Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Alphaxone - Dystopian Gate

AlphaxoneDystopian Gate

Symptom28.2.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 / Beyerdynamic DT 770 PRO 32 Ohm
VERDIKT: Dvě polohy ambientní hudby v jednom balení, průměrnost i sofistikovaná jednoduchost.

Téměř každý se touží nějakým způsobem umělecky vyjádřit a ambient je jedním z těch žánrů, který s náručí otevřenou dokořán zve k účasti každého. Nepotřebujete teoretické hudební znalosti ani zvláštní manuální zručnost. Zvuky vesmíru, nevědomí i jiných míst dnes obstojně generuje nespočetné množství hudebního softwaru a stačí jen zmáčknout čudlík… Přinejmenším některá alba zní jako stvořená jedním dotekem a mohou být vhodnou alternativou (a to zdarma) k placeným aplikacím na vedenou meditaci.

 

Značně obsáhlou diskografii íránského tvůrce Mehdiho Saleha si lze vykládat jako nebývale živý zájem o hudbu, podpořený nehynoucí inspirací. Nebo by nadprodukci mohla mít na svědomí menší náročnost na kompozice daná žánrem. Od každého trochu, počítám. Jisté je, že album mě vtáhlo do děje, který má ilustrovat kontrasty mezi dystopií a sny o lepší budoucnosti mezi hvězdami.

 

Jak už jsem naznačil, album není na odpis a jednička Lost In Moment i dvojka Falling Time přišly se silným apelem opustit na slíbenou hodinu příbytky světa vezdejšího a zakusit dojmy z paralelní reality. Dobrý začátek alba s poměrně sugestivní atmosférou v závěru postupně slábne a možná je to i záměr tvůrce; vytvořit dějovou linku s hutným začátkem jako temnější polohu nahrávky, zvolnění pak symbolizuje trhající se mraky a první sluneční paprsky dopadající do světa posetého prachem a popelem. Tím by byl princip jing-jangu naplněn, souhlasím. Nic to však nemění na hudební stránce věci, které by možná prospěla nějaká ta gradace, otazník a pochyby nad vysvobozením z nižších oktáv, prostě nějaké to grand finále.

 

O sonickou bezchybnost skladeb se při masteringu nestaral nikdo menší než Simon Heath z Atrium Carceri. Svým charakteristickým rukopisem je podepsán i pod grafickou úpravou alba, která futuristicky laděné hudbě slouží výborně. Tak trochu vesmírný ambient může působit fádně a nevzrušivě pro svou zdánlivou monotónnost. Při soustředěném poslechu s chutí prožít alespoň zlomek Salehových myšlenkových pochodů vyplouvá na povrch detail a vrstevnatost. Vrnění syntezátorů a zvukové efekty znějí ztichlým městem omývaným nepřirozeně rudou září na horizontu.

 

Tato hudba vytržená z hluboké noci blahodárně působí na vnitřní klid. Skladby jako Out Of Source a Frozen Light mocně stimulují podvědomí. Šumí, praskají a hluboká klávesová linka zní jako zvuk prvotního stvoření. Nadšení z nového objevu zprvu umírnilo kritické ratio, nakonec s každým dalším dnem poslechu sílil pocit sdělit světu, že tohle je ta pravá deska do končící zimy. Není v ničem převratná ani výrazně nevyčnívá nad své souputníky z řad temné kinematografické hudby. Rozhodně ale splňuje měřítka pro vyšší standard daného žánru.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky