Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Houle - Houle (EP)

HouleHoule (EP)

Garmfrost19.12.2022
Zdroj: CD, 6-panelový digipak / promo od vydavatele, mp3
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Melodický a zuřivý black plný vodního světa.

Houle je zcela nová kapela z Paříže, kdysi hlavního města světa a kultury. Sama sebe popisuje coby melodickou blackmetalovou kapelu se strašidelnými melodiemi… Asi se shodneme, že lepší je udělat si obrázek sami. Souhlasím s tím, že ke slyšení jsou tuny melodií i to, že jejich styl bychom mohli nazvat black metalem. S přivřením obou očí. Tím netvrdím, že je Houle měkárnou... Naopak, na to, že hrají takovou chvíli, jsou skladby eponymního debutového EP natolik atraktivní, že jeho poslech není ztrátou drahného času.

 

Pro tuzemského čtenáře bude bezesporu nejzajímavější informací fakt, že logo pro Houle vytvořil našinec Vojta „Moonroot“. Jeho práce jsou vyhledávány kapelami po celém světě, čemuž se nelze divit, jen uznale pokývat hlavou. Když zůstaneme u informací, eponymní debut Houle vydává francouzský label Les Acteurs de l'Ombre Productions, jehož portfolio je vskutku impozantní.

 

houle

 

Houle neimponuje stopáží, ale chytlavostí a zajímavou atmosférou. Kapela se nechala inspirovat oceánem a mořské vody spolu s racky deskou prosakují, že máte pocit studeného vlhka a vidíte nedozírné dálavy. Najdete zde čtyři delší skladby zpívané mateřským jazykem. Za mikrofonem stojí démonická Adsagsona, která řve jako siréna. Většinou řve správně zlým hlasem, za který by se nestyděl nejeden chlap, a své party prokládá vzrušeným mluvením a křikem. Moje přirovnání berte s nadsázkou. Démonů, satanů či plivání nenávisti na církev se na Houle nedočkáte. Zaobírají se ničením přírody, zmiňovanému oceánu a silám přírody. Rovněž hledají klid uprostřed vlastního chaosu. Prostě taková hipsterská nasranost.

 

 

Kytarovým partům sem tam pomůžou nesamplované zvuky přírody, větru, šumění moře, křik racků a dunění zvonu. Moc pěkně si rozumí s akustikou, s níž však šetří. Základ je v metalu, urputných bubnech a staré dobré elektrické kytaře s basou. Basující linky vůbec stojí za samostatný poslech. Hráč si se svým nástrojem rozumí a umí na něj vytvořit silné momenty.

 

Houle beru jako start. Start však zdařilý. Co zdařilý, výborný. Ekologické prndy mě poslední roky neberou, nějak se to se vším přehání, avšak přírodu miluju a vodní plochy ještě víc. Houle je tedy prvním počinem mladé kapely. Tuto kapelu bez debat, neskončí-li dřív, než se rozjede, čeká zajímavá budoucnost. Našlápnuto má.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 26.11.21 8:04

Já mám vždycky pocit, že když někdo začne posuzovat recenze ve smyslu "debilní recenze, protože není v souladu s mým názorem, a naopak", zažívá nějakou psychickou nepohodu. Nikde není psáno, že to vidíme líp než v zahraničí a ve Sparku, je to prostě náš názor, v tomto případě můj. Neboli je to subjektivní pohled na desku, který nemusí být v souladu s vůbec ničím. Pokud se Ti Moral Hygiene líbí, je to v pohodě a určitě Ti nebudu psát, že na to máš debilní pohled. Za mě je ta deska vysloveně trapná, což je ještě horší než špatná. Jourgensen se stylizuje jako klaun a jako takový je bohužel lehce k smíchu ... ale opět, nemám problém s tím, že to někomu připadá zajímavé, nápadité a nevím jaké. Nepotřebuju někoho nazvat debilem jenom proto, že má na to jiný pohled než já.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky