|
|
||||||||||
Poté, co bůh potrestal rouhače Nergala smrtelnou nemocí, srdce ovčího pronároda zaplesala radostí. Tvrzení - boží mlýny melou pomalu ale jistě - se zdálo naplněné. Naopak srdce každého fanouška kapely trnulo, jak tento boj dopadne. Já osobně nejsem fanouškem BEHEMOTH nijak zvlášť, ale jedno mi to nebylo. Když pak vypadalo, že je vše na dobré cestě, rozhodně mě nenapadlo, kterak pánové naskočí nazpět do rozjetého vlaku se vzrůstající silou. Nergal si mezi tím odskočil vydělat prachy do polské obdoby Superstar, nebo jak se ta hloupost jmenuje a způsobil si odsudek fanoušků vůči podobným krokům. Osobně to plně chápu, protože taková léčba bezesporu stojí mraky peněz, a když jste dlouhé měsíce v nevýdělečném stavu, pak se podobně lehce vydělané peníze hodí. No nic, nechme bulvár bulvárem a vrhněme se rovnou na čerstvou flákotu, jednoduše nazvanou „The Satanist“.
Přímočarý název dává na vědomost, s kým máme tu čest. Rukopis BEHEMOTH je znát z každého tónu a přitom jde novinka lehce jinudy než poslední desky. Z jejich muziky cítím hmatatelný odér moderního black metalu, atmosférických výšin zvláštního doomu a když death metal, tak surový s parádními heavy sóly a fest vytaženou zbustrovanou basou mistra Oriona. Ta nemusí každému zachutnat pro svůj až corový nádech, ale osobně si ji užívám. Hned první „Blow Your Trumpets Gabriel“ měla navnadit posluchače coby pilotní klip. Já se ošíval a raději si počkal, jak bude vypadat album celé. Tento song rozhodně není tím nejlepším, s čím Poláci zatím přišli a na albu je to rozhodně nejslabší kus, který mně na otvírák sedí nejmíň. Nemyslím pro pomalé tempo, ale nápady zde jsou takové nicneříkající, možná by umístění na závěr bylo smysluplnější, avšak vzhledem k textu je víc než jasné, proč jej kapela umístila na úvod. Ostatně už závěr songu je grandiózní.
To následující vypalovačka „Furor Divinus“ svým běsněním a black metalovým feelingem přináší rozhodně silnější materiál. Death metalová rytmika, mrazivá melodie a ničím nekontrolovatelný drive dělá z tohoto songu obzvláště chutný materiál. Když zazněla úvodní melodie „Ora Pro Nobis Lucifer“, zarazil jsem se a počalo mi vrtat hlavou, kdeže jsem tohle slyšel. Raději jsem se přesvědčil, zda se nejedná o nějaký cover, ale předělávkou tento song není. S dalšími a dalšími poslechy jsem si vzpomněl. Už pěkně dlouho jsem neslyšel Sentenced. Hlavně tedy jejich geniální dílo „Amok“ se skladbou „Moon Magick“, ale Nergal zřejmě ano. Schválně si obě skladby poslechněte. To nic nemění na tom, že song „Ora Pro Nobis Lucifer“ je neskutečným žrádlem. Navíc se od „sentencedovské“ melodiky BEHEMOTH odpoutají prakticky ihned po pár taktech a dál to už jsou praví BEHEMOTH s celou svojí zuřivou krásou. „Amen“ zase jakoby vypadl z dílny Marduk. Infernova baterie má mocný potenciál a on sám svoje nástroje nijak nešetří, ale trochu se zde ztrácím. Rytmy se i v těch nejrychlejších místech neustále mění a tak není poslech z těch jednodušších.
To nejlepší z „The Satanist“ nabízí ale druhá půlka desky. Progresivní „Ben Sahar“ má úchvatnou melodiku, která má do příjemné nálady daleko, spíš je oslavného charakteru. Do rauše se dostávám hlavně se smrtelným dechem v začátku „In the Absence ov Light“. Vichřice vám odnese střechu nad hlavou, ale pak náhle vše ztichne a Nergal se zpovídá...
„... Odrzucam wszelki ład, wszelką ideę
Nie ufam żadnej abstrakcji, doktrynie
Nie wierzę ani w Boga, ani w Rozum!
Dość już tych Bogów! Dajcie mi człowieka!
Niech będzie, jak ja, mętny, niedojrzały
Nieukończony, ciemny i niejasny
Abym z nim tańczył! Bawił się z nim! Z nim walczył
Przed nim udawał! Do niego się wdzięczył!
I jego gwałcił, w nim się kochał, na nim
Stwarzał się wciąż na nowo, nim rósł i tak rosnąc
Sam sobie dawał ślub w kościele ludzkim! ...“
Nemám slov. Sice mi proběhlo hlavou, že Nergal umí prodat i svůj strach ze smrti a z možného setkání s proklínaným bohem, ale čert to (ho) vem! Když se pak přiblíží závěr v podobě „O Father O Satan O Sun!“, nejsem už nijak překvapen silnými emocemi, prostoupenými duchovním i tělesným vítězstvím se vzýváním všech pekelných entit a vzápětí prokletí všech.
„The Satanist“ je nepříliš dlouhá deska, kdy na ploše tří čvrtin z hodiny dokáže polské komando, kdože tu je pánem. Samozřejmě má deska zápory a ne málo. Jakkoliv se nedá vytknout hudební virtuizoitě nesvaté trojici a jejich skladatelskému umění, vadí mi okaté opisování od kapel, které Nergalovi zřejmě v současnosti sviští sluchovody. Ať už to je zmiňovaný Sentenced, nebo odkazy směřující k moderní vlně black metalu nastavené takovými Deathspell Omega. Myslím, že tato fakta nejsou zrovna lichotivá ke statusu BEHEMOTH, který naopak bývá zdrojem napodobování. V každém případě je úžasné slyšet opět nové album kapely, která měla namále. Rovněž nejsem nadšený, že mi repráky jak z beden, tak u sluchátek místy málem praskly náporem přebuzených basů. Shrnutě řečeno, BEHEMOTH jsou zpět, aby zde vládli. Jen se tentokrát nechali víc inspirovat, nežli sami inspirují a tudíž není možné hodnocení absolutní.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
james / 7.3.14 11:15odpovědět
Tohle je přesně ten typ death metalu pro masy. Vše je perfektní po stránce produkční, image dohnaná k dokonalosti, pečlivě ošetřené "rebelské" texty. Dokonce i živá prezentace je nacvičená jako ruský balet. Všechno je prostě na 100%. Jen to namá v sobě to, co kdysi death, black míval...nemá to koule. Ale chápu, že se to líbí. Jako produkt je to opravdu bezchybné. Nápady taky dobré....jen to netrhá omítku ze zdi.
Jirka D. / 7.3.14 11:39odpovědět
Dobře vystihnuto, jen bych dodal, že podobné je to ve všech žánrech a bohužel mám dojem, že těch "produktů" a "hraní na jistotu" je čím dál víc. Nebo jsou jen víc vidět.
Garmfrost / 7.3.14 12:02odpovědět
Tak v podstatě máš pravdu a není co dodat. Je to divadýlko, který lidi baví a taky dnes hraje Behemoth spíš pro fanoušky Masters of Rock než ty původní hašišáky. V podstatě ale na jistotu hraje poslední roky kdekdo. Image a marketing je pro ony masy důležitější než hudba samotná. Nemyslím si ale, že by Behemoth byl nějaký průměr, jen nechápu nejvyšší hodnocení napříč periodiky a řady i ortodoxních fans. Holt tlačenka firmy i médií dělá svoje. Jsem proto překvapenej, že zde na Echoes se objeví i kritická slova a moje hodnocení je zde nejvyšší :D, což je skvělé a svým způsobem výjimečné a osvobozující.
james / 7.3.14 12:30odpovědět
Jojo, máš recht. Osobně bych hodnotil tak 7/10. Není to nic, co by mě uráželo, nic co by mě zvedlo ze židle. Neuráží a dokonce obdivuju tu neskutečnou spoustu práce, co to muselo dát. A určité momenty na koncertech, kdy vypustí ty černé papírky evokující snad popel, jsou skvělý. Nejvíc ve mě zanechali vzpomínku a vlastně to můj názor nejvíc vystihuje, vystoupení v Praze ve Vltavský. Nastoupili Behemoth...to byla dokonalá spartakiáda, světla, scéna, gradace jak v muzikálu. Dav šílel. Pak skončili a nastoupili Cannibal Corpse...neměli ani plachtu za bicíma, Corpsegrinder měl totálně děravý kecky a zvukař byl asi ožralej. No a mě Cannibalové bavili víc...a ještě s evšichni usmívali a nikdo na mě nedělal žádný bububu. Zkrátka Behemoth můžou poslouchat ti největší rebelové v nebi:)) Takhle peklo nezní:)))
Garmfrost / 7.3.14 12:36odpovědět
Já viděl naposledy Behemoth ve Zlíně společně s Nile, Belphegor a Unleashed. To byla pecka. Všichni. Nejmíň mě bavili teda Nile, ale myslím, že to bylo hlavně únavou po takové sestavě. Ale to už je taky pěkná řádka let, takže nevím, jak teď hrají na koncertech. Nicméně zítra na Svartidaudi, Mgla atd. to bude určitě věrohodnější. :D
james / 7.3.14 13:29odpovědět
Nile jsem viděl naposledy v Praze jak byli s Svart Crown a obě kapely zabíjely. Bylo to hodně komorní. Přišli snad jen skalní fanoušci a bylo to znát na atrosféře. Sanders mě dobrou "medvídkovskou náladu" , Kollias mě málem vymlátil duši z těla a Svart Crown mě natřeli černým vápnem...moc povedený...nechybělo tomu to "pravý metalový srdce", jak by řekli naši sportovci...a to mi právě u Behemoth chybí, neumím se s nima ztotožnit. Jak říkáme u nás v hospodě: " Do Sparku dobrý":))
Mara / 7.3.14 15:34odpovědět
Píšeš, že Behemoth je v podstatě sázka na jistotu, ale Cannibal Corpse ještě víc a dobrých 20 let je to furt to samý. :)
Garmfrost / 7.3.14 10:06odpovědět
Je vidět, že je to dobrá deska. Kdyby to byla kravina, neštěkne po tom ani kočka ze superstar :)
Milan "Bhut" Snopek / 7.3.14 8:24odpovědět
Behemoth mne nikdy nedokázali plně oslovit. Ani The Satanist to neumí. Maximálně jsem schopen připustit kvality alba Grom. Poté jen vybrané písně z různého období (dohromady jsou asi 3). Už dema téhle kapely stála za hovno...
Mold / 7.3.14 8:21odpovědět
Behemoth je jako polská sůl. Téměř dokonalý divadýlko, ale opravdu jim to nebaštím. 20% pro milost boží. Takováhle muzika mi do pekla nesmí, ať si je vezmou tam nahoru pro pobavení :)
Lyriel / 6.3.14 15:35odpovědět
Ruadek :D Mě se The Satanist líbí moc. Na to, že z předchozí tvorby bych si vybrala jen pár kousků, tady to spolknu celé :)
Ruadek / 6.3.14 14:45odpovědět
...a nadále nikdo netuší, že Behemoth se rozpadli a tohle je vedlejší projekt Hansena z Gamma Ray. Slyšet je to v každém hrábnutí do strun. Příště by to už mohlo být konečně temné, takový cajdáčky. :-D
Mara / 6.3.14 13:02odpovědět
Satanist je nejlepší album od Behemoth.
Bodin / 6.3.14 10:37odpovědět
Nikdy jsem nebyl kdovíjakým fanouškem Behemoth. Album Satanist je pro mě poslouchatelnější než předchozí počiny. Skladby znějí jednodušeji, jsou lépe zapamatovatelné a hodně mi sedí střední tempo v některých skladbách. Zvuk mi nijak nevadí, poslechnu si s chutí daleko větší kanály. 75%
Sachet / 6.3.14 9:05odpovědět
Michal Z: podle některých příspěvků na různých koutech echoesu mám pocit, že valná část čtenářů neposlouchá "hudbu", ale "zvuk" - dobře Vám tak ;-) Jinak nový Behemoth mě osobně sedli jak zadnice na hrnec - parádní vyváženost mezi "technikou" a "atmosférou". A tak je to správné, tak to má být...
Michal Z / 6.3.14 8:22odpovědět
Hudebně mě tentokráte Behemoth vyloženě nezaujali a zůstávám chladným. Co se týče zvuku jsem rozpálen do běla, takový odpad si nenechám líbit.
Victimer / 6.3.14 7:58odpovědět
Měl jsem z nových Behemoth docela strach. Teda o ně. Aby nesklouzli za hranu té své zlostné epiky. Je tam vata, ale ne tolik, abych si z ní udělal mikulášskej plnovous a šel se oběsit Nergalovi před barák. Zvládli to, navíc se to dobře poslouchá na kole a když se jede kolem kostela, zvuk se samovolně zesílí :). 70%.
Label:Nuclear Blast
Vydáno:Únor 2014
Žánr:black / death metal
Nergal - kytara, zpěv
Inferno - bicí, perkuse
Orion - baskytara, sbory
Seth - kytara, sbory
1. Blow Your Trumpets Gabriel
2. Furor Divinus
3. Messe Noire
4. Ora Pro Nobis Lucifer
5. Amen
6. The Satanist
7. Ben Sahar
8. In the Absence ov Light
9. O Father O Satan O Sun!
Behemoth
I Loved You at Your Darkest
Behemoth
Opvs Contra Natvram
Europa Blasphemia - The Extreme Metal Tour Of 2016
4.2.16, Praha - MeetFactory
Burzum
Fallen
Oceanwake
Sunless
Dark Buddha Rising
II (EP)
Altar Of Plagues
White Tomb
Sectesy
In The Secretion Of Upcoming Days
Steven Wilson
Hand. Cannot. Erase.
Satyricon
Satyricon & Munch
Aherusia
And The Tides Shall Reveal The Traces
Pod názvem tour v titulku se ukrývá společná šňůra kapel Innersphere a Purnama, která začne v závěru února v Jaroměři a skončí v řijnu ve švýcarském L...
3.12.2024Na vydavatelství MetalGate právě vyšel působivě zpracovaný split vinyl kapel NĀV a Hnus umírající pojmenovaný Sousmrtí. Detailní informace včetně stre...
28.11.2024Děčínská kapela Origin of Infinity vydala své nové EP nazvané Exorcism, zatím digitálně například na bandcampu. Během prosince bude k mání i fyzické v...
27.11.2024Bratislavská blacková kapela Besna zveřejnila nový singl s názvem Hranice. Slyšte na bandcampu.
27.11.2024Album kapely Thalarion nazvané Cryopreservation, které letos 12. srpna vyšlo pod Pařátem, se během prosince dočká i vydání na LP a MC. Detaily dohledá...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.