Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zdá se, že síla některých kapel je více v živé prezentaci než ve studiových nahrávkách. Z Dark Seal jsem byl naživo vždycky tak nějak nadšený, spokojený. Výhrady by se jistě našly, ale vesměs pozitivní dojmy vyhrávaly. Vyloženě rozporuplné pocity pak mám při poslechu jejich druhého alba Pagan Thoughts Vol.2.

Hned z úvodu je zřejmé, že pochvala na adresu kapely asi zrovna nezazní. Příčinu lze hledat všude, nepochybně i ve mě. Už jsem totiž poněkud odvykl pohanským melodiím a neustálá kritika křesťanské církve se mi začala přejídat. Tím nechci tvrdit, že bych nějak polevil v názorech na tuhle organizaci, jen mám dojem, že kritika středověkých praktik je už tak nějak otřepaná. Jsem přesycen podobnými tématy a hudba směřující k těmto výlevům se v mém přehrávači neotočila už značně dlouho. Možná i proto jsem se s chutí zhostil Dark Seal, abych osvěžil sluchovody něčím dlouho neslyšeným. Takže, jaké to tedy je?

Jak už bylo nastíněno, kapela se drží pohanských odkazů a uctívá pradávné předky, jejich zvyky a pohrdá církevními dogmaty. Fajn, budiž. Výsledný dojem z textů je ale takový rozpačitý a již několikrát slyšený, unavený, fádní… prostě už mě to nebere tak, jako když mi bylo o pár let méně. Člověk by si mohl říct, že to zachrání hudba. Hned zkraje velice rád zmíním, že v některých případech mi instrumentální momenty přijdou záživné a s určitým potenciálem zaujmout, vydržet a snad i dopřát pocit nějakého očekávání. Ovšem při komplexním zhodnocení mi vytane na mysli, že riffy, které se linou skrz celé album, jsou si podobné jako vejce vejci. To je dost škoda, protože naproti tomu jiné pasáže dokážou mile nadchnout a ubíjející průměr pozvednou v zážitek o něco intenzivnější. Žel takových míst je pomálu. Je mi to líto, protože vizi a snahu o to znít vážně a silně tam cítím. Jen to zpracování pokulhává.

Muzika Dark Seal má chuť znít barvitě, snaží se jednotlivé kousky okrášlit, třeba různými druhy zpěvů. Dokonce si k písni Posvátný kříž přizvali i hosta, kterým byl Dr. Fe - prvotní zpěvák našinců Root. Jinde v pozadí najdeme nenápadně použité samply nebo drobné klávesové podkresy, ve skladbě Čarodějnice zase objevíme úryvky ze snímku Kladivo na čarodějnice. Jak vidno nápady jsou, snaha je znatelná a takové momenty rád vytahuji. Jenže tomu něco chybí. Chybí tam větší vklad něčeho odlišujícího. Neznalý scény by si tak snadno Dark Seal mohl splést s jinými jmény. Tím vlastně zjišťujeme, že se kapela, i přes veškerou snahu, dostala do průměru jí podobných.

Nerad bych ale posluchače odrazoval od něčeho, co jej třeba osloví. Dark Seal v sobě potenciál jistě mají, jen s ním možná ještě neumí tak dobře naložit. Nechme jim čas, nechme vše uzrát, marní rozhodně nejsou. Jak už jsem řekl výše, hlavní sílu kapely vidím v koncertech, které mi připadají živelnější a barvitější než Pagan Thoughts Vol. 2.