Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Blut Aus Nord - 777 - Sect(s)

Blut Aus Nord777 - Sect(s)

Sorgh1.10.2012
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Dle mého názoru se nejedná o nijak zásadní album, minulá fošna Memoria Vetusta se mi líbila víc, bylo to moje pochopení tvorby šílených frantíků. Avšak v rámci stylu a toho, co fanoušci očekávají, se nejedná ani o krok stranou. Slušně zvládnutá práce.

Není čas na planá slova, na nějaké úvody. Podobné případy vyžadují přímou odpověď na výzvu. I nyní přejděme k aktuálnímu jádru pudla, protože nás nečeká nic hezkého, tak ať to máme z krku. Se mnou v zádech je totiž zpět čiré zoufalství. Do ticha evakuovaného pobřeží znějí vážně míněná varování a doporučení. Hlasy stovek sirén nesoucí se nad zálivem technologického odpadu tlačí do uší cosi o konci, tmě, zapomění. A hlavně radiaci…

 

Nová deska francouzů Blut Aus Nord mě bez varování mrštila na druhou stranu světa. Do země vycházejícího slunce, kde ovšem jasné dny celkem nedávno zapadly. Přírodní katastrofa, poškozená elektrárna Fukušima a album 777 Sect(s) se mi v hlavě chaoticky spojilo v jeden dokumentární film popisující tuto japonskou křeč.

 

Blut Aus Nord jako obyčejně holdují apokalyptickému pojetí blackmetalu, kde není místo pro žádný temný romantismus, epično ani mystiku. Vše je oděno do chladného kovu, omotáno potrubím, rozbitým sklem pachem hořících plastů. Nikde ani potkan, ani krtek. Album, ač spíše pojednává o věcech víry, antikřesťanském pojetí světa a boření vatikánských mýtů, toho s Fukušimou moc společného nemá, avšak není těžké si k tomuto běsnění promítnout japonské vize. Temný soudtrack anabázi jaderné nehody a následným záchranným pracem.

 

Jednotlivé skladby nazvané jednoduše Epitome IVI, bychom mohli pochopit jako stručný výtah událostí tak jak šly za sebou.

 

Epitome I je kalba, země se právě chvěje, vše se bortí a kdesi v oceánu se zvedá olbřímí vlna, která zcela dorazí zatím jen částečně poškozenou infrastrukturu. Je jako ta devátá, co zavírá mdlá ústa na věky, jak trefně vystihl poeta Viktor Dyk.

 

Epitome II je mučivá instrumentálka, pomalu se valící nehostinou, náhle měsíční krajinou. Škody může přehlédnout jen průzkumná helikoptéra vznášející se na poničenou oblastí.

 

Od Epitome III dál již v mé fantazii probíhají záchranné práce. Zuřivé a někdy zoufalé výrazy šikmých očí za zorníky ochranných masek jsou výmluvné. Industriální hlomoz diktovaný kulometnou bicí palbou načrtává pohyb v troskách plných kouře, páry, sebevražednou snahu eliminovat zkázu.

 

Čtvrtá, skoro dvanáctiminutová skladba Epitome IV, je kombinací rychlých chmurů a pomalejšího přemítání nad stavem věci. Tupé bušení bicích zadusává v mozku schopnost nahlédnutí následků jaksi ze strany, vše je příliš blízko a nikdo nezná rozměr tragédie.

 

Epitome V a VI jsou již nástavbou toho co bylo. Pětka by mohla převyprávět úvod tragédie, závěrečná šestka je lepší,občerství neslyšeným rifem, ale po masáži předchozích fláků je toho na člověka dost. S díky vypínám.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky