Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Blind Ruler Cursed Land - Music for Firewalkers

Blind Ruler Cursed LandMusic for Firewalkers

Victimer30.1.2025
Zdroj: flac / promo od labelu
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Blind Ruler Cursed Land ve jménu harmonie, výrazného hudebního rozkročení a splněných výzev. Music For Firewalkers.

 

Jsme připraveni být pohlceni plameny a přijímáme ducha dobrovolné smrti ve jménu harmonie...


Umělecký pohyb domácí UG persony Willhelma Grasslicha šel zachytit ve více různých projektech. Ten nejzásadnější byl určitě v totalitní mašinérii Uncle Grasha's Flying Circus, ale pokud jste sledovali jeho tvůrčí potenciál, museli jste narazit i na další. Z nich je mi svým zaměřením, nebo v tomto ohledu spíš schopností obsáhnout více stylů, nejblíže Blind Ruler Cursed Land. Platí to od začátků a ještě více poté, jak se postupně tvaroval. V rámci Echoes jsem se snažil pronést pár svých postřehů ke kooperaci s Arabian Family Payback a nějak podprahově tušil, že tento projekt může výrazově zajímavě narůst. Co nakonec proběhlo v rámci první regulérní desky Music For Firewalkers, která vyšla na konci listopadu, rozhodně předčilo mé očekávání.

 

Jinými slovy, Willhelm se toho nebál a rozhodl se brát z různých pramenů plnými hrstmi. Jako Blind Ruler Cursed Land se rozkročil nad více styly, do kterých lze zahrnout neofolk, martial industrial, folklór a tradice, ambient a klidně to celé můžeme pojmenovat world music, pokud se odvážeme stejně jako se odvázal autor sám. Ten se rozhodl propojit mnohé a dal vzniknout atmosférickému počinu, který hýří více vlivy a tvoří pomocí nich celek, který se nedrolí. Můžeme cítit chuť orientu, stejně jako zvuk sirény, ducha indické kultury a kousek dál zase staré dobré hlučící časy. Vše postaveno na nalezené vzájemné harmonii.
 

 


Ve jménu harmonie naděje a prázdnoty, ohně a vody v jednom dokonalém objetí a také avantgardy a tradicionalismu...


Doménou alba je jeho atmosféra a využití mnoha nástrojů. A protože je posláním Music For Firewalkers nalezení harmonie, je takto koncipováno i po hudební stránce. V tomto místě je třeba zdůraznit ambice, jak se zvukově a výrazově posunout, kolik vrstev a prvků do procesu zapojit. Novinka Blind Ruler Cursed Land je pro dosavadní autorskou tvorbu Willhelma Grasslicha výjimečnou nahrávkou. Jak moc, to docení až sám čas. V této chvíli jsme svědky, jak se jeho umělecký záběr umí rozevřít a on orientovat.


Music For Firewalkers je atmosférické a poetické dílo. Od indických tradic, přes zvukové vrstvy ambientní, meditační i maršující, neo-folkové struny a taky poměrně často využívající hlas. Jako ostrý projev i zpěv, jako další nástroj již tak obsáhlého seznamu. Každá skladba alba hledá a nalézá svou harmonii a každá utváří výslednou harmonii alba jako celku. I naprosté hudební protipóly a křiklavé proměny neplatí za nucené šílenství. Provokují, ale netahají za uši. Aneb jak najít harmonii War Is To Be Our Judge v melodiích, maršíku i plamenné deklamaci zakončené těžkým zvukovým nesouladem. A vůbec se toho nebát. Nebo se oddat hypnotické rytmice Embrace a dočkat se salvy dalších zvukových zásahů, které maximálně potěší, než aby zhmotnily bubliny s otazníky nad nebohou hlavou. Je třeba si to umět prožít.

 https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/brcl2024.jpg


Díky Music For Firewalkers máme možnost poznat Willhelma Grasslicha jako otevřenějšího a poetického autora, který neskrývá své ambice, neboť právě jimi je tohle album poháněno a ty i naplňuje. Nové album Blind Ruler Cursed Land je odvážným projektem napříč žánry uchovávající si svůj podzemní ráz a přitom absorbující momenty, které už podzemí úplně nepatří. Za sebe si tento počin soukromě tituluji jako podzemní world music, odkud je pár kroků do katakomb a stejný počet kroků za světlem a rozletem dál. Music For Firewalkers je poetický underground, klidná i burácivá síla činů.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky