Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hexis - XII (EP)

HexisXII (EP)

Symptom30.4.2019
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 / Beyerdynamic DT 770 PRO 32 Ohm
VERDIKT: Přítomnost zla je na zatím poslední nahrávce dánských černokněžníků přímo hmatatelná a jakkoli vzrušivě to zní, funguje to na mě tak na půl.

Hutná stěna hluku na pomezí různých postmoderních žánrů tvoří směs, ze které asi nejvíce vyčnívá vliv blackmetalu. Brutalita ve své čisté podobě zapsaná do not a zkoncentrovaná do čtvrthodinové plochy hrozí posednout posluchače jeho skrytými běsy. Schopností uhranout atmosférou vládnou Hexis odjakživa a prozatím se na tom nic nemění. Pokud jde o hudbu samotnou, tento blackmetal na steroidech má co nabídnout, avšak v konečném důsledku je výsledek plochý a neskýtá mnoho zajímavé práce s nástroji. Je to děsivá zvuková kulisa, kterou si s chutí okořeníte den, jen to potěšení z opakovaného poslechu nevydrží na dlouho.

 

Obálku už podruhé v historii kapely zdobí slavné „letecké eso“ a s ohledem na hudební náplň desky by to jinak snad ani nešlo. Obsah je tentokrát doručen formou minialba a délka stopáže je právě tak akorát. Animálnímu vokálu není moc co vytknout, padne jako ulitý a těžko si představit čím zde growling nahradit. Bicím dominuje opakující se motiv výrazného kopáku posíleného dvojšlapkou. Sóla, rytmické riffy nebo lehčí atmosférické pasáže jsou kytarám zcela cizí. Když zpoza kytarových včelínů ve dvojce Nefarius vykoukne samotná basa, je to něco, čím by šla lámat skála.

 

Charakter zvuku jde více do basů a není tak ukřičený jako na první řadovce Abalam (2014). Koneckonců XII působí jako dovětek ke druhému a stejně laděnému albu Tando Ashanti (2017). Hexis sází na hutné expresivní vyjádření a jejich těžkotonážní skladby, snad kromě čtyřky Miseria s trochou blastbeatů, nikam příliš nechvátají. Tato „kodaňská interpretace“ extrémní hudby má skutečně silný zvukový potenciál. Delší čas strávený nad nahrávkou bohužel slévá hranice jednotlivých skladeb a mění je v jeden brutální monolit zaznívající odněkud zpoza horizontu událostí.

 

Přiznávám, že na poslech něčeho takového musím být v té správné náladě. Specifická atmosféra přítomnosti ďábla vyjádřená nekompromisním ušním terorem není to, co bych potřeboval slyšet na denní bázi. Když už taková chvíle přijde, jsou Hexis jasná volba. Vytkl bych jim příliš monotónní rukopis, který mi byl nápadný už na desce Abalam. Uznávám, že se podílí na osobitosti a nemálo přispívá i k celkové sevřenosti díla. Na druhou stranu zadupává do země možnost odbočit mimo žánr a pracovat s kontrasty, které v hudbě platí za živou vodu. Jakkoli bych se zdráhal půjčit kapele klíče od kostela, tak s vystavením patentu za roubování blackmetalu na hardcoreový základ neváhám.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky