Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Fallujah - The Flesh Prevails

FallujahThe Flesh Prevails

Ruadek1.8.2014
Zdroj: flac
Posloucháno na: FiiO X3 + Koss Porta Pro
VERDIKT: Technicky death metalová nálož s melodicky brusnými hranami, s přesahem a vizí. Deska plná úžasných detailů, hravých nápadů bez technického chaosu, který je tu dokonale pod kontrolou.

S jakým úžasem poslouchám již nějaký ten pátek nové album Fallujah, kteří se postarali před rokem o pořádný poprask s EP -Nomadic- a doslova mi vytřeli zrak mohutností ruku v ruce s technikou a atmosférou. Ano, novinkové album poslouchám s úžasem a nestačím se divit tomu, co vše se na něm děje a s jakým přehledem kapela šlape jako hodinky. Pojďme si k tomu říci něco víc.

 

Fallujah jsou mladou kapelou z Kalifornie, zformovanou někdy v roce 2007. Mají dvě desky, dvě polodesky (no jak jinak EP říkat?) a do třetice dvě dema. Mou pozornost zaujali minulý rok, když vydali pečlivě ošetřené EP -Nomadic- a zvedli tím můj zájem o technický death metal. Já v tom totiž slyšel už před rokem něco, co jsem jinde nedostal – vizi moderního metalu a na hranici technicky naspeedovaný fetiš (tedy jak zahrát složité pasáže co nejrychleji). A všechno to mělo atmosféru postavenou na zvláštně zefektovaných kytarách, často hrajících daleko více rockově než metalově.

 

 

 

The Flesh Prevails je technickým death metalem s přesahem do mnoha směrů. Je to deska nabušená nesmírnou rychlostí a technikou, jaká se běžně neslyší a sám jsem zvědav, kdy skupina upustí od takového nasazení a pustí se do středních temp / pomalejších vyhrávek. V současném stavu Fallujah předvádějí absolutní špičku technického death metalu, který není ani tolik o tvrdých sekanicích, nesmrdí hlínou ani neválcuje mohutným riffováním. Výraz Fallujah je cosi jako semknutá mlátička, která vypaluje jednu rychlou melodii za druhou, roubuje do sebe jazzové fůze, zvláštně zefektované kytary a dejme tomu rockové vyznění určitých sól a přechodů. A přitom si chlapci nepletou hrušky s jablky, nepřeskakují od talíře k talíři a nevzniká nerozluštitelný chaos, který by pak hrdě předvedli s tím, že kdo nepochopí genialitu, není hoden.

 

Vyzdvihuji – jako už od začátku – rychlost s jakou je jejich technická mašina hnaná dopředu. A jak promakaná celá ta stavba skladeb je. Tohle totiž není jednolitý sprint s jedním ultra rychlým rytmem, okolo kterého se to množí obalovým materiálem. Množství přechodů Andrewa Bairda a celá jeho technika totálního využití celé bicí sestavy je pro mé uši čímsi nepopsatelným. A oba kytaristé – Brian i Scott – množí melodie i ostré brusné rytmy s kadencí bejka na steroidech. Pěvecká poloha je – příjemně – pouze v hrubě tkaných linkách, absence otravného melodického vokálu (dnešní trend většiny mladých kapel) je příjemná.

 

Co je tedy nakonec druhotina Fallujah? Mnozí se přiklánějí k pokračovatelům průkopnických Cynic, já se nepřikláním k ničemu z celého výčtu názorů a úvah. Talentovaná pětice mastí technicky extrémně náročný metal s velkým melodickým potenciálem, rychlý, promakaný, částečně vizionářský. Druhotina překonává mnohé z jejich konkurence, nezabývají se přílišnými experimenty znít co nejrozmanitěji (The Faceless na poslední desce tím ztrácejí mnohdy dech), ani se nesnaží znít cyber / elektronicky / nadpozemsky / nadčasově a tím nekošatí samply a neutápí hudbu v aranžích (Mechina – Empyrean z roku 2013, ačkoli to není špatná deska). A to je mi hodně sympatické.

 

The Flesh Prevails je deskou s jasným výrazem, kapela jí dokázala hravě překonat veškerou svou minulost a navázat na výjimečný počin -Nomadic-, což je vynikající. Vyzdvihuji rovněž výborný obal, podobně promyšlený a solidně zvládnutý jako na počinu předchozím.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

parlost / 3.8.14 13:17

Pro mě je Mike Oldfield jeden ze svaté trojice: Pink Floyd, Vangelis, Mike Oldfield. Hudbu jsem začal poslouchat jako -náctiletý v druhé polovině let devadesátých a Mike Oldfield byl myslím druhý autor (po Vangelisovi), který mě chytl za srdce albem Islands, ke kterému jsem se nějak náhodou dostal. Pro mě jsou nejlepší alba. Crises (1983), Islands (1987), Tubular Bells II. (1992), Voyager (1996), Guitars (1999). Následný odklon od kytarové hudby, které započalo už paradoxně albem Tubular Bells III. mě zase tak moc nesedl. Jako mladší jsem si i říkal, že by bylo super, kdyby Mike překvapil rockovým albem ve stylu let osmdesátých. Stalo se téměř o patnáct let později a přiznám se, že při poslechu prvního singlu (Sailing) jsem byl nepříjemně překvapen. Ostatní písně jsou naštěstí laděny jinak, ale i tak je pro mě album trochu zklamáním. Celkově mě přijde monotónní, bez nějakých výraznějších kytar, zapamatovatelných okamžiků a trochu mě i zarazilo, že vše zpívá jeden (byť dobrý) zpěvák. Nicméně jak už v mnoha recenzích zaznělo, toto album se musí naposlouchat. Po více posleších jsem k němu byl smířlivější. Jsou okamžiky, které se mi líbí docela dost: např. kytarové sólo v Castaway či píseň Nuclear. Každopádně Mike už má své "odskládané" a nedá se čekat, že by v současném věku nějak hýřil inovativností a kreativitou. Ostatně po The essential Mike Oldfield (1997) se už jeho hudba čím dál více množila odkazy na Tubular Bells a další starší věci (např. vyloženě nevhodné zařazení jinak celkem slušné písně Man in the Rain do alba Tubular Bells III., ke kterému tato "kopie" Moonlight Shadow měla připoutat pozornost). Takže pro mě je to slušné album, avšak není dost dobré na Mika. Nicméně, Mike za svou kariéru byl už párkrát v útlumu, aby následně šokoval nějakým excelentním albem.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

AK-47 / 19.5.15 13:25odpovědět

Poslouchal jsem rad uz Harvest Womgs a trosku jsem na ne letos zapomel. Ted jsem si The Flesh Prevails poridil a je to pro me zatim jedno z nejlepsich progr. techdeath alb a velky prekvapeni ! Pecka !

Garmfrost / 4.9.14 8:27odpovědět

V těchto dnech je poslech The Flesh Prevails mým stálým společníkem. Fascinující technická nálož s velkou škálou emocí.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky