Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cult Of Erinyes - Metempsychosis

Cult Of ErinyesMetempsychosis

Sorgh6.8.2024
Zdroj: bandcamp, youtube
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Metempsychosis je jistota kvalitní práce, což je v tomto případě atmosférický black metal. Trocha tajemství, tušená zloba, která nikdy nevytryskne na povrch. Vše v upraveném a nenásilném zvukovém hávu.

Hyperaktivitě se meze nekladou, nemá to smysl. Je jen dobře, když je pnutí jak ventilovat a muzika se zdá být neškodnou a pro někoho skvělou možností. V jejích nepřeberných variantách rozpouští své mánie i Olmo Lipani známější pod přezdívkou Déhá. Tuším, že už mnohým svítá. Jde o známou figuru belgického black metalu podílející se snad na všem, co se v tamním podzemí šustne. Na našich stránkách jsme se mu věnovali prostřednictvím dalších projektů jako Déhá nebo třeba The Nest a další. V Cult Of Erinyes nepatří k zakládajícím členům, tady skočil do rozjetého vlaku někdy na minulém řadovém albu a od té doby je magickým hlasem této kapely.

 

Album Metempsychosis se plaví ve vodách tajuplného, lehce okultního black metalu, který to s tajemností nijak nepřehání a zůstává při svém kázání nohama na zemi. Pro někoho může být problémem to, že nejde o klasickou sestavu sedmi osmi skladeb, ale o dvě sáhodlouhé kompozice. Těžko si pak člověk pustí oblíbený kousek nebo nastaví vyzvánění v telefonu. To musí buď šikovně chytit konkrétní pasáž nebo se pokaždé znovu propadnout do nitra celé skladby. To však nepředstavuje až takový problém.


Náruč obou kompozic je magická a zvláštní. Na mnoha místech vibruje melancholie, ponurá nálada krypty, chlad kamene. Blackmetalová zloba nedosahuje vrcholů surovosti, přesto jí nejde upřít černosvatý hněv a magii. Máte-li rádi střední tempo, které vás nehoní ode zdi ke zdi, je to album pro vás. Žádná špindíra rochnící se v kanálním zvuku, ale fešanda oblečená do kvalitního šatu církevního aparátčíka. Výrazným tahounem alba je Baronova kytara, která úpěnlivým hlasem proráží chmurnou poklici a láduje nejen sóla, ale často i dominantní a zapamatovatelné melodie. V jejím chladném zvuku a trylkování na pozadí hluboké rytmiky objevuji oblíbené artefakty typické pro black metal belgicko-francouzského ražení. Typický je chladný zvuk a prostorové rezonance. Překvapit však umí hebký zvuk baskytary, který umí vše kolem sebe konejšivě a měkce obalit.

 

Vzhledem k délce každé skladby musí být asi každému jasné, že nejde udržovat napětí po celou její dobu. Nutno říct, že kapela bojuje srdnatě a daří se jí posluchače upoutat na dlouhou dobu. Jsou zde výraznější pasáže i ty méně vzrušující a pak jsou zde místa, která můžeme brát jako intermezza spojující v dlouhém plynutí jednotlivé motivy. Někdy jsou tyto mosty delší, než by mi bylo milé a chvilku se topím v převalujícím se bahnu nerozhodnosti. Naštěstí takových míst není mnoho a vždy můžu počítat se záchranným kruhem v podobě nekonečné a silné atmosféry. Z tohoto pohledu se zdá povedenější první skladba, tam opravdu není prostor na plané úvahy a těch jejích dvaadvacet minut je naplněno skoro po okraj. Druhá část desky je malinko slabší, ale to není žádné téma k rozvoji debaty.

 

Metempsychosis je jednoduše dobré album se specifickou atmosférou. Patří do kategorie jemnějšího black metalu, který si potrpí na dobré zacházení. Originalitou nesrší, ale zaujme svojí temnotou a melodikou.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky