Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Forgotten Tomb - Under Saturn Retrograde

Forgotten TombUnder Saturn Retrograde

Sorgh9.11.2011
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Ač je kapela širší veřejností oblíbená, po mě jejich nové album sklouzlo jako kapka po mastném skle. Snad sáhnu do historie a objevím něco, co mě zaujme, ale Under Saturn Retrograde na mě krom pěkného obalu nezanechalo jedinou stopu. Body dávám za řemeslně zvládnutou práci.

Letošní úroda dodaná italskou smečkou Forgotten Tomb je jaksi hypermarketová, bez chuti či zápachu. Jako jsou i dovážená rajčata z jihu chuti mdlé, tak i zmíněná deska Under Saturn Retrograde po důkladném rozžvýkaní chuťové pohárky neoslní. Jižní slunce není vždy zárukou.

Forgotten Tomb vznikli někdy roku 2000 a novinková deska je jejich pátou dlouhometrážní prací. Zpočátku tvořili co rok to album, ale poté se intervaly protáhly a nakonec mezi předchůdcem a novinkou napočítáme čtyři roky. Málo nápadů či personální problémy? Ať je to jak chce, pouštím „cédo“ a vyčkávám.

 

Od prvních tónů mě oslovila letmá podobnost se švédskými Katatonia , i když tento matroš se zabývá trošku jinou vědou, Ale v oblasti klidných meandrů by se dalo právě na švéďáky doomaře poukázat. Tvorba Forgotten Tomb se více přiklání k blacku. Není to vysloveně funeral, jak sem se kdesi dočetl, ale černá stuha se svými četnými kličkami probírá alejí skloněných vrbiček.

 

Albu vládne střední tempo, které ovšem po chvíli působí sterilně. Celá kolekce devíti skladeb se v součtu tváří nudně a fádnost desky se nevytratí ani s přibývajícími poslechy. Sám pořádně nevím, co o desce napsat. Drápkem se neuchytí, je to marné, zbytečně strávený čas. Stavba jednotlivých skladeb nic nerozvíjí, posluchač je nucen poslouchat opakující se motivy, které snad napoprvé jistou chytlavost nabídnou, avšak čím déle to poslouchám, už to člověka akorát tak vytáčí. Škoda slov.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 3.10.16 13:25

Rozhodně souhlasím se vším napsaným jen s tím rozdílem, že pro mě byla vyloženou slabotou pouze minulá dvoudeska Z2. Pokaždé, střídavě lehko či těžko, jsem si k těm všem deskám našel svou cestu. Novinka mě ale dostává ještě o něco víc, pociťuji naplnění, jaké jsem pociťoval kdysi dávno u Infinity či Terrie. A Truth ve všech svých verzích, včetně Infinity, to je pro mě kultovní skladba. Všímám si zde geniálně vymyšlených kytarových riffů, v čele s nosnou linkou z Failure. Devin je komik, což dokázal i ve svém Cirkusu a zároveň precizní skladatel a hráč. Ano, opakuje se a ano, je pompézní, mnohdy až moc. Ale je to jeho vesmír, jeho forma vyjadřování a mě to nadále sedí. Někdo v tom cítí ztrátu oné hudební zemitosti, maskování aranžemi, já ne. Ano, jeho slabostí jsou zároveň jeho přednosti, je svérázný a svůj. Ne vždy se strefí do vkusu, paradoxně ale rozeznatelný na 100 honů. Transcendence je pro mě zásah do srdce, pouštím si to jako už dlouho nic z metalové scény. A jsem za to rád. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky