistrovské formě.
The Ruins Of Beverast & Mourning Beloveth - Don't Walk On The Mass Graves (Split) // ochutnávka
Kratší ze dvou splitek The Ruins of Beverast zaznamenává spolupráci s Mourning Beloveth, což je úplně jiné těsto než Almyrkvi. I toto spojení ale funguje znamenitě a neostýchám se k němu často vracet.
Glaciation - Ultime éclat // naše recenze vč. ochutnávky
Glaciation překopali sestavu a částečně i své know-how, které mi nepřijde tolik podmanivé jako na Sur les falaises de marbre (2015), ale i Ultime éclat má své silné kouzlo.
Sons of Apollo - MMXX // naše recenze vč. ochutnávky
Profesoři prog metalu pokračují v přednáškách a laťku drží na úrovni debutu, tedy v solidní výšce.
Fates Warning - Long Day Good Night // ochutnávka
Kratší útvary, přesto delší stopáž než na Theories of Flight (2016). Zatímco předchozí album mlsám téměř bezvýhradně, Long Day Good Night by drobnou redukci sneslo.
Rope Sect - The Great Flood // ochutnávka
Rope Sect navazují na svou úspěšnou miniaturu Personae Ingratae (2017) a i na dlouhohrající sbírce uvádějí do příjemného melancholického rozpoložení, aniž by uspávali. Zvuk bicích je prostě skvělý!
Akhlys - Melinoë // ochutnávka
Démoni spánkové deprivace na druhém albu nezměnili svůj recept, jen trochu zpřístupnili zvuk, tísnivé pocity z poslechu to ale nijak neoslabilo. Jestli to tak půjde dál, Akhlys časem přerostou domovský Nightbringer.
Convocation - Ashes Coalesce // ochutnávka
Debut Scars Across mě štípl do zad silněji než album Ashes Coalesce, na němž mi Convocation v některých fázích připadají trochu nerozhodní. Špetku odvahy vydat se za hranice funeral doomu a bylo by to geniální. Přesto stále špička žánru.
Pain of Salvation - Panther // ochutnávka
Jak kolega Ruadek někde zmínil, deska působí dost chladně. Tentokrát nemůžu tvrdit, že někde v její hloubi bije horké srdce, ale zvědavost mi pomohla najít si k nahrávce cestu. Místy je úzká, ale za těch pár skvělých výhledů to stojí.
Sorcerer - Lamenting of the Innocent // ochutnávka
Sorcerer zakotvili ve vodách metalového mainstreamu, já jim to klidně přeju. Jen škoda, že je provází nepolevující nutkání plnit cd až po okraj. Na Lamenting of the Innocent už leccos přebývá, a proto se nachází na samé hraně mých letošních doporučení.
Zklamání a negativa roku
Protest the Hero - Palimpsest // ochutnávka
Letos tu mám tři desky, od kterých jsem čekal mnohem víc, než nakonec nabídly. První na řadě jsou Protest the Hero, kteří pro mě na albu Palimpsest padli do neposlouchatelného guláše plného vyhrávek, otravného vokálu Rodyho Walkera (a jak jsem se ještě před pár lety rozplýval) a taky nemálo kýče. Vůbec nesedlo.
Traveler - Termination Shock // naše recenze vč. ochutnávky
Rozjetí Kanaďané narazili na kámen vlastní invence. Termination Shock má poloviční sílu svého předchůdce, i když se naoko nic nezměnilo.
Them - Return to Hemmersmoor // ochutnávka
Kruh měl být uzavřen už na druhém albu, takhle Them jen vaří z vody a omílají to samé. Přitvrzení pomáhá jen málo, naopak jalová, generická produkce dělá z třetího alba prázdnou nádobu, do níž mě nebaví nahlížet.
// Sorgh
Top alba
Hail Spirit Noir - Eden In Reverse // naše recenze vč. ochutnávky
Acherontas - Psychic Death... // naše recenze vč. ochutnávky
Insect Ark - The Vanishing // naše recenze vč. ochutnávky
Aversio Humanitatis - Behold the Silent Dwellers // naše recenze vč. ochutnávky
Elbe - Eschatology // naše recenze vč. ochutnávky
Six Degrees of Separation - Old Dogs // naše recenze vč. ochutnávky
Další zajímavá alba a pozitiva roku
Ihsahn - Telemark // ochutnávka
Maere - I // ochutnávka
Somniate - The Merynkian // naše recenze vč. ochutnávky
Green Carnation - Leaves Of Yesteryear // naše recenze vč. ochutnávky
Ulver - Flowers of Evil // naše recenze vč. ochutnávky
Zklamání a negativa roku
Sólstafir - Endless Twilight Of Codependent Love // naše recenze vč. ochutnávky
Roční bilance na Echoes
Kruppe / 10.1.21 10:06odpovědět
Prvni rok,kdy se s vami absolutne rozchazim,Ani jedno z top 5 bych ja tento rok nedal ! Elbe neznam pravda,musim naposlouchat.Ale jinak krome Oransi predesla alba od zminenych kapel se mi zdala lepsi:)Minuly rok vysla minimalne 2 alba,ktera budou ve svych zanrech vzpominana jeste hooodne dlouho.Jedno nezminil vubec nikdo,ani pod carou:-) 1.-2.misto ULCERATE -Stare into death and be still 1.-2. AKHLYS -Melinoe Dale bez poradi: GROWTH - The smothering arms of mercy PANZERFAUST - The suns of perditionchapter II THE OCEAN - Phanerozoic... DRACONIAN - Under a godless veil SPECTRAL LORE and MARE COGNITUM - Wanderers: astrology of the nine GREAT COLD EMPTINESS -Death gifted a bouquet CRIPPLED BLACK PHOENIX - Ellengaest
Sarapis / 10.1.21 20:22odpovědět
No pro mě je to snad první ročník, kdy mě "vítězná" nahrávka vůbec nebaví. A Ulcerate mě nejdřív bavili, ale pak jsem je přestal poslouchat. Čert aby se v tom vyznal:-)
Bhut / 10.1.21 21:14odpovědět
Odpověď vidím v tom, že tento rok byl mimořádně silný a proto jsou žebříčky tak pestré. Nicméně z Tebou jmenovaných nahrávek jsem nic neslyšel, takže díky za tipy Kruppe :)
Garmfrost / 15.1.21 8:37odpovědět
Přiznám se, že u Eden in Reverse jsem váhal, že ji dám mezi zklamání roku. Předchozí desky zbožňuju, ale tato až na jednu skladbu mě nebaví. Akhlys mezi topkama mám, Ulcerate mě baví, ale ne tolik, abych je měl mezi nejlepšími. To samé platí pro Draconian i parádní splitko Spectral Lore s Mare Cognitum nebo poslední Panzerfaust. Ti jsou skvělí. Zbytek jsem neslyšel. Jo, byl to dobrý ročník :)
Ozvěny roku 2023
Ozvěny roku 1987
Ozvěny roku 2022
Redaktorské ozvěny - červen 2016
Nedělní poslech 41
Nedělní poslech 85
Celtic Punk 6/12 - Dropkick Murphys
Nedělní poslech 69
Zapomenutá dema? 21. díl: Master's Hammer
Zapomenutá dema? 32. díl: Doom
Kaple 25
Nedělní poslech 17
Kapela YBCA zveřejnila videoklip ke skladbě Švédi, kterou najdete na jejich letošním albu Brno Robstars - ke shlédnutí ZDE. Naši recenzi zmíněné desky...
5.10.2024Slovenská blackmetalová kapela Obšar vydala své nové album nazvané Propastnyk. Slyšte na bandcampu.
5.10.2024Uctívání blackers Azarath vydávají remasterovanou verzi ikonického třetího alba Diabolic Impious Evil na CD/LP/MC/DIGITAL u Agonia Records. Digitální ...
1.10.2024Na labelu Papagájův hlasatel právě vychází nové album Malignant Tumour nazvané Maximum Rock'n'roll. V nabídce je kompletní portfolio nosičů - CD / LP ...
30.9.2024Brněnský klub Sibiř se chystá na hutnou nálož zkázy. Mezinárodní doom metalové sympozium kapel Chorosia, Grimms Eye a Depths Above se uskuteční už ten...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.