Recenze: E-L-R

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

E-L-RMænad

Victimer5.12.2019

Zdroj: mp3 (320 kbps)

Posloucháno na: notebook / minivěž / phone

VERDIKT: Mysteriózní a hypnoticky zastřený debut kapely, jenž umí uspořádat vnitřní bordel na téma top letošních nahrávek zas o trochu jinak.

Důkaz o vydání alba Mænad jsem původně směřoval do našich Nedělních poslechů, kterým trochu dochází dech, ale pak mi to přišlo líto. Tak ambiciózně znějící nahrávka si zaslouží důstojnější prostor, než pár základních dat do kocovinou ztrápeného nedělního rána. Tedy nic proti Nedělním poslechům, mám je i ranní těžkou hlavu pořád rád... K Mænad jsem se dostal poměrně náhodně a neočekávaně (jak už to bývá) a časem jsme se provázali tak pevně, že s opětovnými poslechy momentálně nejde přestat (což se taky stává). Za první deskou stojí trojčlenná sestava a před rokem vydané demo In Splendour & Sedation, předzvěst a varování v jednom.

Nazývat dnes už poměrně nesmlouvavě orientovanou škatulkou post-metal tvorbu, o kterou se snaží debutující trio E-L-R, je poměrně zavádějící. Je v tom určitě víc, než valivé riffy vycházející z pustiny, aby stejnou pustinu proměnily v prach. A řádně tak dbaly na očekávané apokalyptické konání, které by je jasně definovalo. E-L-R ovšem boří jen v jednom z ohledů. Jindy naopak staví, rozlétají se v další, životem zalité prostory a nebo tiše schouleni meditují. Je v tom kus lesní romantiky, šamanství, kus duchovního světa a experimentování s výlety do dalekých krajů, kam je normálně těžké se dostat. A je v tom taky kus potřebného podivínství.

A hlavně je v tom otevřenost a vnímání hudby z více aspektů. E-L-R se dali na dlouhé výpravné skladby. Hypnotické, ležící v oparu a pak z něj vycházející na světlo. Jako spoře oděná dáma s loučí na obalu desky. Ani ta nevyšla z příšeří lesa jen tak sama od sebe. E-L-R jsou atmosféričtí vypravěči, trpěliví a oddaní temným věcem mezi nebem, podzemím a zemí. Baví mě ta mystika a schopnost alba zaměstnat hlavu. Ta gradace, která celou dobu pulsuje někde pod povrchem, aby ve správný čas bouchla jak saze a ze špitání nad kotlíkem najednou byla vřava jedovatých slov. Máme k dispozici mužský i ženský vokál, efekty, ostré riffy, výbuchy emocí i ve tmě opřený psychedelický opar. Máme k dispozici prostor k pohybu a hýbeme se v něm.

Všechny povrchní věci časem vyšumí a zmizí v prázdnu. Nebude to však případ E-L-R. Ti mezi povrchní kapely nepatří, na to jsou příliš důkladní a přesvědčení. Stane se, že se občas ztratí z dohledu, možná nedopatřením, možná vlastním tápáním, ale nikdy ne na dlouho. Pak se vrátí a snaží se probudit tam, kde už to usíná. E-L-R hrají pozdně večerní post-doom, se zaklínadly a opředený tajemstvím. Ty světelené šipky mířící z lesa k obloze a k břehu oceánu patří jim. Dá se podle nich dojít až k místu, kde leží dalekohled a podivný váček s ještě podivnějším obsahem. Když přijdete až k nim, zjistíte, že jsou to ty louče vynášené z lesa. Jedna za druhou, v různých směrech. Nechal jsem se zlákat a vyšel jsem podle nich, nešlo odolat.

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.