Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Der Märtyrer - Der Märtyrer (EP)

Der MärtyrerDer Märtyrer (EP)

Victimer15.9.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Krátká načernalá průmyslová krasojízda má čtyři zastávky. Všechny na drogách.

Chladno a zataženo. Minimálně co se týká počasí, je prostředí francouzského projektu Der Märtyrer vybaveno touto strohou předpovědí. Můžeme ještě dodat špatnou viditelnost na cestě hromadou přerušených potrubí. Der Märtyrer je černotou napěchovaný industrial metal, surový a odcizený. Dostatečně zvrácený průmyslový válec na emoce.

 


Ty jsou staženy na minimum, i když během produkce tohoto EPka občas přeskočí jiskra. Jsme ve Francii, takže je v tom i jistá poťouchlost. Taneční kreace spláchnuté hustým dusavým prasopalem. Někde na pomezí Blacklodge a Combichrist, s kusem satanistické plechařiny Mysticum v erbu a EBM projektily jako ochranným zbarvením.


Je to krátká, ostrá jízda nevábným okolím, jehož míra hnusoty dráždí. Co chvíli se chce vyskočit z tepla domova právě do této futuristicky zhmožděné představy, jak vybalancovat špínu a studené ostří. Der Märtyrer je na začátku své cesty. Dělá to dobře, velmi dobře. I přesto, že taky často vyvolá tvorbu dřívějšího interpreta, třeba z těch, které jsem jmenoval výše.


Tohle EP je první nástřel. Vědomá industriální pulsující destrukce, která má své parametry. Hustá hmota, ve které tkví blackmetalová choře osvícená duše zdrogovaného exota, stejně jako taneční hlukařina toho samého jedince. Drogy jsou špatné, áno? V tomto případě a k tvorbě takto surového materiálu ale asi ideální. K tomu je potřeba experimentovat se svým psyché a když už nefetovat, tak aspoň chlastat ligu. Nebo zvládat obojí.

 


Der Märtyrer nabízí krátké, nemocné představení. Všechny čtyři skladby ale splňují kritéria správně extrémního industriálního dobrodružství. Sundej si optiku, bude se bouchat. Sundej ze sebe tu masku, která ti lže do hlavy, že je všechno v pořádku a záhy se dostaví i radost ze života. Nic z toho. Je to peklo, zmar, pevné soukolí. Radši dělej, že hovíš bordelu a bezvýchodnosti. Bude to líp vypadat. Zkusil jsem to a za mě dobrý.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 1.7.20 8:31

Tak tady nesouhlasím, ačkoli bych tak po 5 štacích s deskou došel k podobnému verdiktu. Tohle chce trochu jiný přístup, vysrat se na to, že to byla metalová kapela a brát ji jinak. Mě je docela jedno, že přestali být metaloví, což je první krok k lepšímu uchopení desky. Samosebou je každého věc jak to pobere, úplně bych to ale nesmetl ze stolu. Ty skladby nejsou vůbec špatný, kluci teď hrají svou podobu Katatonie a dejme tomu staré školy gotického rocku. A v těch skladbách je všechno to koření, co tam bývalo. Kapele upřímně držím palec, protože se na ni docela valí kritika, bohužel většinou mířená právě na to, že "už neznějí metalově". Anathema se kdysi také rozhodla znít jinak a vydala Eternity. Mylím si, že Vincent v té době podával ještě o fous horší pěvecký výkon než zpěvák SOTM a postupně se vyzpíval fakt parádně. Nechal bych tuhle desku uzrát, odhodil předsudky a srovnal si to pořádně se vzory, od kterých se pánové snaží učit. Zatím tak 65%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky