Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Wows - Aion

WowsAion

Bhut15.1.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3
VERDIKT: Inspirace jsou jasné a kapela se jimi netají. Přesto dala vzniknout desce, která má neuvěřitelně pohltivou atmosféru a silnou strukturu. Atmosferický doom v podání Italů Wows dostává další rozměr.

Tu a tam není od věci se poohlédnout po něčem novém, vznikajícím a trochu si zariskovat poslechem. Osobně to zkouším celkem často, ale 90 % staženého rychle mažu. Ve zbytku se pak najde něco, z čeho se později vyloupne celkem zajímavá záležitost. A přesně jednou z těchto lepších, zrnko mezi plevelem, je italská kapela Wows. Ta loni vydala svou druhou desku Aion, ačkoliv skupina samotná funguje už od roku 2008.

 

Jde o šestihlavé těleso, které se velice rádo hlásí ke svým oblíbeným kapelám, které ostatně jmenuje na tom málu internetových hnízdišť, kde o nich lze něco dohledat. Vlivy jsou pestré a rozhodně inspirativní nejen pro ně. Však posuďte sami: A Perfect Circle, Tool, Neurosis, Cult Of Luna, Nine Inch Nails, Sunn O))), Inter Arma, Amenra ... a výčet jmen ještě pokračuje. Pro nás, coby neznalé Wows, jsou tyto kapely dobrým opěrným bodem. Je to startoviště, od kterého můžeme zhruba tušit směr, kterým se deska Aion bude ubírat, a je fakt, že během poslechu o mety výše zmíněných spolků několikrát zavadíme. Právě Tool a A Perfect Circle z alba cítím nejvíce. Ovšem jejich vliv je řádně metalizován, čímž se odkaz provazuje na Inter Arma nebo Amenra. Nicméně Wows mají svého ducha, mají svou tvář a svůj rukopis. Celkem sebejistě se drží na hranici metalu s rockem, ale do rocku nakukují jen lehce. Nástroje jsou totiž náležitě hrubé a syrové.

 

 

Celková atmosféra desky pak vyznívá chladně a tajuplně, čemuž napomáhá střídmé užití elektroniky a nenápadných ruchů kdesi na pozadí. To má za následek zvláštní vzrušivý pocit, který pulzuje v symbióze s melodikou písní. V podvědomí totiž hlodá neustálé napětí, z něhož lze čekat silný úder, kdy se skladba nespoutaně rozproudí a dá naplno projevit svou energii. Ale ono ne. Ono to jen tichounce vře pod pokličkou a jemně si pohrává s náladou a vlastně i napětím. Tím se kapele daří svého posluchače vlákat a vtáhnout do svých osidel, z nichž jej nepouští a naopak si s ním spíše hraje a udržuje ho ve střehu. Tak je to od první vteřiny až do té poslední.

 

Má osobní zkušenost s deskou je možná až příliš idylická – láska na první pohled. Kdo ví, zda nadšení z alba časem neopadne, ale tak nějak cítím, že to nebude jen tak. Už inspirativní výčet jmen hovoří o kapelách, které nejsou sezónní záležitostí, a tak se dost možná i Wows snaží v této tradici pokračovat. Daří se jim. Možná i proto bych tuhle nahrávku doporučil všem, kteří mají vyčtené skupiny v oblibě. S Wows totiž dostáváme další rozměr atmosférického doomu, který je říznutý lehkostí kytarové vyspělosti s progresivním odérem.

 

On vlastně i obal dává tušit, že hudba bude něčím zádumčivá a zvláštně tajemná. Použitý výjev mi silně připomíná loňské dílo doomařů Bell Witch (a nějakou spojitost bychom možná byli schopni najít i v hudbě), čemuž se nelze moc divit - oba obrazy mají shodného autora, kterým je Paolo Girardi, který maloval covery třeba pro Inquisition, Blasphemophagher a tuny dalších. Nicméně chci tím říct, že i taková věc, jako je obal desky, může být krásné umělecké dílo, které na Aion rozhodně vidím.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky