Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Crosses - EP2

CrossesEP2

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Druhá várka CROSSES hravě dostihuje tu první a znovu vyvolává ceněný prožitek na úrovni.

Sdružení elektronických křížů Moreno - Lopez - Doom jsem obelstil až teprve nedávno, vlastně souměrně s vydáním jejich druhého EP. Samozřejmě nejdříve upoutala mou pozornost ona sbírka jmen, pak jsem se shlédl i v hudebnu, neb mu byl prorokován dominantně elektronický materiál. A ten já, v rámci jemných odboček mimo můj hlavní záběr, velice vítám. Styl jakým si pánové ve svém projektu libují, mě nadchl. A že bych přišel přímo s křížkem po funuse, toho bych se nebál. CROSSES přece fungují od loňska, na bázi vzájemné radosti z tvoření a mimo lukrativní smlouvy a nadstandartní výdělky. To vše z akce jménem CROSSES cítím a sympatizuji s tím.

 

Několik dnů jsme věnoval poslechu obou EPek a ujednotil si názor, že druhá řada křížů mě fascinuje o krapet intenzivněji. Nedovolil bych si ovšem tlumočit pocit, že je kvalitnější, protože v tomto ohledu skutečně záleží na málu a momentální benevolenci každého z nás. Kvalitativně se ovšem pohybujeme docela vysoko v obou případech. Dvojka je i přes svou krátkou stopáž pestrou plackou. Rozmanitě vtíravě a nevtíravě popovou. To si přeložte jak chcete. Moreno, kterého jsem v počátcích Deftones považoval za vokálního nýmanda, srdceryvně pěje, bez jakékoliv známky zakolísání. Jeho výpadky slyšitelné ze živých záznamů domovské kapely jsou dávno minulostí, tohle je pan zpěvák.

 

crosses

 

Jsme v roce 2012 a ti z vás, kteří jsou zastánci pohdlnosti a dostupnosti a které hřeje věčné pokušení, nechť zahájí hru na klikanou a minialbum si stáhnou přímo z webu kapely. Čeká vás profesionálně zvládnutý elektro rock, s hitovým potenciálem a přitom naprosto nezávadným. A kdo zná některé z Morenových oblíbených koní, ani se nemůže způsobu hraní CROSSES podivovat. Atmosféricky silné a poutavé kompozice, daleké promptně vyvolaného kýče. Nic složitého, ovšem plné pokušení. Tohle stojí za pozornost, i přes možnou neznalost protagonistů. Hlavu nahoru a vydejte se ke křížům.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.11.19 9:04

Každá kapela, především jednička na poli prog metalu, se musí posouvat. A po čase přijde doba na velký posun. Leprous ten posun načasovali na rok 2019 a bylo jasné, že už tak dost "mimostylová kapela" bude muset jít hodně dál. Pitfalls je odvážný počin, klobouk dolů. A je v něm skrytá jedna z nejlepších skladeb jejich historie (bezmálna 12-ti minutový nátřesk The Sky Is Red, který je takovým návratem ke starším deskám). Vadí mi dvě věci. Deska ale zní jednak jako sólovka Einara a druhak je zoufalá škoda nevyužít rytmiku, jakou kapela disponuje. Je tam toho málo, Kolstad využit jen částečně, což je fakt škoda. Ale v rámci posunu to asi dává smysl. Kapela chtěla odvážnou desku na hranici experimentálního popu a má ji. Počítám, že tohle bude hodně dlouho deska, o které se bude dost mluvit. A za mne neuvěřitelný pěvecký výkon, který pokud někomu barvou hlasu vadí, je to jeho škoda. Dojmy z mé strany víceméně pozitivní, deska mi dává podstatně víc než minulá Malina. Jako by se právě na Malině zastavil vývoj, zde se kapela konečně dostala o hodně dál a já fakt konzerva nejsem (a nikdy nebudu), takže kvituji s nadšením. Ve výsledku výrazná deska výrazných umělců, která je na hodně poslechů, je v tom hodně. Konzervativní posluchač ale nepobere tento vývoj, čemuž na druhou stranu rozumím. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky