Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Barracuda - Humanimal

BarracudaHumanimal

Bhut10.9.2010
Zdroj: CD (# EM 004-0301)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Humanimal je jedno ze zapomenutých alb české scény. Kapela samotná již nehraje a k dostání nejsou žádné novinky. Zanechala za sebou však výraznou stopu a památku – Humanimal. Výborné album plné experimentálního death metalu. Jeden z kousků nesmějící chybět v žádné sbírce nejen death metalových nadšenců.

Dnes již neexistující formace jménem Barracuda v roce 2003 vydala své debutové a zároveň jediné album. Toto dílo nese název Humanimal. Přijde mi velmi mrzuté, že takto nadějná a silná kapela musela ukončit svou činnost. Co se dá dělat. Posluchačovi ponechali alespoň jedno demo a jedno album. Neměl bych opomenout ani účast na kompilaci Brutal Assault 2007. Ale to příliš brouzdám do historie. Nyní chci představit honosné téměř zapomenuté dílo Humanimal. Celkový ucelený pohled na album zůstává víc jak kladný. Kapela nestagnuje v hudbě na jednom místě a využívá rozmanitých žánrů a rozličných melodií. Jako hlavní mantinel však lze s jistotou označit death metal. Dále se sestava nebránila použít prvky z thrash metalu, hardcoreu a lehce se dotkla i black metalu. Dílo to není nikterak chaotické a divoce rozmařilé, jak by se zpočátku mohlo zdát. Nýbrž umě sestavené s vysokou úrovní kompozice. Jedna pestrá pasáž střídá druhou, melodie se trumfují a vrývají pod kůži. Hudba zní opravdu perfektně, co však lze albu vytknout a zároveň i pochválit je jeho zvuk. Co se týče daného žánru, čili death metalu, jedná se o hutný styl se špinavým zvukem. Právě ona hutnost a pocit syrovosti a těžkosti desce chybí. Oplývá vyšperkovaným čistým zvukem, ve kterém vynikají všelijaké detaily hry. Zvuk tedy příliš neslučující se s deathovou smrští. Ale i před tímto aspektem alba musíme smeknout. Samozřejmě se jedná o velice relativní a subjektivní záležitost. Dále tu máme na starosti obal a booklet alba. Obal je velice pěkně povedený a skvěle koresponduje s názvem desky. Autorem obrázku jest JJ Crow. V bookletu samotném jsou pak texty a klasické informace o kapele. Graficky se však veškeré stránky bookletu, včetně vsádky i potisku cd, nachází ve vyspělé sféře. Neméně důležité je zmínit se o celkovém obsahu této placky. Krom uceleného alba Humanimal je album obdařeno bonusovými skladbami z dřívějšího dema Promo 2001, vskutku skvostné kousky. Další přílohou je interaktivní bonus v podobě internetové stránky (funkční i offline) a klipu k písni The Beast. Klip se skládá ze sestříhaných záběrů z koncertů ve Frýdku Místku a Olomouci roku 2002.

 

Samotné album otevírá akustické krátké intro. Znějící šepot lehce nahání zvláštně mrazivou atmosféru. Toto intro se v reálu jmenuje Humanimal Pt.I, a tak není divu, že druhá píseň desky a zároveň první regulérní skladbou je Humanimal Pt.II. Rychlejší, chvílemi uvolněnější jízda v death-thrashových vodách. Neméně úderná a silná je následující lehce HC skladba Love & Hate obsahující výborné vstupy akustické kytary. Čtvrtá skladba je naopak více hutnější a death metalovější. Jmenuje se Life a její útroby jsou těžké a hutné. Svižnější pecka Bitch se může pyšnit chytlavým refrénem a celkovým divočejším tempem. Výše zmíněná klipovka The Beast přichází na řadu v pořadí šestém. Velmi melodická a značně pestrá píseň. V sedmé Cruel Deed Venom se posluchači dopřeje jemně nervózního provedení hudby v kontrastu s divokostí a dravostí. Osmá Only Shadow začíná příjemnou milou vyhrávkou basové kytary. Pak se song rozezní ve středně rychlém tempu s melodickými doplňky. Přibližně v čase dvě minuty třicet sedm vteřin se píseň zcela přetaví a ku znění slouží španělské folklorní prvky. Velice příjemná a nečekaná přísada. Nyní máme celistvou desku Humanimal za sebou. Přichází bonus. První ze starých songů v novém kabátě je Just Tell A Lie. Vynikající pecka, velmi pestrá a melodická doslova usazující. V následující Nazism Grows Ignored se lehce ozývají zvuky kláves vhodně doplňující atmosféru písně. Jedná se o dosti agresivní a divokou jízdu včetně uvolněnějších pasáží. Předposlední Human The Liar zůstává svěží rychlou sypačkou v thrash-deathovém nádechu. Závěrečné Roots Of Evil autoři v bookletu radši nezveřejnili text a napsali pouhé „censored“. Hudebně to však je velice svižná, běsnící a řvavá skladba. Zdá se, že závěrečné čtyři bonusové kousky jsou nejlepší z toho, co album mohlo nabídnout. Nenechte se zmást a ošálit. Celková deska Humanimal má pevnou strukturu a skvěle drží pohromadě.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky