Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
I Am No Hero - Nights Of Wonder

I Am No HeroNights Of Wonder

Symptom29.10.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 / Beyerdynamic DT 770 PRO 32 Ohm
VERDIKT: Post-rockovou progresi tu nenajdete ani se svíčkou v pravé poledne, ale o tom tahle deska není.

Byť poslední dobou je moje touha po tomto žánru vlažná, sychravé počasí, žluté listí za okny a teplý šípkový čaj na stole, přímo nabádají k poslechu němých a přesto výpravných melodií post-moderního instrumentálního rocku. Aktuální sestava, nyní chudší o basovou kytaru, redukcí na trio příliš netrpí a uchovala si potenciál rozbušit všechna melancholická kytarová srdce o trochu rychleji. Na druhou stranu, Nights Of Wonder v žádném případě není o velkých gestech a protřelého posluchače skutečně nemá čím překvapit.

 

Správné slovo vystihující dojmy z prvního poslechu je: komorní. Sedmero skladeb pracuje téměř výhradně se základním rockovým materiálem, který zde představují bicí s příjemně naturálním zvukem a dvojice elektrických kytar s nezbytnými efekty a všudypřítomným tremolovým trsátkem. Občasné podtržení atmosféry klávesovým nekonečnem je jak povedené, tak očekávané a podrobnější komentář k němu asi nemám. Kolektivní pochopení hudby a její manifestace do instrumentální formy hudbě I Am No Hero prospívá, to je jisté.

 

Kritik ve mně má chuť poznamenat, že radost z dalších poslechů trochu kazí nepřeslechnutelný fakt nedostatku originality a sevřenosti žánrem. Čtyřka Raindream v prvních tónech slibovala inspiraci opojnou psychedelií v duchu disko beatů amerických Maserati, ale bohužel, naši borci šanci neproměnili. Výsledek, jakkoli příjemný, tak působí jen jako dlouhé intro bez pointy. Dvojka Stars se bez rozpaků hrdě hlásí k odkazu japonských Mono, což samo o sobě není nic špatného, ale jak praví klasik, originál je jen jeden.

 

Kapela společnými silami nahrála album, které se snadno poslouchá. Nights Of Wonder se naneštěstí i snadno oposlouchá a to je problém. Dílo zatím vyšlo pouze elektronicky a jeho klidná až stojatá povaha místy vyznívá jako digitální ticho. Absence basy není nepřekonatelný nedostatek a jsem rád, že na tuto mezeru nebyl aplikován vzorec "víc kytar, víc Adidas". Nahrávka sice nevyniká velkou vynalézavostí na straně kompozice, alespoň si ale drží dobrý standard, co do produkce. O čem to tedy celé je? Nehledejte více, než jen příjemné rozptýlení na cestě všedním dnem, rychlé vzplanutí i vyčerpání. Malý krok pro posluchače, nevylučuje velký krok pro kapelu, tak se nechme překvapit, co bude dál.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Ruadek / 29.10.20 7:55odpovědět

Tak ti Mono z toho sálají opravdu do všech směrů. Poslouchá se to dobře, někdy je ale ta poklona vzorům až přílišná. 50%

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky