Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Awali - Embodied

AwaliEmbodied

Symptom31.10.2019
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 / Beyerdynamic DT 770 PRO 32 Ohm
VERDIKT: Přímá linka do hlubších stavů vědomí vás sveze na vlně chytlavého dark wave minimalismu.

Další kamínek do mozaiky své diskografie pojala Awali jako dlouhohrající konceptuální album, které ve fyzické podobě obsahuje nejen nosič s hudebními skladbami, ale i dvojjazyčnou sbírku básní a fotografie. Krásně melancholické dílo je jako stvořené pro podvečerní rozjímání nad končícím dnem a stopami, které v něm člověk zanechal. Jedenáctka skladeb zvolna plyne v meditačním tempu a zkoumá křehkost i vnitřní sílu člověka.

 

Díky staré dobré teorii omezených možností působí Embodied po zvukové stránce uceleně a za poměrně pestrou zvukomalbou stojí jen malá sestava elektronických nástrojů. Tíha kompozic stojí na promyšlených klavírních plochách a intimních vokálech. Už na první poslech zaujmou některé skladby silným motivem – svižná dvojka Sicilian Ghost učaruje výmluvným klavírním námětem; úvodní Dandelion zase éterickým vokálem; instrumentální devítka By The River je pak zlatým hřebem představení. Představuje moderní pojetí hry na klavír, které má blízko k filmové hudbě a ve spojení s terénními nahrávkami a jednoduchými digitálními dekoracemi silně stimuluje eskapistické nálady. Tady jsem často vzpomínal na eleganci prostých klavírních etud, které na desce Two Point Discrimination (2007) zaznamenal americký skladatel Keith Kenniff aka Goldmund.

 

Hodnocení technických aspektů zvuku přenechám povolanějším a omezím se na stručné – za mě dobrý. Instrumentální a vokální plochy jsou vrstveny s rozmyslem a citem pro prostor mezi notami. Přirozeně znějící proud hudby dovoluje intenzivně nasávat vjemy z explicitně vyjádřených citů. Ať už bylo přání otce (matky) myšlenky jakékoli, výsledek zní tak, že bylo nepochybně bezezbytku naplněno. V době, kdy je angličtina standard a našince nepřekvapí, jsou rusky mluvené pasáže skvělé koření, které skladbám dodává příchuť neznáma až lehce svíravého pocitu někde na úrovni produkce švédských náladotvůrců Atrium Carceri. To zakusíte třeba v osmé Telom, která si v úvodu pohrává s bezmála hororovou notou a končí za zvuků vesmírných dálav.

 

Kromě klasické hudby jsou skladby ovlivněné i experimentální elektronikou a Where Are You Now se nebojí ani trip-hopových beatů. Album končí dvěma bonusovými remixy skladeb Telom a Pieta v rytmu taneční hudby. Pokud tápete v temnotách svého každodenního playlistu a máte chuť vykročit novým směrem, je Embodied ta pravá volba. Skladby plné obskurní poetiky vás zvou na cestu mezi noční můrou a snem, ze které spatříte nové horizonty. Embodied je deska, se kterou budete mít plné ruce práce; co tón, to důvod k… zamyšlení, radosti, jitření starých vzpomínek i nových nadějí. Hodnotím vysoce, ale raději ne v číslech.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky