Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Víceméně souběžně s deskou Thornography vychází i malinké EP Thornographic. To je tak malinké, že se na něm krčí pouhé čtyři skladby a vlastně vychází jen na desetipalcovém vinylu. Z oněch čtyř stop je úplnou novinkou však pouze jedna jediná. Ale nepředbíhejme a povězme si nejprve pár drahot, které Cradle Of Filth v této době doprovázely.

Thornographic vychází už v září roku 2006, kdežto dlouhohrající deska je na svět vpuštěna o měsíc později. Recenzi jsem si však schoval až na dnešek, abychom si pověděli ještě něco málo rozšíření k předešlému albu Thornography, jelikož o tomto EP bych mnoho řádků zjevně neutvořil. I proto jsem tak trochu prohodil pořadí obou recenzí, ono je to na konec stejně jedno, jelikož ani jedna nahrávka nedosahuje zářných kvalit a líně se potácí v šedém průměru. Ansámbl a jména hostů jsme si představili již minule, nyní si tyto vědomosti zas o trošku rozšíříme.

Kapela zůstává pochopitelně bez obměny. Jen nějaké to jméno se objevilo navíc. Roku 2008 se skupina rozhodla desku Thornography rozšířit o nějaký ten bonus a vydat tak dílo jménem Harder, Darker, Faster: Thornography Deluxe. Vesměs se nejedná o nic jiného, než o původní album doplněné o DVD s bonusovým materiálem, na kterém najdeme: jakési intro Murder In The Thirst; skladbu The Snake-Eyed And The Venomous, ve které si zazpíval host jménem Martin Walkyier z uskupení jménem Sabbat. Dále nahrávka pokračuje coververzí Halloween II na věhlasné Misfits (v refrénu slyšíme hlas Roba Caggianiho – Anthrax), na což se podíváme blíže o chvilku později. Směle se deska valí skladbouCourting Baphomet, na níž navazuje další cover Stay, který v originále hrají Shakespear’s Sister. V případě této skladby existují dvě verze, z nichž jednu odzpívala Sarah Jezebel Deva a druhou Dirty Harry. Na Thornography Deluxe se nachází verze se Sarah. Nicméně další stopu tvoří skladba Devil To The Metal, která tak uzavírá audio sekci. Otevírá se tedy video set. Najdeme na něm tři videoklipy k písním Temptation, Tonight In Flames a The Foetus Of A New Day Kicking. Zcela posledním bonusem pak je reportáž o natáčení posledně jmenovaného klipu. Tolik tedy k lehkému načrtnutí tváře Harder, Darker, Faster: Thornography Deluxe. To proto, aby řeč nestála a zdejší řádky nezely prázdnotou. A v neposlední řadě proto, abychom si lépe utvořili obrázek o celkové aktivitě Cradle Of Filth.

Ke slovu nyní přichází vinyl. Ne, nemám jej ve sbírce, ale jistou verzi jsem sehnal. Nikde se mi nepodařilo dohledat nějaký oficiální přebal této nahrávky a já jen doufám, že jej kapela nevydala jen tak bez ničeho v nějaké průhledné košilce… Při bližším ohledání… ano, vydala. Proč? Všehovšudy je to jen takový sampler, ani ne singl, ale prostě jen taková rychloukázka s jedním bonusem na vrch. Nevím, zda bylo skutečně tak důležité něco podobného vydávat, ale zjevně ano. Osobně říkám, že by se svět jisto jistě obešel bez této nahrávky a na připravené asfaltové placky, by se dala vyrýt záživnější a snad i přínosnější hudba, ale ďas to vem. Vydavatel s kapelou měli názor odlišný. 

Co tento desetipalec rozezvučí při vložení do elektronické mašinky, je skladba Temptation, čili coververze na již dříve zmiňovanou popinu Heaven17. Po ní nastupuje Tonight In Flames, která uzavírá první - A stranu. Celkem nuda, že? Nebojte se, změna brzy dorazí. Hned to sice nebude, jelikož na straně druhé se rozeznívá Dirge Inferno. To vše dosud známe z dlouhohrajícího počinu Thornography. Jediné, co je zde nové a raritní je coververze Halloween II, která se dostala i na rozšíření Thornography Deluxe, které jsme si v rychlosti promítli o pár řádků výše. Neznalým připomínám, že za originálem stojí legenda horror punku Misfits, v té době ještě s nezaměnitelným Glennem Danzigem. Již dříve si kapela tuto smečku vzala na paškál a na díle zvaném From Cradle To Enslave po svém představila song Death Comes Ripping. To byla panečku jízda, ovšem to co předvedli páni špinavci nyní je… jak jen být slušný… k pláči. Už fakt, že Cradle Of Filth kompletně překopali celou kompozici skladby a narušili, tak její úchvatný nástup refrénu je samo o sobě zničující. A refrén samotný není ničím jiným, než odporným zneuctěním památky, kterou Misfits kdysi vystavěli. Snad je to recese, snad je to omyl, ale probůh, cožpak nikdo z kapely už nemá soudnost? Tohle se vážně nepovedlo. Přátelé, pokud někde spatříte Cradle Of Filth – Halloween II (Misfits cover), prchejte, zacpěte si uši, zkrátka čiňte věci, které Vám zabrání v poslechu. Skutečně není o co stát.