Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Do rukou se mi dostalo debutové demo polských death/black metalových nováčků Soul Maggot a musím říct, že kdybych nevěděl, že se jedná o demo, ani by mě to nenapadlo. Kde jsou ty časy, kdy se demáče nahrávaly na kazeťáku a výsledek býval často notně obskurní. Navíc je demo Ominous Darkness zvěčněné na hezkém digipaku s povedeným front coverem. Potud je vše v pořádku.

Nebudu se zdržovat podrobnostmi a psát pocity na delší čtení. Demo má dvacet minut, tak jakýpak copak. Že máme před sebou začernalou řezbu, jsme si řekli a můžeme jít rovnou k věci. Jedná se o pokus o techničtější mix blacku s deathem, respektive líznutý thrashem garážovitého ražení. Klukům to myslí staroškolsky. Přesuneme se v čase do doby, kdy se odnože extrémního metalu rodily, členové tehdejších kapel bývávali nezletilí a natáčeli ve zkušebně na nejlevnější magič, co šel sehnat. Každá smečka zněla jinak než konkurence, byť byl výsledek často víc než rozporuplný. Soul Maggot demo natočili ve studiu Huge (?), řekl bych, že dvacet jar měli všichni a zní jako tisíce dalších. Zdá se můj soud někomu přísný? Jen přemýšlím, koho chtějí oslovit mimo svůj region? Myslím, že ani v rámci Polska nemají šanci proniknout do širšího povědomí.

Ominous Darkness tvoří čtyři skladby nerozlišitelného ražení. Tedy pokus o technický metal, ale vcelku primitivního vyznění. Zvuk dema vytahuje kostrbaté skladby o třídu výš a jediné co mě napadá, jak to vypadá na živo bez studiových příkras. Předpokládám, že borci z téhož města v klubu na Soul Maggot přísahají, ale přespolní už krčí rameny, neproudí-li jim v žilách nemalé promile.

Všudypřítomná špína a syrovost budí sympatie, stejně tak povedená rytmika. Basa si zdánlivě jede v jiném světě než kytary, a to dělá z celku o kus zajímavější matroš. Bohužel má katastrofální barvu, kterou bych hledal v pofiderní punkové odrhovačce, tudíž to, co by kapelu mohlo vytáhnout výš, ji shazuje neznámo kam. Zahuhlaný growl může sednout těm, co rádi bordel bez pohřebního extrému. Ovšem ten uvřískaný jede na doraz a nevěřím, že se někomu líbí. Což je samozřejmě pouze můj subjektivní názor.

Opravdu nechci být zlý, každý nějak začíná. Vždy se snažím najít něco zajímavého i tam, kde by jiný nehledal. Ale nyní s čistým svědomím říkám, že nebýt to promo, v životě se takovou nahrávkou nezaobírám. Body navíc jsem přihodil za pěkný obal. Když už se mi zdá, že jsem našel, čeho bych se chytl, přijde na řadu vata, nuda a bída. Pánové mají na čem makat, a osobně bych do studia vyrazil až za pár let. Scéna je přesycena a proč ji krmit zbytečnostmi.