Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Anthem - Praeposterum

AnthemPraeposterum

Sorgh6.1.2017
Zdroj: CD (MLR CD 041) // promo od vydavatele
Posloucháno na: Technics SL-PG 390/Dual CV 1400, PC
VERDIKT: Praeposterum je hustá řezničina, ale to je asi tak všecko. Výsledkem je nulový přínos, mizivá zajímavost a těžce zkoušená trpělivost.

Každý si pod slovem hymna – anthem – představí asi něco podobného, představy se budou lišit jen v drobnostech. Mělo by jít o srdečnou, majestátnou a někdy pompérní skladbu, při které se orosí oko či vyletí ruka v pěst za huronského křiku. Anthem je také jedna deathmetalová sběř z Polska, která poslala promáč jejich nové nahrávky nazvané Praeposterum. Jde v pořadí o jejich druhou řadovou desku. A oproti názvu tohle dílo o hymnech ani nečulo, je zkažené a chlípné.

 

 

Od začátku je to prasácká, zhutnělá představa sodomizujících kleriků. Neutuchající bicí mašina tluče hlava nehlava a zprava doleva, občasný činel odšumí temnotou. O melodiích si nechávám jen zdát a snažím se vydržet tento monotónní, blasfemický kongres. Hodně těžko hledám kus něčeho, co se odcizuje většině, únik z masy této trýzně. Nenacházím to ani v brutálním growlu ani ve sporadických kytarových výlevech přeplněných pisoárů. Jediným vyrušením z agónie je vzácné zpomalení, kdy si ve středním tempu můžu otříz opocené čelo. To mi vlastně nabízí i pěkná, procítěná instrumentálka 666.


Je jich deset, těch makabrózních kompozic točících se většinou kolem tří minut. Jedna jako druhá člověka nasaje a vyplivne po totálně promrhaných dvaatřiceti minutách. Zajímavosti? Žádné. Celkově je to ortodox, pravé jádro antireligiozního smýšlení. Doporučení směřuje k otrlým a postiženým jedincům, co upřednostňují výplach bez hlubších otázek.  


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.12.16 10:51

Dobře napsaná recenze, sice si myslim, že není zcela objektivní, ale tohle hodnocení si Michael Kocáb zaslouží, protože mi naštval. Měl jsem z alba přesně stejné pocity (ze začátku), ale protože mam Michaela rád, tak jsem to album cca týden intenzivně poslouchal a změnil jsem názor. Hudebně si myslim, že je to nabouchaná progresivní hudba, ale texty jsou strašný a většina vokálů mě irituje. Dále nechápu (přesně jak píše recenzent) opravdu některé zbytečné ingredience alba jako např. 3 minuty! trvající úvod jinak pak výborný skladby chaos. Atd. Myslim, že geniální skladatel se projevuje nejen tím, co na album dá, ale taky tím, co tam nedá. Takhle mi to připadá jako bych poslouchal Beethovenovu Devátou k reklamě na hajzlpapír, nebo jako kdyby někdo na Výkřik od Muncha přimaloval košík velikonočních vajec a králíčka. Ale co s tim? Michael by potřeboval producenta, kterej by ho korigoval, protože tohle už je chronickej problém a spíše se zhoršuje (Zakyslík..., Pražský Výběr 2..., Abstrakt). Deska Aftershocks byla natočena za pár týdnů a protože jsou tam anglický texty a byl jasně danej styl, tak se velmi povedla. Hudební svoboda neznamená, že se dá splácat dohromady spoustu kravin s výbornou hudbou a divit se, že to pak není kladně přijatý....

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky