Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Na světlo světa se zase vyklubalo nové logo. Tentokrát blackmetalové kapely Automb, které je plné odkazů na lesní porost a i obálku své debutové desky zahalila skupina do pohanských motivů. Zemí původu jsou Spojené státy americké a o vydání se zainteresovalo Rusko. Debut Esoterica totiž vychází po roční existenci skupiny u Satanath Records, tak se na to mrkněme.

Kapelu tvoří trojice umělců, kteří si již něčím prošli a jsou to svým způsobem zajímaví lidé. Tak třeba nejvýrazněji si asi stojí bubeník Scott Fuller. Ano, ten Scotty, který tluče do blán na Kingdoms Disdained. Mimo to má za sebou slušnou řádku jmen, jejichž provázanost si račte nalistovat ve virtuálních archivech dle libosti. Kytaristou je pán Serge Streltsov, jehož hudební přínos jsme již hodnotili skrze kapelu Haxxan. Ani on nezůstává jen u jednoho projektu a objevuje se na celé řadě dalších. Baskytaru, klávesy a zpěv pak má na starosti dívčina jménem Danielle Evans, která je osobou dosud nepolíbenou jinými kapelami. Tedy co se hudebního hlediska týče, jak moc se s kým kamarádí, necháme stranou. Však se jedná o pohlednou slečnu.

Co potěší našince, je fakt, že se o grafiku desky postaral Moonroot. Respektive vytvořil obal a logo. Tenhle chlapík už má za sebou nejeden vynikající počin, takže jeho práce je opět zárukou kvality, což je evidentní. Motiv se vám třeba nemusí zamlouvat, ale jde o tu techniku a zpracování, které je prostě skvělé a velmi detailní. Obrázek nejlépe odpovídá textovému zaměření desky, která je jednoduše o těch pohanských věcech včetně tajuplné mystiky. Člověk by pak snadno čekal, že hudebně půjde o další ódu na Bathory, ale není tomu tak.

Muzika snad nejlépe odpovídá otřelému označení death/black metal. To proto, že opravdu dobře propojuje obojí. Z black metalu bere techniku a způsob hry strunné sekce. Death metal je pak zastoupen zvukem a hradbou kopáků od bicích nástrojů. Scott Fuller se nezapře a je znát, že černočerný death je mu hodně blízký. Po řemeslné stránce je všechno fajn, ale u bicích mi fakt schází trochu charismatičtější zvuk. Je to takové moc moderní, chybí tomu živočišnost, chybí syrový tlukot i se všemi chybami, které takový styl přinese. Vedle toho se ty kytary trochu potápí, ačkoliv záměrnou hutnost jim upřít nelze. Taky škoda, black metal přece bzučí a skřípe. Prostě je vidět, že holá a špinavá deska nebyla úplně v plánu. Proto je ta produkce taková zakulacenější a sražené hrany sice působí aerodynamicky, což je kvůli rychlosti skladeb důležité, ale zároveň proklouzne okolím tak snadno, že zatržené třísky nehrozí, což v případě zlé a ošklivé hudby je nežádoucí jev.

Otázkou je, nakolik chtěli být Automb hrubiány. Drsný přednes jim uchoslyšně není cizí, jelikož vokál budete těžko přisuzovat ženskému hrdlu (natož té drobné blondýnce). Tempo také není zrovna nejpomalejší, ačkoliv to zrovna nejsou vichřice ze švédských lavic. Jistou jiskru to v sobě však má. Je to trochu opatrnější black metal s jasnou infikací death metalem. Pohanský směr se hudebně neprojevuje a esoterní jakbysmet. A na atmosférickou notu takových rozpoložení už tu máme jiné. Ale o těch třeba někdy jindy.