Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Forest Swords - Compassion

Forest SwordsCompassion

Ruadek24.7.2017
Zdroj: Flac
Posloucháno na: FiiO X3 + Audio-Technica ATH M40X
VERDIKT: Forest Swords s dospělou produkcí, postavenou na silné atmosféře a hravých rytmech, které klamou tělem. Trocha toho dramatu k čaji o páté.

Matthew Barnes je nezbeda. Tento UK producent a kompozér přičichl snad ke všem odstínům muziky, která se umí otřít o elektroniku a konečně vydal následovníka desky minulé, na což se čekalo dlouhé čtyři roky. Člověk, který spolupracoval s Massive Attack nebo remixoval post-punkové bandy, dub-stepové projekty a indie rockové sebranky. Hudebník, který má drama a dobrý timing v krvi, jeho ovlivnění trip-hopem, post-dub stepem a komponováním soundtracků. Ano, stihl toho za svou kariéru mnoho, lepší ale je vykašlat se na sáhodlouhý výčet aktivit, nasadit sluchadla a pustit si Compassion.

 

Exkluzivní spolupráce s vydavatelstvím Ninja Tune snad u tohoto muzikanta nepřekvapí, jeho expresivní práce a schopnost dělat věci jinak, přesně pasuje do portfolia labelu. I jeho ovlivnění hip hopem, lépe řečeno dramatizací hip hopových podkladů, to vše sem pasuje dokonale. Barnes aka FS za svou kariéru vytvořil pár soundtracků, vždy k hodně atmosférickým věcem, včetně Assassins Creed Rogue. Ten člověk ví, jak se dělá kompozičně bohatá muzika a jeho novinka tomu víceméně přesně odpovídá. Deska je plná silné atmosféry, mluví soundtrackovým jazykem, staví na silné atmosféře a je podepřená kmenovými rytmy. Trochu připomíná Yoanna Lemoinea alias Woodkida na 4 roky staré desce The Golden Age. Ne celkovým vyzněním, ale použitím originálních perkusí, které doplňují svérázné orchestrace.

 

 

Compassion je deska plná atmosféry. Nikdy nevíte, co přijde v další sekundě, kam vývoj skladby bude pokračovat a kde bude stop time a celé to utichne, aby to začalo někde jinde na stejných základech. Barnes je vynikající skladatel, který umí postavit skladbu na nasekaných chorálech, stejně tak jen na proměnlivých perkusích a samplu vzdáleného hlasu. Umí tvořit harmonie ze zvuků, které spolu zdánlivě nesouvisí, přitom celek drží pohromadě na rytmech nebo letmé aranžérské lince. A ano, rozuměl by si v mnohém s Woodkidem, protože oba pánové tvoří podobnou muziku, přičemž jejich ovlivnění může být větší, než se zdá.

 

 

Forest Swords dneška je futuristická world music, kde zní spousta věcí, u kterých nelze jednoduše určit, jak byly vytvořeny. Samotný Barnes se vyjádřil tak, že deska si pohrává právě s tím, co je „real and fake“. Tak jako nedokážeme s jistotou určit, co jde v dnešní době pouze „komunikačním a zpravodajským šumem“ a co je skutečné. Nevíme, co je na desce reálným nástrojem a jaké věci jsou vygenerované uměle.

 

Tento model Forest Swords, tedy 2017, působní svěže a jde si přitom vlastní cestou. Nepůsobí na mě jako sloučenina divoce experimentální elektroniky, jako mnoho jiných interpretů z Ninja Tune. I na této bázi je nahrávka hodně „friendly“ a její poslech není náročným tripem jen pro „dospělého“ posluchače. Lze v ní ale najít hodně věcí, její kompozice jsou promyšlené, plné skrytých detailů a působí jako šamanský tanec uprostřed čajového dýchánku. Víc takových věcí.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wajgl / 9.3.18 13:32

Já s touhle deskou nemám problém, koupil jsem si ji společně se všemi staršími věcmi WfW takže jsem mohl srovnávat. Je to kapánek něco jiného než Kovy odjinud nebo Věž smrti i když už tam byl náznak kudyma to asi půjde. Z Věže smrti bych vypíchnul skladbu Most - toto je excelentní nedoceněné dílo. Illud Tempus možná u někoho pohoří, ale zároveň si může najít zcela nové posluchače pro které jsou předchozí věci dost syrové. Tohle říkám z vlastní zkušenosti. Nemám problém poslouchat vše od inteligentního popu ala Goldfrapp, Röyksopp až po raw black metal. Hudba mě baví a proč si nedát kvalitní hip-hop když to má hlavu a patu. Mě se nelíbí to mezitáborové plivání na sebe. Ke skladbám by se dalo napsat hodně, komu se líbí německá elektronika jako Projekt Pitchfork tak možná se mu bude líbit i Illud Tempus - zvláště u poslední skladby "Selhání" je podobnost více než zřejmá. Děkuji Morbivodovi za toto dílo a když se vydá zpátky k syrovosti nebo jinudy tak se zlobit nebudu.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Míla Rozner / 21.8.21 20:17odpovědět

perfekt

Victimer / 7.8.17 19:14odpovědět

Super, užívám si to. Dobrej tip, Radku!

corvus / 29.7.17 15:57odpovědět

dobrá vec, vďaka za ti

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky