Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Erra - Cure

ErraCure

Victimer17.6.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Moderní a inteligentní masa pro otevřené vzteklouny. Metalcore Erra má léčivé účinky.

Metalcoru jako takovému moc času nevěnuji, když už na to přijde, jen vyzobávám drobky a vystačím si. Tak to bylo, je a nejspíš i nadále bude. Ovšem čest výjimkám. A mezi takové patří i nové album amerických Erra. Už šesté v pořadí, v mém titěrném soukromém výhledu na styl samozřejmě první. Musel jsem to v rámci celé diskografie brát pěkně pomalu na zpětný chod, ale stálo to za to. Erra se postupně profilují, jejich styl můžeme pojmenovat jako melodický, progresivní, živočišný. Evidentně pro metalcore zrozená kapela ví, kam hrábnout a inspirační zdroje nevysychají. A Cure jako nové album? Za mě téměř ideálně vyvážený mix agrese a chytlavosti. Vokálně až popových aranžmá na surovém základu. Moderní album pro moderní publikum. Pro vyžilé výrostky, kteří rádi sáhnou po hřejivé melodii a refrénu, a nijak se tím netají. Takže je to hlavně dospělá hudba pro dospělé publikum.


Jako první jsem si všimnul příznivých recenzí, což vedlo k rychlému obstarání Cure a šup do přehrávače. Postupně jsem pak ukřižoval svoji omezenost a věnoval se kapele víc, podrobněji. Erra jsou v bodu, kdy mají svůj hudební arzenál pod naprostou kontrolou. Jejich metalcore harmonizuje. Pořád je to vzteklý kousek floutka, ale nevadí mu pohyb na hraně, kdy za sladkých popěvků může budit dojem, že chce spadnout až za ni. Nepadá však nikam, drží se pevně. Kapela zaujme hlavně tímto. Vyhranost a nadhled jsou potom samozřejmostí. Samotná kvalita skladeb a přenos k posluchači zase živou rutinou. A rutinu zde neberme jako škaredé slovo, ale dobrou vlastnost. Hodně živou a barevnou. Servis Erra je v tomto ohledu příkladný a Cure je po okraj plná nahrávka. Šťavnatá, chutná a nepřejíte se. Což můžu za víc než měsíc jenom potvrdit.

 


Materiál Cure je silný, nadopovaný energií. Neustále poskakující hmota v záplavě ostrých riffů a milých melodií. Hustý sound, moderní epická vřava, kdy se ocitáte pod tlakem a přitom díky vzletným pasážím tak blízko volnosti. Když o tom tak, bez potřebné vyposlouchanosti tímto směrem, přemýšlím, už pěkně dlouho jsem neslyšel tak pocitově intenzivní záležitost. Kdy to kapela doslova nalévá všemi otvory v těle dovnitř a vy si pak debužírujete hudební náklad, kde je vlastně vše potřebné. Erra jsou v rovnováze, přímě stojící pánové, kteří si hrají s emocemi. Drtí je, krájí, ohýbají a pak je nechají vyletět nad obzor. Vypichovat jednotlivé skladby nejde, vše je jednolitá masa melodického, přívětivého drcení. Škleb měnící se v úsměv.


Když to vezmu z jiného ranku, podobně jsem se oddával přímému nárazu skladatelské potence, kdy se na to mě valilo song za songem, ... ano, u Voyager a jejich Colours In The Sun. Což neberte jako žánrovou podobnost, ale shodu v umělecké formě. Výstavní, překypující. A Erra u mě překypují už vážně několik týdnů. S potřebnou intenzitou, i s přestávkou. Po ní to pořád funguje, láme smysly a hýří vráskami na čele. Když jsem mluvil o moderně, tohle album beru jako ideální. Kapela si hraje. S elektronikou, s brutalitou, s klidem ve vlasech. Se vším, co jí přijde pod ruku. Důraz kladený na maximální prožitek, to je oč tu běží. A běží to vážně dobře.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky