|
|
||||||||||
... "Abyss" je albem, ve kterém je víc než jen nahodile připomínán pocit, kdy člověk sní a je rázem probuzen, aby znovu upadl do spánku a zdál se mu stejný sen ponořením se do jeho podvědomí. Chelsea Wolfe zde poukazuje na onemocnění spánkovou paralýzou, které se bezprostředně týká jí samotné...
Chelsea Wolfe nespí na vavřínech, i když by mohla. Chelsea Wolfe nespí téměř vůbec a s touto poruchou je nutné žít. Ve stínech a s duší, které se nedaří opustit tělo. Temná víla nejde za světlem, ale padá do nekonečna propasti. A to je mimořádně přitažlivé téma, jakkoli je jeho vážnost k nezávidění. Pokud jde o temnou hudbu, kterou se tahle dáma prezentuje, je to téma doslova ideální. Díky němu se může dostat do hlubších a tmavších zákoutí, než jsme byli v souvislosti s alby Chelsea doposud zvyklí. A také se tak děje. Tahle deska je zhudebnělou temnotou. Tahle je deska je vším, jen ne optimistickým hledím do prosvětlených komnat krásných dní. Je zhudebnělou tmou, roztěkanou, nervózní a plnou obav.
Pokud bychom poukázali na náklonost metalové komunity, která se k Chelsea chová s důvěrou a očekáváním, je to právě temnota, která oba jinak vzdálené tábory přitahuje. Kdo by si rád neodpočinul od randálu a nenechal zchladit rozmlácené uši tišší, esoterickou muzikou. Ovšem krapet morbidní, což je další vzájemné plus. Má se za to, že je to dnes taková móda a kdo neposlouchá bolestnou produkci této mladé ženy, jako by nebyl, ale spíš jde o mnoho povyku pro nic a módní je spíš na to neustále poukazovat. Každý ať si nastaví sám, jestli se mu ve společnosti Chelsea Wolfe dobře dýchá a pohyb v mlze nečiní výraznější problémy. Chelsea každopádně pozavírala všechna otevřená okna a ponořila se do hlubin. Tam, kde to moc dobře zná.
Zásadní změny lze lehce vypozorovat i v hudbě samotné. Ta zdrsnila, zhrubla, nadále zůstala v rockově experimentální rovině, ale jestli byly dříve termíny jako sludge nebo noise rock muzice Chelsea vzdálené, dnes jsou téměř hlavními nosníky alba "Abyss". Zmíněná esoterika a temná atmosféričnost trvá, ale je hodně zvrásněná a neučesaná. Kytary bortí zamlžené představy a posílají je do bahna beznaděje. Koketování s lehčí elektronikou se mění v nosiový doprovod neradostného snění na půl úvazku a tělo se zmítá v bláznivém odloučení od běžného vnímání.
Předchozí desku "Pain Is Beauty" beru dodnes jako velmi chytlavou a posluchačsky stálou záležitost, což novinka ne úplně potvrzuje. Chelsea nastavila svou nemocnější tvář, prohloubila zmar a prohloubila také časový úsek, za který se s novinkou sžít. A není to zrovna otázka pár vlídných doteků a zmínění minulých pozdravů do šerého pokoje. Dnes je tento pokoj zavalen špínou a zmatením a schody vedoucí do sklepení jsou tím správným místem, kudy se za Chelsea vydat.
Jedna strana mince je ta mluvící o perfektně zvládnutém tématu, ta druhá už mluví opatrněji ve smyslu skutečné kvality a neotřelosti nahrávky. První poslechy v tomto směru určitě kulhaly a jen težce snášely změnu. Další už se radovaly z nalezených styčných bodů a uchopení neutěšené atmosféry. Ty poslední už porovnávaly a vynášely soudy. Ten můj je vstřícný, i když velkému nadšení se brání a celou dobu mu není nakloněn. Chelsea Wolfe ukazuje další ze svých podob, ale abych mohl jistojistě prohlásit, že tu nejvýraznější a nejlepší, musel bych si lhát. Ano, osobně s touto deskou mám problém, byť není nijak velký a v klidu ho snáším. Nemyslím si ovšem, že Chelsea dokázala ukočírovat vše, co si předsevzala. Album místy stagnuje a je těžké jej probudit k větší aktivitě. Vzhledem k jeho poslání to tak ale zřejmě mělo být. Osobně mi ovšem více seděla lehčí a krystaličtější podoba této chmurami posedlé ženy a proto patřím mezi váhavější. I přesto však vidím tuhle desku jako vydařenou, přínosnou a jako jednu hlavních z událostí letošního roku. A kousky jako "Iron Moon" nebo "Dragged Out" to jenom potvrzují.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
--eR-- / 10.10.15 21:33odpovědět
Zatímco na minulých dílech se Chelsie snažila vyjádřit to, co cítí, pak toto je první deska, kde se s tím snaží porvat. Vyřvat svou agonii, kterou zažívá, do světa. Její nespavý stav si představit dokážu, ač chorobou netrpím, tento nehybný stav (být vzhůru a neumět pohnout tělem) jsem v životě jako malý zažil několikrát. I proto je pro mne tato deska osobní, trendy ať jdou do háje, tahle hudba není dělaná pro potřeby jít až na dno pro potěšení publika. A je neuvěřitelné mít tu sílu zhudebnit temnou stránku svého života a dokonce se s ní tímto poprat. Co by asi natočil člověk, co by se probudil po 20-ti letech v komatu? Tichou desku nebo jeho vnitřní řev / touhu probudit se, kterou nikdo neslyší? Temnou hudbu točí mnoho lidí, protože umění. Tohle je ale jinde... a já se této kvalitě klaním. Jedna z nejuhrančivějších desek mnoha posledních let.
Sarapis / 10.10.15 20:45odpovědět
Ano, je to právě o tom nenechat se strhnout těmi nejzářivějšími příběhy a nasávat album od začátku do konce s neochabující intenzitou. Což se mi asi daří..asi...taky se nechci lhát:) Ale je to výborné, opravdu ano. Vlastně do takové míry, že nechci víc:)
Label:Sargent House
Vydáno:Srpen 2015
Žánr:experimental rock / indie / sludge
Chelsea Wolfe - zpěv, kytara
Mike Sullivan - kytara
Ben Chisholm - basa, klávesy, programování
Dylan Fujioka - bicí
Ezra Buchla - viola
1. Carrion Flowers
2. Iron Moon
3. Dragged Out
4. Maw
5. Grey Days
6. After the Fall
7. Crazy Love
8. Simple Death
9. Survive
10. Color of Blood
11. The Abyss
Chelsea Wolfe
Hiss Spun
Chelsea Wolfe
Pain Is Beauty
Chelsea Wolfe
Apokalypsis (reedice)
Chelsea Wolfe
26.4.17, Praha, Futurum
Atrium Carceri / Cities Last Broadcast
Black Corner Den
Sigh
In Somniphobia
Hrivňák Bouška Janoušek
Playhouse
The Men
Drift
Kauan
Sorni Nai
Seeds Of Iblis
Jihad Against Islam
Combichrist
We Love You
Sedmý ročník Front Line Festu proběhne 28. března v pražské Modré Vopici a o den později v Brně, v klubu Melodka. Na obou akcích se můžete těšit na po...
1.2.2025Pestilence představují nového kytaristu. Stal se jím Max Blok (Alkaloid, Dark Fortress), který nahradil Rutgera van Noordenburga. Pestilence v současn...
1.2.2025Polský sólo black-metalový projekt Pusta Noc debutuje s koncepčním albem Speculo Magicas (2025), které zhudebňuje legendu šlechtice Twardowského, co z...
1.2.2025Řecká psychedelicky-rocková kapela Naxatras vydá v únoru na Evening Stars Records své nové album pojmenované lakonicky V a při té příležitosti zveřejn...
31.1.2025Finští melancholici Hanging Garden vydají pod Agonia Records 14. března nové EP The Unending. Z něj nyní coby ochutnávku pouští do světa singl se skla...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.