Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Za dalším Nedělním poslechovým seznamováním hledejme projekt jednoho člověka, který skrze blackmetalovou hudbu nahlíží na svět člověka ze spirituální stránky. Představme si Sophiana Faraha, jež v minulosti seděl na bubenických seslích extrémně laděných kapel (South of Hell, Asylum Creation, Caïnan Dawn, Allobrogia), aby se po těchto zkušenostech ujal kormidla sám a své autorství zaštítil jménem Kloct. Řekl bych, že to bylo dobré rozhodnutí, protože sdělení tohoto projektu má parametry zajímavé a svým způsobem svojsky pojaté záležitosti. Aktuálně je pár měsíců venku třetí album Healing a jeho výsledná podoba je také hlavní pohnutkou k sepsání následujících řádků.

Aniž bych měl možnost nahlédnout pod pokličku domácího vaření Kloct dříve, je to právě poslední album, co mne donutilo zpozornit a snažit se uchopit jeho poselství za správný konec. Sophian je mladý člověk, který chce svou hudbou rezignovat na povrchnosti a chce upozornit na podstatnější témata bytí, než je nový status na facebooku a každodenní pracovní rutina. Chápejme proto jeho autorství jako podnět k přemýšlení o sobě samém, o své cestě a možnostech dovědět se o sobě trochu víc. Říkejme tomu humánní black metal.

Healing je soubor sedmi čaker a závěrčného songu, který poukazuje na to, abychom během svého krátkého pobytu v období života netrávili čas jen zábavou, ale trochu víc se zajímali o důležitější věci. Jinak je deska vlastně přesným vyjmenováním všech energických center v těle. Hledejme tedy nápovědu o svém Já v hinduismu a hledejme harmonii svého těla. Ono asi není až tak závažné projít si tyhle moudré rady za doprovodu nekompromisně mířené hudby, ale když už se tak v případě Kloct děje, je to určitě zvláštní. Říkejme tomu laskavý black metal.

Ve skutečnosti se nacházíme v prostředí jeho atmosférické větve a můžeme ji klidně nazývat i spirituální. Healing je solidně poskládané album, koncept těla, duše a harmonie bytí. Hudba Kloct v sobě nese i prvky agresivního black metalu, ovšem je zřejmé, že slovo agresivní do toho všeho příliš nezapadá. Je to však jen jedna z poloh alba, které v sobě skrývá mnoho jiných, pocitově výrazných prvků. Jsou to třeba čisté vokály, nebo pomalejší a přehlednější pasáže, které jsou symbolice nahrávky blíž.

Bylo by dobré nevnímat Healing jako další tuctové album s podobným záměrem. Je to mix nálad a smysluplně zpracovaných motivů, které spadají do žánrového pojetí atmo blacku, ale zároveň, i přes všechny dobré i trochu naivnější příspěvky, je to ve finále pocit něčeho, co mělo smysl zkomponovat, vydat a následně naposlouchat. S Kloct se sice nedostaneme až na hranu originality a neotřelosti, ale dostaneme se do míst zajímavých řešení a pozitivních vibrací, které album Healing nabízí. Za všechny určitě doporučím třetí skladbu Manipura, která je pro mě takovým vrcholem desky a psychedelicky blackmetalovým spojením sídla vůle a odvahy s činem metalového hudebníka. A že mi trošku připomene poslední desku našich Inferno, kterou mám tolik rád, je jen ku prospěchu věci.

Kapela: Kloct
Album: Healing
Styl: spiritual black metal
Vydáno: 09/2017
Země: Francie
Vydavatel: MTAF Records
Odkazy: bandcamp // facebook // twitter

Sestava:
Kloct - všechny nástroje, zpěv