Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Debutové EP západočeské partičky s poněkud poťouchlým názvem Eine Kleine Bang Bang mi do rukou doputovalo již v době, kdy třeskuté mrazy krutě vládly a souboj o modré kontejnery na papírový odpad byl právě v plném proudu, tudíž času na detailní hloubkovou analýzu a rozpitvávání kvalit, či nekvalit této, co do stopáže, velmi úsporné nahrávky se mému sluchovému ústrojí dostalo vskutku přehršel. Mno, není tedy již déle proč a nač otálet. Krvavá náruč netrpělivě čeká…

Jako nosný stavební kámen, celkem bytelných a poctivě uplácaných základů, na nichž se Eine Kleine rozhodli vystavět obranou pevnost, pánové zvolili stále velmi dobře se prodávající horninu metal-corového původu, tedy směsici nerostů pojmenovaných v dobách teprve nedávno minulých. Jelikož jsem v tomto ohledu příznivcem spíče tradičních materiálů, fundované porovnání s pravými mistry protentokrát ponechám raději na povolanějších a řemesla znalejších, nicméně i přes mé nepříliš rozsáhlé vzdělání a zkušenosti mohu s klidným a čistým svědomím označit počáteční stavební fázi za obstojnou a fortelnou. Rychlopalné bicí, hutné kytarové dvojspřežení podporované hned duem hóódně nazlobených křiklounů, kteří se ovšem nebojí chvilkami poněkud sesadit z nastoleného trendu rozkopávání kolemstojících popelnic, fakování zpropadeně zfakovaného světa a ukázat se i ve světle o poznání přístupnějším, i když v těchto, byť lehce obohacujících, momentech poněkud ztrácí pevnou půdu pod nohama a jejich přednes vyznívá o poznání méně přesvědčivě, slušný standard, bezpodmínečně nutný k úspěšnému zdolání fáze následné, tedy vytvoření vlastního originálního útvaru, jenž se bude alespoň v mezích našeho malého pozemku uprostřed Evropy vymykat zažitým a všeobecně známým šablonám, byl bez větších problémů splněn… 

Bohužel materiál, jenž Eine Kleine dokázali rozparcelovat na celkem 8 značně sporých chlívečků, se k mé lítosti vstříc čerstvým a neoposlouchaným sférám zrovna dvakrát nežene, hoši se rozhodli příliš neriskovat a setrvat v mantinelech již výše řečených základních postupů, a tak finální podoba jejich hrádečku se do kresby okolní krajiny vpíjí tempem rychlejším, než by bylo zdrávo. Eine Kleine vytvořili namísto respekt navozujícího, majestátně čnícího sídla, pouhý shluk unifikovaných paneláků lišící se maximálně barvou fasády strojovny výtahu, což nutně nemusí znamenat průšvih, nebo důvod pro vzetí noh na ramena a pelášení stovky kilometrů od panelového království směr Miroslavova země. I těch několik málo minut nazlobeného bušení s nesmělými výlety kamsi do revíru SOAD a decentních pokusů o neočekávané zlomy a přechody ve struktuře skladeb, či letmé naznačení melodických linek, má něco do sebe, ovšem vyšší, jak průměrné hodnocení si dle mého názoru přesto nezaslouží…