Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dark Light - In Space And Time

Dark LightIn Space And Time

Ruadek16.11.2021
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Doogee X8 + Poweramp + Niceboy Hive
VERDIKT: Příjemná prog-rocková deska, která nezapře své vzory a příjemně se poslouchá.

Po dlouhé době přicházím s recenzí na prog-rockovou desku, která si vysloužila mou pozornost. Deska In Space And Time od Indických Dark Light je sotva půl hodiny trvající čtveřice skladeb, z nichž už druhá útočí nad stopáž deseti minut. Jak svou prvotinu kapela ukočírovala?

 

Rozhodně výborně. Dark Light hrají svůj prog s něžnou a jemnou grácií, která plyne podobně jako ubíhající vesmírné dálavy, kterými se kapela nechává prostupovat. Není to žádný dravý progres, který by se snažil objevovat kouty vesmíru jiným skryté. Kapela "jen" opakuje dávné postupy, které nejen jí prošlapaly ikony stylu. Sama kapela uvádí jako svou inspiraci Pink Floyd, Porcupine Tree, Pineapple Thief, U2, Opeth, Guns 'N' Roses, Radiohead, Led Zeppelin, Fourplay, Karnivool a Tool. Mnoho z nich v tom slyším, některé jen náznakem, jiné vůbec. 

 

 

Zaujala mě cesta, jakou s nimi podstupuji. Od začátku desky do jejího konce. Vypravěčský styl muziky, proslovy k posluchači, silná rocková atmosféra. Retro postupy, které ke stylu patří a není třeba je měnit. Kytara, která mi spadá jak do školy moderních kytaristů, tak do legend typu Gilmoura nebo Rotheryho. Přitom žádné velikášské manýry, kytarové orgie dostihů po hmatníku. Žádné spojování s orchestrem či jiné aranžérské výzvy. Všechno šlape, táhnuto krásnými refrény, protože si kapela uvědomuje jakého pěvce za mikrofonem má. 

 

 

Jako překrásné spojení všech atributů desky vidím například konec třetí skladby Circles, dokonalý celek, který musí potěšit srdce každého fanouška prog-rockových věcí. Co tedy říci závěrem? Nečekejte nášup, po kterém budete sedět chvíli jako opaření. Hledáte ale desku, která vám zpříjemní den? Která je hlubší, než se zdá? Rádi postupy startých rockových klasik, které opakují mladé hbité prsty? A co to celé vzít i s trochou toho Indického koření, které spíše jen zavoní než zachutná? Je to čistě na vás, já nelituji. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky