Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gehenna - Unravel

GehennaUnravel

Victimer14.11.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: JVC UX-H330, PC, KOSS KTX/PRO1
VERDIKT: V tradici vše vězí. V nekomplikovaném Norwegian odéru, v minimalistickém hávu černoty, bez smrti a industrializace.

GEHENNA jsou zhudebnělým zlem. Myslet si cokoli jiného je bláhové a malé. A je úplně jedno, jestli zdroj jejich zbídačených smyslů nese punc syrové atmo blackovky z dob "Malice", nekompromisních úderů "Adimiron Black", deathem načichlé vraždotéky "Murder", nebo je původcem všeho nekalého chlad průmyslových budov ve stylu "WW". Všude byl přítomen ten neodmyslitelný hněv vtěsnaný do každého tónu. A je přítomen i dnes. GEHENNA jsou zpět.

 

Další z mocných návratů po x letech. Tentokrát v duchu nemocných disharmonií samotného pekla, bez příkras, šokantních proměn a definice moderního zla. GEHENNA se vracejí s udusaným analogovým projevem, kdy křičí své bolesti přikrčeni v podřepu v prastaré chodbě hluboko v podzemí. Tolik ke smradu z reproduktorů. Nyní k tvorbě samotné.

 

Démoni ze stavangerských doků jsou na novém albu cíleně monotónní, nakažení infekcí starých black metalových tradic domoviny a hlavně nehledají nic jiného, než co jim dala pekelná coura do vínku. Syrovou černě kovovou hmotu, kterou dnes není třeba oplétat dalšími prvky, atmosférou, ani nějakou (byť svinsky zlou) podivuhodnou progresí. Nové dítě GEHENNA je netužší formou bytí v genezi black metalového hájemství. Urputně nevyvinutý harant štěkající své tekoucí sliny z chřtánu, schoulený v klubíčku v podzemní spleti temných uliček a řídící se pouze svými pudy. Zejména v dusivě pomalých tempech jen tento pocit markantní.

 

Říct, že bych od počátku sdílel nadšení a pocit dokonalosti, lhal bych. Už ten tak trochu naivní obal s okřídleným smrťákem a norskou krajinkou, to byl spíš důvod k pousmání. Obsahem záměrná nevýraznost mi plácla na stůl stejně nevýrazné rozpoložení. Až pak, kdy člověk přijme pohnutky kapely a zjistí, že sbírka nových skladeb není jen omšelou vzpomínkou na přelom 80. a 90. let, ale slušně odvedenou prací, na kterou dohlíží letka veteránů. A ti ví co a jak. To ale nic nemění na mém vřelejším šmátrání v minulosti, které trvá. GEHENNA dnes přichází z albem, které vás na první poslech nejspíš neohromí, ale předkládá důkaz o své identitě a schopnosti zaujmout svým pohledem na pravost black metalu i v těchto dnech. A to se cení.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 28.3.15 10:09

Achjo, téhle desky je mi tak hrozně líto. Někdo v ní slyší obrovskou porci novátorství a geniality, někdo to naopak vůbec nemůže pobrat a slyší v tom jen nějaké pokřivené tóny, nic. Tahle deska vyžaduje ne jenom pozorný poslech, ale také pozorný přístup. Chce to tam najít ty rozdíly a kompromisy, které se kapela rozhodla udělat. Prakticky na celé desce se nedá najít např. skoro ani jeden kytarový riff, celé album je zaranžováno a stojí na svébytně zahraných vybrnkávačkách, které zní zároveň disharmonicky a zároveň tak jemně... Je to jemně zahraný hnus, hnusně zahraná něha. Naprosto originální a jedinečné album, které v sobě ukrývá tolik k objevení... Vážně je mi ho, chudáka, líto. Chtěli změnit svět a byli zatraceni...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky