Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hanging Garden - Citylight Sessions (EP)

Hanging GardenCitylight Sessions (EP)

Garmfrost15.5.2024
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Umělecky hodnotný a přínosný živák nemusí udělat radost pouze věrným příznivcům kapely, ale může oslovit i náhodného kolemjdoucího.

Tvorbu Hanging Garden minimálně od loňského megapočinu The Garden vnímám hodně srdcově. Zcela nezaujatě (hehe) tvrdím, že v ranku, ve kterém se finští melancholici pohybují, není mnoho takových, kteří mají každé album s vlastní tváří. Hanging Garden je prakticky stále v pohybu a ve vývoji.

 

Citylight Sessions by vlastně nemělo být šokujícím překvapením. Ty tam jsou metalové hrany. Pryč jsou i ty rockové. Citylight Sessions je „pouhým“ EP a ještě navíc živákem. V mém zorném pohledu nic zajímavého. Podobné nahrávky mě nechávají zcela chladným. Tím, že nám vydávající label Agonia Records poslal k recenzi promo, jsem své zažité předsudky překonal a ejhle! Překvapení. Citylight Sessions, ač obsahuje pouhých pět skladeb a všechny z The Garden, je zcela svébytným dílkem v bohaté mozaice Hanging Garden.

 

hanginggarden

 

EP otevírá nádherná The Journey. Synth/pop s prvky darkwave skladbě sluší. Kapela má výhodu, že vedle šikovných muzikantů má stejně dobré zpěváky. Ještě více než v minulosti se hlavního vesla chopila Riikka Hatakka, která v kapele pěje od Into That Good Night. Její hlas zasmušilému a zamlženému dusotu sedne. Nicméně není potřeba házet kapelu do female stylu. Toni Hatakka stále platí za sólového pěvce. Že umí pěkně zpívat křehkým a něžným hlasem, mockrát předvedl. Jeho party v The Four Winds a ještě více v The Garden mě pouze utvrdily o jeho všestrannosti a schopnostech zpívat dobře i na koncertech. Mnohem známější ikony by se od něj mohly ledasčemu přiučit.

 

Ač se jedná prakticky o elektronickou záležitost, zbytek nástrojového osazenstva se nefláká. Zejména bicí s perkusemi krásně doplňují umělé rytmy. Máme zde i spousty kytar. Jsou umírněné, akustické, ale také sem tam vyskočí v silném sólovém výboji. Aranžérsky jsou skladby vkusně ošetřeny. Zůstává původní feeling. Základní prvky písní jsou taktéž zachovány, díky nimž na první dobrou poznáte, o co se jedná, aniž byste koukali na název a hledali v archivech.

 

I po zvukové stránce se jedná o zdařilé dílo. Že máme před sebou živák (byť obyvákového ritu), neprozradí pouze decentní potlesk mezi songy. Z desky sálá koncertní energie. Přemýšlel jsem, zda se něco upravovalo ve studiu, ale nevím. Výkony na mě působí přesvědčivě. Zvuk je krystalický, a jak je u Hanging Garden zvykem, zcela šitý na míru nahrávce. Tohle oni umí.

 

 

Hanging Garden si na Citylight Sessions udělali nádhernou odbočku, kterou potvrzují svoji vzestupnou tendenci. Umělecky hodnotný a přínosný živák nemusí udělat radost pouze věrným příznivcům kapely, ale může oslovit i náhodného kolemjdoucího. Metal/rockové skladby předělané do darkwave/synth popu mohou žít vlastním životem. Nejsou vytažené pouze hitové kousky, ale komplet skladby dýchají a říkají si o pokračování.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Garmfrost / 29.3.25 18:47

To je právě ono - vývoj. Ulver byli vysoce progresivní kapelou. Synth pop mám rád, ale třetí stejnou desku proloženou těžkou bídou od Ulver neberu. Nepřítel Ulver určitě nejsem. Starší nahrávky poslouchám pořád dokola. Navíc tato deska je ze zmíněné trojice alb určitě nejslabší. Melodie jsou slabé, až fádní. Nálada jalová. Vynikajícím je už jen Garmův zpěv. Ale pokud se ti to líbí, proč ne. Je to určitě o vkusu.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky