|
|
||||||||||
V momentě, kdy jsem spatřil obal desky Lede od Belgičanů Alkerdeel, hned jsem si vzpomněl na Frantu Štorma a to ze dvou důvodů. První byl prvotní náznak perokresby, která může připomenout Františkovu ryteckou tvorbu, druhá pak pramení z lyriky na již minulém albu Vagus Vetus, kde jsem spojitost našel v názvu skladby Prďák. Tím bych však podobnosti ukončil, neboť hudebně se budeme pohybovat zcela jinde.
Ačkoliv je obal ultimátní hovadina v dobrém slova smyslu, muzika zas tak vtipná a veselá není. Už na minulých albech Alkerdeel předváděli, že čisto je cizí slovo a opak je jim blahoslavený. Pravdou je, že každá obálka v sobě měla nějaký vtip. V současnosti je to snad nejlepší kombinace, ze všech tří dlouhohrajících počinů. Ale nechme prdícího čerta už na pokoji a vrhněme se do střevní chřipky obsažené ve zvukové stopě.
Alkerdeel si dávají na čas, přičemž uplynou rovné čtyři minuty, než dozní dronující pulzování kytar a do hry se zapojí i bicí nástroje. Před sebou máme trilogickou část alba, která jede monoliticky valivý black metal bez momentu k oddychu. Ale není to běžná forma černého kovu, tahle podoba je totiž náležitě obtěžkaná sludgem v té nejsyrovější podobě. Od toho se pak odráží zvuk, který je jednoduše ošklivý a záměrně zastřený. V obecném slova smyslu rozpoznáváme jen rytmus a vrnění nástrojů. Chvilku jsem si vzpomněl na noisem stižené White Suns, jejichž pomalejší pasáže jsou celkem srovnatelné s pomalými kousky od Alkerdeel. Zároveň banda nezapomíná na black metalový základ a tak tu a tam vystřelí báječný riff, který třeba otevírá titulní song Lede. Ostatně tuhle skladbu vidím jako jednoznačný vrchol desky, ačkoliv se od zbytku nikterak výrazně neliší. Spíš mi prostě sedla ta kytarová melodie. Závěrečná píseň pak zas více koketuje s dronem, čímž obzvláště nemocně kapitolu uzavírá.
Jestli Alkerdeel poslouchat na pařbě, nebo na cestě do práce, je už vcelku jedno. Hodí se vlastně kamkoliv. Spíš jde o to, jak moc si přejete rozebrat své okolí. Dávka těžce syrového sludge / black metalu není zrovna nejveselejší injekcí do života. Duch tajemnosti a vážnosti totiž vychází ze stejného otvoru, jako je tomu na obalu Lede. Přesto desce chybí nějaká větší moc, čím by mohla zaujmout a svázat posluchače. Takhle jsou náboje vystříleny během prvního poslechu a pro repetetivní produkci už toho překvapení moc není. Na druhou stranu je to vážně slušnej bordel, o kterej primárně šlo a rozhodně nebylo zapotřebí dosáhnout něčeho jinak zajímavého.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:ConSouling Sounds
Vydáno:Duben 2016
Žánr:sludge / black metal
Pede - zpěv
Pui - kytara
QW - basa
Nieke - bicí
1. Regardez ses yeux I
2. Regardez ses yeux II
3. Regardez ses yeux III
4. Lede
5. Gråt Deleenaf
ColdCell
The Greater Evil
Awali
Ad Astra
Vader
Welcome To The Morbid Reich
Echolons)))
Idea of a Labyrinth
Winds
Of Entity And Mind
Stíny Plamenů
Šum v pološerech
The 3rd and the Mortal
Memoirs
Laments Of Silence
Restart Your Mind
Lustre
Wonder
King Diamond
Abigail
Phonothek
Styx
Během února a na začátku března proběhne malé tour slovenské kapely Ramchat, která jím představí novou desku Krveľ. Rozpis zastávek máte níže, detaily...
1.2.2023První vlaštovka od nové domácí post-hardcore formace asVra se jmenuje Sebeclam a k poslechu je ZDE.
1.2.2023Na MetalGate před dvěma dny oficiálně vyšla nová deska Antigod, která je pro fanoušky kromě digitální edice k dispozici v digipakovém CD. Podrobnosti ...
31.1.2023Po reedici na CD z roku 2017 se na Pařát Productions rozhodli vydat album Vacuum (1995) i na gramodesce. Ta bude klasicky černá a vyjde v průběhu květ...
27.1.2023Finská kapela Vorna, hrající melodický metal na pomezí pagan / black / folk, vydá v dubnu na Lifeforce Records svou čtvrtou řadovku Aamunkoi, z níž si...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.