Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Protentokrát stačí jízdenka za pár peněz a urychlený odvoz přes hranice k našim jižním sousedům, co těžce nesou náš program jaderné energie. Čert vem ale jádro, politické i mezilidské vztahy. Čert vem lidstvo kompletně. Hudba HARAKIRI FOR THE SKY je prosta veselých okamžiků, je zakalena sebevražednými úmysly, depresivně zaškrceným učinkováním na tomto bezvýznamném místě zvaném svět. Jakoby jediná naděje spočívala v systematickém odkrajování vlastních končetin a veselení se z pocitu rezignace a nekontrolovatelném krvácení z ran. Aspoň takto jsem pochopil smutný koncept této rakouské skupiny. Nazývat přitom HFTS skupinou by bylo možná až příliš odvážné, neboť se jedná o duo, které má společnou minulost v black metalových Karg a pár dalších projektech.

HARAKIRI FOR THE SKY nás potěší slzami navlhlým black metalem, kombinovaným s rockovou melancholií, kde dominují především melodie, než nějaké nelidské zacházení s nástroji a cokoli extrémního. Naopak, vše je přehledné a lehce se vnímá, nebýt rozostřeného zvuku, byl by to takový black pop pro zamračené holky, co nenávidí své kamarádky, učitelky a hlavně rodiče. Takto vlastně HFTS nepřinášejí spolu se svým depresivním materiálem nic nového, ale v rámci možností umí být přesvědčiví a sví. Přes poměrně líbivé melodie zůstává vokál v poloze "přidušen za úplňku", více jím hladit mezi stehny a podobat se tak hudbě, není třeba. Ano, je to vyvážené, ano, je to poslechově příjemné. Na delší večery bez denního světla a milované osoby na blízku, dokonce velmi důvěrné.

Abych to vzal za ten, pokud možno, správný konec, tak konec světa díky HARAKIRI FOR THE SKY nenastane, nepotečou vám slzy jako hrachy, jen se tiše schoulíte v rohu a trochu si zapřemýšlíte kolik zbytečného úsilí věnujete zbytečným věcem. Trošku si setřídíte priority. Načpak umírat? Tyhle pocity ve mně tvorba HFTS rozhodně nevyvolává. Daleko častěji se jí zabývám jako sympatickou kulisou do méně sympatického stylu únorového zasněžení a následného tání krajiny. Příjemný společník při čekání na jaro, tohle by šlo. A jestli v poslední skladbě "Dancing On Debris" na chvíli zazní sanitka, asi se něco stalo v sousedství, vám se nestalo nic, to si buďte jisti.