Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
A5 - Vo ničem (EP)

A5Vo ničem (EP)

Jirka D.10.5.2019
Zdroj: CD-R v 4-panelovém digipaku // promo od kapely
Posloucháno na: Pioneer PD-S504 / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Kapela A5 se pěti skladbami po pěti letech od minulé desky nikam neposunuje a nadále zůstává věrná podzemí, kde poctivý přístup k věci znamená víc než snaha o hudební umění.

Před recenzí nového alba kapely A5 mě mohla varovat spousta věcí a nejen její název. Naivně jsem si totiž myslel, že i deska, která se jmenuje Vo ničem, teoreticky může být o něčem. Varovat mě taky mohl redakční kolega anebo taky jeho téměř pět let stará recenze. Já pořád odkud ten název kapely znám... A když mi to celé docvaklo, bylo už na výmluvy pozdě.

 

Nová deska je svým rozsahem EP, má pět regulérních skladeb, čtrnáct minut a je to dost na to, aby člověka nasytila. Ostatně první dojmy se začínají kalit už při pohledu na obal, kde velké černé nic na šedém pozadí s logem A5 .... vlastně až překvapivě dobře vystihuje název desky. Pokud tohle byl záměr, paradoxně lze konstatovat, že zadání bylo splněno, ale asi všichni cítíme, že klást si někdy poněkud vyšší cíle není na škodu. Člověka to motivuje se někam posouvat.

 

Což tato kapela jaksi nemá v programu a shodně s předchozí tvorbou i tentokrát přináší podzemní směsici thrash metalu s hardcorovým laděním, která není originální, není ani nápaditá a dle mého názoru ani tak nebyla zamýšlena. V případě této kapely mám totiž pocit, že být podzemním dříčem je primární záměr naplňovaný jaksi cíleně, záměrně bez ambicí a s hrdostí proletariátu. Svým způsobem je mi tento přístup vlastně sympatický, protože z něj cítím upřímnost a nekompromisní nadšení (a nasranost), což jaksi neomlouvá hudební provedení ... o jehož hodnocení tak nějak jde v recenzi především.

 

Oproti minulé desce lze zaznamenat jedno významné pozitivum, a to absenci čistých, jakožto i jakýchkoliv jiných pěveckých pokusů. Vokalista Olák se omezuje na chraplákový přednes bez dalších poloh, u kterého toho nelze moc zkazit, a v pasážích typu Nehrabu, nekradu , nepiju, nežeru / tak to jsem já (skladba Prezident) to celé zní docela vtipně (v dobrém). Čímž vysvítá druhá záležitost, která se naopak nezměnila, a to sociálně a politicky kritická tematika textů. Ano, není to nic originálního, v textech není žádná hloubka a o tom, že jsme v prdeli nebo rovnou v píči řvali svého času slušně Locomotive, ale kde jinde by měly být texty právě tohoto ražení než u kapel jako A5.

 

Osobně je mi navíc sympatické i to, že kapela nepodléhá jakýmkoli trendům, nejsou post-cosi a nesnaží se naplňovat veřejnou poptávku (sami zapátrejte v paměti, kolik znáte „trendy“ kapel, které vlastně nedělají nic jiného, než že hrají tak, jak očekávají, že se bude líbit). Samozřejmě tahle sympatie nijak neomlouvá to, že hudebně je tahle deska ve shodě s tou předchozí mizerná, že kromě řádného groove nenabízí vůbec nic a že jako hudební zážitek bez uvozovek nijak nefunguje. Na druhou stranu rozhodně nepůsobí trapně, protože její pramalé ambice byly beze zbytku naplněny. Narozdíl od některých jiných, kde ambice daleko předběhly žalostný výsledek.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky