|
|
||||||||||
Nejsem typický fanoušek Sepultury, který se orientuje v té záplavě desek, které kapela vydala, ale jsem si vědom jejich nesmírného vlivu a jejich tvorba mě nikdy nenechala naprosto chladným. Chaos A.D. je pro mě ikonická deska a občas si pustím to které album podle nálady. Hlubší zájem ve mně probudila až podivná, temná deska The Mediator Between Head And Hands Must Be The Heart (psali jsme o ní ZDE), kde se kapela ukazuje v nestandardní, experimentální poloze.
Zajatci kultu Maxe Cavalery jsou nuceni přiznat, že Sepultura se po odchodu ikony nesesypala, ale zůstala silnou, sebevědomou kapelou, která se dokázala otřepat po zdánlivě fatální ztrátě. Zpěvák Derrick je rozhodně plnohodnotnou náhradou a navíc s ním Sepultura získala fazónu, kterou považuji za stejně dobrou, jako byla ta předchozí. A nemyslím barvu kůže. Svět se nezbořil ani po odchodu Igora Cavalery ze štokrlátka v pozadí. V Sepultuře se valí dál a čeho si cením především, je to, že se nebojí vkročit do neprobádaných vod bez toho, aby zradili své kořeny. U kapely před "důchodem" (ale spíš to bude jako u Jágra) je to obdivuhodné.
Novinka nazvaná Machine Messiah je co do obsahu barevná jako obal desky, který pochází z dílny sympatické Camilly Dela Rosa, pro níž je to první výraznější práce tohoto typu. Hodně barev, ostré kontury, trošku zhulené. Řeklo by se kýč, ale mně se líbí a barvy k Sepultuře odjakživa patří. V hudbě vstupujeme na známá místa. Zarostlé kamenné sochy kryje koberec thrashové agrese, kterou je poznat na první čuch. Pod nohama se motají hadi zkroucení bolestí v zajímavých melodích. Typicky udrnčené struny vibrují vzduchem v podobě zdivočelých atomů a mašinérie kalí ocelové svařence.
Pak přicházejí nasamplované melodie, které naprosto boří mýty předchozích let.
Skladby dostávají nadpozemskou velikost, čnějí nad posluchačem a objímají jej v pažích barevného snu. Jde jen o několik pasáží, které rozvedou klasickou chůzi v probádaném terénu do široké rojnice dojmů, ale působí nadpozemsky. Atmosféra roste do závratných výšek a člověk zapomíná, že jinak je Sepultura stále věrná svému stylu, který už nelze zdokonalit. Široká paleta perkusí je povinnost, která dojemně zůstává. Mlátička s rejstříkem všemožných tónů a ech je něco, čím nás kapela vítá do světa exotických kultů a náboženství. Sama kapela se již stala modlou a Machine Messiah je žalmem pro tento rok. Tíhu svého poselství dává pocítit hlavně v úvodní, titulní skladbě, která příliš nezapadá do následující smršti. Její těžká nálada mi zpomalila puls a chmurně předpověděla sílící tendence spirituálního šílenství, proti kterým je třeba bojovat krutostí a nesmiřitelností, jak se káže v dalších kapitolách.
Široký záběr kapely je vidět v mnoha podobách. Jsou tu perly jako Iceberg Dances, kde se kapela vzdává své původní tváře a nasazuje si masku někoho jiného. Ta kulisa art rockových kláves je něco úžasného, koho by napadlo spojovat je se Sepulturou? Nebo Swarn Oath…, to je Sepultura? Úvod jak od Septic Flesh, pak už tradičnější, monotónní dusot bosých nohou ve spleti lián. Jen klávesová linka se zuby nehty drží otázky, kam jsme se to dostali. Odpověd je nutno hledat v neustálém zanícení a touze neustrnout na místě. Sepultura umí složit chytlavou skladbu bez větších problémů, ale pravé zlato současnosti se nachází ve spanilých manévrech zvědavosti, které konzervativce budou strašit ve spaní. V tomhle Sepultura daleko předběhla Cavalerovic kluky a zůstává na špici.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Samael / 14.2.17 13:14odpovědět
Vynikající album!
Garfield / 10.2.17 22:31odpovědět
V pomyslném souboji Soulfly vs. Sepultura podle mě jednoznačně vítězí Sepultura, a to už delší dobu. Max stále hraje na jedno kopyto a stává se bohužel karikaturou sebe sama, naopak Sepultura se vyvíjí, má koncepčnější alba a lepší texty. Se starou dobrou Sepulturou se to myslím nedá moc srovnávat. Její síla spočívala hlavně ve spolupráci Maxe s Kisserem a pánové byli taky mladší, že. Současná Sepultura k tomu přistupuje trochu jinak a to jí svědčí.
Jirka D. / 11.2.17 9:41odpovědět
Přesně tak, do kamene vytesat. Řekl bych, že co se Max vyléčil a vystřízlivěl, opustily ho všechny múzy.
Garfield / 13.2.17 13:51odpovědět
Ano, kolikrát je škoda, když muzikanti přestanou chlastat. Po léčení jsou z nich idioti. Můžeme to probrat u piva, pokud se potkáme.
Jirka D. / 10.2.17 12:48odpovědět
Jup. Je to pěkná deska. Pěkná hlavně v tom, že po tolika letech fungování by Sepultura mohla sekat thrash metal furt dokola, ale nedělá to. Vyvíjí se. Zkouší nové cesty, nový zvuk, a to je fajn. Zatímco jiní vytahují staré bundy, shánějí nášivky a dělají ze sebe true thrash blbečky, tak tady se jede vpřed a ne dozadu. Přesně tak, poklona!
Victimer / 10.2.17 11:41odpovědět
Sepča výborně! Ještě nevím, jestli mi minulá deska sedla víc, ale Machine Messiah je hodně návyková věc. Pro některé je možná složité respektovat tuhle jejich současnou podobu, ale podle mě se pánové rozhodli dobře a dobře to i dělají. Poklona.
Label:Nuclear Blast
Vydáno:Leden 2017
Žánr:groove metal
Paulo Jr. - basa
Andreas Kisser - kytara
Derrick Green - zpěv
Eloy Casagrande - bicí, perkuse
1. Machine Messiah
2. I Am the Enemy
3. Phantom Self
4. Alethea
5. Iceberg Dances
6. Sworn Oath
7. Resistant Parasites
8. Silent Violence
9. Vandals Nest
10. Cyber God
Sepultura
The Mediator Between Head and Hands Must Be the Heart
Sepultura
Kairos
Sepultura
Quadra
Brutal Assault 23 (2/2)
8.8. - 11.8.18, Pevnost Josefov
Kairos European tour 2012
10.6.12, Velké Meziříčí, Jupiter club
Sepultura
The Mediator Between Head and Hands Must Be the Heart
Effigy
The Unreachable
King Parrot
Ugly Produce
Stíny Plamenů
Šum v pološerech
A Thousand Sufferings
Bleakness
Gate Crasher
Bitterfly
Jakkoliv je tvorba z posledních let kdysi legendárních Ministry spíše pro legraci, zatím to vypadá, že Al Jourgensen z nastoleného směru do hlubin nes...
17.4.2025Kdož jste ještě nezachytili, v souvislosti aktuálním nadílkou dvou EP De Toorn a With Fang And Claw zveřejnili Amenra videoklip ke skladbě Salve Mater...
17.4.2025Na 6. června u Napalm Records chystají novou studiovku švédských Katatonia. Jmenovat se bude Nightmares as Extensions of the Waking State a akurátně z...
17.4.2025Domácí thrashmetalová formace Exorcizphobia slaví 20 let fungování a při té příležitosti ohlašuje několik novinek. Tou první je zveřejnění živého konc...
17.4.2025Nový hudební projekt nazvaný Šalba v sobě pojí autorskou tvorbu Deadyho z Dark Gamballe a hlas Broni Míky ze Satisfucktion a aktuálně můžete poslechno...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.