|
|
||||||||||
Pro někoho událost podzimu, pro další nezájem, protože sousedy The Ocean mají na háku a žánrově mimo. Jak kdo chce. Pro mě každopádně očekáváná deska a aktuálně naprosto pravidelná a snad bych se nebál napsat každodenní potrava, protože já tuhle kapelu už dlouhodobě celkem nepokrytě obdivuju. Když už za nic jiného, tak za naprosto ojedinělý přístup ke konceptům a tématům svých nahrávek, k vydavatelské práci a k celkové kultuře toho, jak by měla dnes kapela fungovat ve své vlastní sociální bublině. A když už jsme u výčtu těch pozitiv, tak i pokud jde o muziku, si myslím, že jsou na tom velmi dobře.
Současná deska má trochu krkolomný název a navazuje na svého dva roky starého předchůdce, se kterým tvoří nerozlučnou dvojící mapující jeden ze čtyř eonů naší Země, tedy fanerozoikum. Trochu jsem se na tohle téma rozepsal v dřívější recenzi, takže k osvěžení vašich znalostí geologických období vás odkážu SEM. K aktuální nahrávce si snad dovolím jen tolik, že hlediska názvu a skladby písní mapuje období mezozoika (druhohor) a kenozoika, což jsou třetihory a čtvrtohory v jednom. Blízké by nám to mohlo být především v tom, že tato období jsou poměrné mladá, a že když na Moravě hrábnete trochu do země, najdete tam paleogenní a především pak neogenní sedimenty včetně krásně dochovaných schránek různé vodní verbeže. Čtenáři z Čech si naproti tomu jistě vzpomenou na českou křídovou tabuli (křída je jedna z period mezozoika), no a vlastně všichni teď žijeme v holocénu, zatím posledním období kvartéru, takže to, po čem tady šlapeme, je přesně to ono.
Důležitá je ale muzika. Nějaké změny? Žádné. Pro mě typičtí The Ocean z posledních desek, žádný slyšitelný vývoj, spíš pečlivá práce se známými tématy a postupy, byť s neuvěřitelným důrazem na detail a současně na majestátnost celé produkce. Hudba této party je zaranžovaná velkolepě a místy snad až trochu opouští rámec obyčejné hudební nahrávky. V tomto ohledu si vaši pozornost zaslouží především nejdelší skladba na desce, více jak třináctiminutový opus Jurassic І Cretaceous, což přeloženo do lidového jazyka označuje období dinosaurů. Právě zde se nejzřetelněji rozvíjí vypravěčský styl této kapely, který především díky mnoha dynamickým změnám tempa, aranží a vokálních linek dokáže udržet posluchače doslova přikovaného do židle. Dlouhá plejáda hostů a jejich nástrojů navíc umožnila rozvinout aranže do neuvěřitelné šíře, a tak jestli v jeden moment kapela působí jako semknuté post-hardcorové těleso, vzápětí díky dechové sekci zní - s nadsázkou řečeno - až orchestrálně.
Navzdory tomu ale jádro sdělení zůstává jednoduché, příběhy vykreslované jednotlivými skladbami jsou přímočaré, kompozice přístupné, plné melodií a silné energie. Současní The Ocean nikdy neměli snahu opouštět posluchačky vstřícný model (minimálně od alba Heliocentric, 2010) a nedělají to ani teď, což jim ale nebrání v tom, aby v daných kulisách sehráli bravurní představení. Uvědomění si toho, jak moc dobře se této kapele daří pracovat s možnostmi hudby a v důsledku s lidskými emocemi, začíná v poznání rozmanitosti jednotlivých skladeb. Rozmáchlá Jurassic I Cretaceous, tvrdá a vokálně brutální Palaeocene, naopak vyklidněná Eocene, temná až noirová instrumentálka Oligocene a velmi extrémně ukončená Pleistocene. Tímto způsobem deska plyne, aniž by vzbuzovala pocit nudy nebo jen prostého nepochopení nad tím, co se to děje. Právě naopak, příběhy se odvíjí s neuvěřitelnou lehkostí, samozřejmostí a natolik přirozeně, že zaposlouchat se je stejně snadné jako začíst se do oblíbené knížky. Otáčíte stránku za stránkou a přestáváte vnímat svět kolem. Znáte to? Zhruba tak funguje i tahle deska.
The Ocean z mého pohledu nezklamali a skoro bych v této chvíli řekl, že dvojka předčila jedničku. Především práce se syntezátory je na více méně metalovou kapelu fantastická (zkuste úvod poslední skladby Holocene) a ojedinělá. Něco podobného umí už jen Cult of Luna. Oproti nim jsou ale The Ocean lepší vypravěči a ve výsledku snad i přístupnější tvůrci. Výborná je i práce s dynamickými proměnami, gradací a schopnost dotáhnout skladbu do strhujícího finále a přitom se vyhnout všem žánrovým klišé. Zmíněná Pleistocene jako příklad za všechny. Celkově fantastická deska, jakých se dnes nerodí mnoho.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Ruadek / 25.11.20 8:57odpovědět
Vynikající deska, postupně si z ní sedám na zadek. Hodně vyspělé dílko, dechy překvapily, výborně to stupňují, nečekaný kontrast. Skvělé je slyšet něktré vlivy Tool (Jurassic I Cretaceous), koncept zasahující do pravěkých časů je jedním z nejlepších, jaké si kapela mohla vybrat. Smekám.
Radek / 20.10.20 19:22odpovědět
Já tu desku prakticky nemůžu poslouchat, protože zvuk kopáku je absolutně zoufalej. Nebo lépe řečeno, žádnej kopák tam neni... Slyšel jsem to dvakrát a už se mi k tomu ani nechce vracet. Nechápu jak to v tomhle stavu mohli pustit ven.
Label:Metal Blade / Pelagic Records
Vydáno:Září 2020
Žánr:post metal / HC
Mattias Hägerstrand - baskytara
Paul Seidel - bicí, zpěv (8)
Peter Voigtmann - samply, synths, bicí (5)
David Ramis Åhfeldt - kytara
Robin Staps - kytary
Loïc Rossetti - zpěv
hosté:
Dalai Theofilopoulou - cello (7, 8)
Hayk Karoyi Karapetyan - duduk, flétna (2, 7)
Vincent Membrez - piano (2, 7)
Andrej Ugoljew - trombon (2)
Fritz Mooshammer - trumpeta, horny (2)
Jonas Renkse - zpěv (2)
Tomas Liljedahl - zpěv (3)
// Mesozoic
1. Triassic
2. Jurassic | Cretaceous
// Cenozoic
3. Palaeocene
4. Eocene
5. Oligocene
6. Miocene | Pliocene
7.Pleistocene
8. Holocene
The Ocean
Heliocentric
The Ocean
Holocene
The Ocean
Anthropocentric
Anthem
Praeposterum
Bacchus
II
Temple Of Baal
Mysterium
Kauan
Kaiho
Agua de Annique
Air
Mandoria
Inspirations And Dreams I
Adversarial
Death, Endless Nothing and the Black Knife of Nihilism
Impious Baptism
Wrath of the Apex Predator
2. prosince proběhne v Potrvá křest nového EP pražské kapely Neuro Bats, které se jmenuje Noble Roses in the Midst of Weeds a poslechnout si ho můžete...
28.11.2023V polovině listopadu vyšla druhá deska domácí thrashmetalové kapely 1000bombs, která debutovala deskou Peace Is Dead v roce 2014. Novinka se jmenuje S...
27.11.2023V neděli v Praze zemřel jeden ze stálých členů Killing Joke, kytarista Kevin Walker zvaný Geordie.
27.11.2023Během října vyšlo nové EP domácí deathmetalové kapely Supreme Conception, které obsahuje sice jedinou, ale zato 12-minutovou skladbu The Post-Humanist...
27.11.2023Debutní album Zbojnický tanec bratislavské thrashové kapely Catastrofy vychází v gramodeskové reedici na labelu Papagájův hlasatel. Poslouchat můžete ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.