Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

V dnešní sváteční den si představíme něco, co se k pohodlí domova zkrátka hodí. Nové album věrozvěstů Umbrtka. Jmenuje se Hlavní stroj a otevírá nám další prachmatická poselství.

Je to už dávno, co jsem byl zašpiněn a v agonii přísahal věčnou věrnost Umbrtkovi a skartokratickému státnímu zřízení. Od těch dob přísahám na věčnou slávu páně Umbrtky a hltám svatá pošpiněná evangelia, která čtveřice úhlavních zákonodárců vydávají v častých intervalech. Letos se dílo věnuje obvyklým tématům: práci, špíně, strojům a také několika ventilacím. Hudebně se již méně experimentuje, ale přímočaře diktuje zkázonosným black metalem.

Začněme snad nejprve grafikou desky. Booklet alba, motiv obalu – to jsou nádherné atributy, které toto album nabízí. Musím říci, že se mi osobně líbí za poslední dobu nejvíce. Zcela perfektně totiž vystihuje filozofického ducha nejen samotného alba, ale i celé kapely. A karikatura mistrů uvnitř bookletu je famózní. Důležitým klíčem je i lyrická složka nahrávky. Ta se pyšní ohebnou češtinou, stejně silnou jako poselství, která se v ní ukrývají.

Ani hudební nabídka nezaostává za tou grafickou. Umbrtka totiž natočila asi nejtvrdší album ve své diskografii vůbec. Alespoň mám takový dojem. To díky tomu, že posledních několik desek bylo spíše experimentálních. Dnes je vše přímočaré a syrové, uhání kupředu jak rozjetý vlak z obalu. Však jej také žene hlavní stroj, mající v sobě nezměřitelné množství vybuchující energie. Nečeká se na nic – od prvního momentu se prostě sype a sype. Žádné úkroky, žádné ubírání plynu. Slova jsou syčena s obrovskou dychtivostí. Někdy je barva vokálu záměrně přetvářena v až nejzazší možné hranice, hlavně ve skladbě Pozadí, aby se jasně vylíčilo, kterak hluboko do tématu skladba zachází.

Zajímavostí je skladba Horizontář. Jednak je to nejkratší song a jednak mi svou textovou formou připomíná podobně znějící kultovní píseň, a to přímo Kovárna I od Tří sester. Zkuste si obě skladby porovnat. Je možné, že jde o náhodu a je taky možné, že jde o skrytý žert. Nicméně pojďme dál. Určitě bych vypíchl Ú.K.Ú. se silným refrénem, nebo dvojici Pozadí a Sklíčení s velice působivým sdělením. Co je však majestátním vrcholem všeho, je závěrečná buditelská hymnická skladba Práce, radost, válka. Její melodie se až nebezpečně vrývá do paměti a útočí na vás během dne i noci. A to nemluvím o krásných slovních spojeních, které se v ní nachází. Hotový hymnus dělnickému lidu.

Album je protkané výraznými prvky. Ať už jde o melodie, texty, nebo i drobné doplňky. Třeba zaskučení kytary v závěru jedné ze skladeb dává tušit odkaz na tvorbu starší, kde už stejný zvuk zazněl. V tlumeném, ale opravdu nenápadném pozadí, je občas možno rozkrýt zvláštní sampl, který se jeví jako drážní hlášení, či co. Do toho všeho burácivé vokály střídajících se věrozvěstů páně Umbrtky a v neposlední řadě vichr black metal. Nic navíc, jen rychlý a syrový black metal. Špinavý a pracovní. Pamatujte, že mír není zárukou ničeho, válka je zárukou práce.