Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Embrional - Inherited Tendencies for Self-Destruction

EmbrionalInherited Tendencies for Self-Destruction

Garmfrost3.4.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Album je stejnou měrou atmosférické jako technické a chorobné.

Embrional jsem „objevil“ díky split albu Scornful Death Trail, kde spolu s našinci Brutally Deceased předvedli každý trochu jiný pohled na smrtící kov. Za Embrional stojí zejména Skullripper, který má vedle drhnutí kytar na starosti rovněž zpěvy. Jeho umění lze vychutnat mimo jiné i v respektovaných Azarath. Embrional sází na death metal. Mají rádi zasekávačky, disharmonické vsuvky i blackovou černotu. Což se ukázalo v plné nahotě zejména na letošní řadovce Inherited Tendencies for Self-Destruction. Netvrdím, že deathová mašinérie je pryč, ale na první dobrou vnímám blackmetalový pohled na extrémní umění. Předpokládám, že znalcům deathmetalové scény Embrional představovat nemusím. Ostatně při pohledu na sestavu je evidentní, že prominentní muzikanti, kteří buď jsou, nebo byli součástí kapely, dávají Embrional punc dobrého zážitku.

 

embrional

 

Styl Embrional razí vlastní cestu dlážděnou ozvěnami dávných legend zejména americké odnože. Každý nechť si dosadí tu svou. Já vnímám Incantation i Morbid Angel. Skullripper je možná nadšenec, ale také osobitý tvůrce, takže nečekejte opisování a citace nijak zvlášť. Výše jsem psal, že Embrional se nebojí disharmonií a zasekávaček. Nebojí, ale Inherited Tendencies for Self-Destruction nabízí více otevřených kytar, vyhrávek a vybrnkávaček než kdy dřív. I vokál se nese více ve vyšších sférách, do hlubšího growlu se Skullripper pouští spíše sporadicky. Vlastní cesta naznačuje úhyb z pravověrného death metalu, avšak ten zůstává věrný původnímu směřování. Změny a vývoj cítím v atmosféře a složitějších stavbách skladeb. Ty ukrývají daleko víc, než se na první pohled zdá. Album se totiž z počátku zdá zaměnitelné a nepřístupné. Při bližším ohledání vyvstanou na povrch atraktivní nápady a vzniká závislost.

 

Skullripper se umí obklopit šikovnými muzikanty a mezi takové patří i nový bubeník Darek Młody, jehož drajv dodává desce na pestrosti. Nebojí se ďábelských blastů, ale mnohem častěji exhibuje s přechody, změnami rytmu a skvělou hrou na činely. Jeho hru vylepšuje dlouholetý člen kapely, basový mistr Armagog. Pulsující basové party kytarám nedodávají pouze hutný spodek a melodie bicím, umí být vedoucí, diktují a proměňují melodie. Nebudeme si samozřejmě nalhávat, jsou to kytary, na kterých je založena podstata nahrávky. Jednak Skullripperova, ale i hra Marka „Chłosty“ Szefera vzbuzuje dobrou náladu. Struny jsou propleteny, doplňují se, ale nebojí se táhnout za jeden provaz. Nejčastěji však rozvíjí jedna druhou. Ať už v sólových výlevech, nebo zmíněných vyhrávkách. Ty zní spolu s doprovodnou hoblovačkou značně efektivně.

 

Inherited Tendencies for Self-Destruction pro Embrional může znamenat novou cestu. Skullripper se chopil i produkce, mnou adorovaná prostorovost je nechána přirozenosti i umění studia Piekło Niebo Studio ve spolupráci s Atamanem Tolovym. Kapela zavítala také do Panzer Studia, kde nahrála basu, sóla a growly. Mixem s masteringem desku ošetřil Haldor Grunberg v Satanic Audio (Behemoth, Azarath, Pestilence), což je jenom dobře. Nahrávce jeho zkušené uši jednoznačně prospěly. Vyhledávaný Maciej Kamuda pak zhotovil obal. Na jeho schopnosti a možnosti bych řekl, že je příliš obyčejný, ale k zděděným tendencím k sebedestrukci se jeho příznačnost hodí. Líbí se mi jeho odstíny i zvolený font písma v názvu alba.

 

Embrional jsou důkazem, že není do zavedeného stylu nutné zavádět novoty, aniž by cokoliv ztrácela na čerstvosti a vzdušnosti. Album je stejnou měrou atmosférické, jako technické a chorobné. Lze si užít špičkovou instrumentaci, výbušné aranže a vzteklé výboje. Skullripperův hlas není z těch nejoriginálnějších, lze ho zaměnit s kýmkoliv, čímž nehaním jeho umění. S hlasem pracuje skvěle, přelévá se ze screamů do growlu přirozeným způsobem, je rytmicky zajímavý, kousavý a k albu plně se hodící. Death metal v rukou takových dravců jen tak nezestárne a neztratí nic ze své smrtící podstaty.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky