Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Deemtee - Flawed Synchronization with Reality

DeemteeFlawed Synchronization with Reality

Garmfrost21.10.2020
Zdroj: CD / promo od Satanath Records
Posloucháno na: mini věž
VERDIKT: ... jak šlo hulení krví, inspirace chtěla pokaždé jiný nástroj k zvěčnění svých šílených představ...

Předpokládám, že název dEEMTee nikomu nic moc neřekne. Možná recenzentům, kterým debut Flawed Synchronization with Reality zaslal k pitvání Alexey ze Satanath Records, případně z partnerského labelu Grimm Distribution, který album vydává. Ať už je to jak chce, předpokládám, že jméno jediného člena Deemtee bude znát širší podzemní veřejnost. Multifunkční Óskar Martín (NHT) se totiž věnuje hned několika vskutku různorodým kapelám či projektům naráz (As Light Dies, Alien Syndrome 777, Autumnal, Garth Arum…). Rovněž ho objevíte v nejedné koncertní sestavě (Aversio Humalitatis, Bloodoline…). Kdo by chtěl Óskara podezřívat z únavy a vykrádání sebe sama, nechť si některou z kapel pustí a udělá si obrázek o tom, že NHT unavený není a rozhodně se nevykrádá. Teď už se ale pojďme mrknout na jeho sólo projekt dEEMTee. V bookletu NHT uvádí, že album vznikl během nahrávání alba The love album – Volume I doomerů As Light Dies pod vlivem THC. Rozhodně je to poznat.

 

deemtee

 

Rád bych zařadil Flawed Synchronization with Reality do nějakého chlívečku, ale nejde to ani při nejlepší vůli. Opěrné mantinely nahrávky může s přivřením obou očí být avantgardní black či jakýsi podivný death a ambient atd. NHT se s tím vskutku nemaže. Veškeré nástroje si nahrál sám. S pomocí přátel album i celé nazpíval. Byl jsem zvědavý na bicí, protože v některých projektech, kde se objevil, použil bicí automat a někde bubnoval sám. Zkrátím to – je to bourák. Lidově řečeno – nesere se s tím. Když album uhání, umí se do toho opřít, když zní jako z blázince, jsou takové i rytmy. Jakmile se nálada ztiší, jsou jemné i bicí nástroje. To samé platí i pro zbytek nástrojového obsazení. Rozhodně není poznat, zda základ skladeb byl stvořen na kytaru, basu nebo klávesy. Myslím si, že jak šlo hulení krví, inspirace chtěla pokaždé jiný nástroj k zvěčnění svých šílených představ.

 

Často se stává, že extrémní metalový nájezd bývá nabořený sedmdesátkovou psychedelií. Jednoduše posloucháte chvíli řezbu a najednou je z ní prog jak víno. NHTův hlas je stejně bravurní jako jako hudební mozaika. Nejčastěji používá growl a jeho odstíny. Výjimkou ale nejsou ani čisté zpěvy. Zda je majitelem zvučného hlasu on, nebo jeho hosté, nebo všichni, netuším. Zase tak se to v bookletu nepitvá, což samozřejmě nevadí. Jde zejména o bláznivou road movie do jiných dimenzí.

 

 

Rozhodně se jedná o milé překvapení, které už tedy patří do minulého roku. Netvrdím, že je album geniální a že jsem nikdy nic takového neslyšel. V tomhle ranku, kde se nehledí na hranice ani předsudky starých konzerv, bylo za poslední dvě dekády a kousek vymyšleno tolik vzrušujících děl, vedle kterých krása Flawed Synchronization with Reality poněkud bledne. Nicméně je také pravdou, že se v avantgardě nic moc převratného už dlouho neděje, a tak krása zhuleného debutu dEEMTee zase rozkvétá. Ne, vážně, je znát, že Flawed Synchronization with Reality svému stvořiteli udělalo velkou radost a tu pak nahrávka vrací posluchačům zpátky. Je škoda, že poněkud zapadlo, protože příznivce netradiční hudby může bezpochyby potěšit. Pouze doufám, že se nejedná o jediný výstřel a že bude nějaké další příště…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky