Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Immortal - War Against All

ImmortalWar Against All

Symptom30.6.2023
Zdroj: Spotify
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Marshall Major II
VERDIKT: Nezdá se, že by Immortalu bez Abbatha a Horgha vyloženě spadl řemen z motoru. Myslím, že Demonaz u kormidla podává přesvědčivý výkon.

První dojem z novinky člověka trochu předběhne a dobré pocity kazí až postupné hlubší analyzování a nimrání se v detailech. Na první dobrou všechno šlape, hlava souhlasně pokyvuje, noha podupává do rytmu. Velký prostor dostávají melodické pasáže a duch desky se často vrací k atmosféře přelomového alba At The Heart Of Winter (1999) a vlastně i k etalonu žánru, navěky věčným Bathory. Svět věčného mrazu v království Blashyrkh píše novou kapitolu dějin black metalu.

Prudký start první a titulní skladby War Against All dokazuje, že duch norských pionýrů mrazivého blacku je stále mezi námi a jeho síla nepramení pouze z účasti Abbatha, který je nepřítomen. Instrumentální šestka Nordlandihr působí neodbytným dojmem, že někdo na playlist nedopatřením zařadil nahrávku Ukrajinců Drudkh. Slovanské melodie jako vystřižené z desky Blood In Our Wells (2006) končí s první notou sedmičky Immortal. Pokus o stavbu hudebního pomníku této dnes už legendární kapele v podobě eponymní skladby, nedopadl vůbec špatně. Rychlost, agrese a mrazivá slova.

I‘m Immortal, My Spirit Of Ice
My Blood Is Frozen, I Dwell In The Cold

Podobné déjà vu přináší i refrén čtyřky No Sun. Ve sloce převládá pocit z druhé desky Pure Holocaust (1993), kterou jsem před lety nominoval na nobelovu cenu za přínos žánru. Tempo desky se dynamicky vyvíjí a řekněme, že spolu s ním fluktuuje i kvalita či intenzita hudebních nápadů. Utahanější kusy jako trojka Wargod sice neurazí, a i přes zjevný štempl kvality hrají jen jakýsi okresní přebor. Pětka Return To Cold tuto pomyslnou laťku hudební přívětivosti dále navyšuje. V takových chvílích, odmyslím-li si hrubší atributy, vidím heavymetalovou úderku v kožených slipech a s trvalou na hlavě. Naopak pecky jako Thunders Of Darkness, kde má zlo vrch, koncentrují ty pravé ozvěny mého mládí stráveného se špunty v uších. Démonický valčík plný sypaček z krajů severně od pekla, kde panda dává dobrou noc.

Havraní bůh Mighty Ravendark má ze svých apoštolů jistě radost, ale neuškodilo by podpořit dravost skladeb trochou špíny. Vedle klasiky Sons Of Northern Darkness (2002) vyznívá naleštěný zvuk novinky křehce asi jako Ludvík Veliký s příliš silnou vrstvou pudru. Posluchačsky je War Against All album vděčné a soudím, že pro mnohé až příliš. Každopádně za udržení ikonického soundu a Demonazův vokální výkon palec hore. Závěr desky je ve znamení pomalejší a epické skladby Blashyrkh My Throne, která v duchu léty prověřeného dramaturgického triku zvolna vypráví poslední kapitolu tak, aby se kruh uzavřel a dílo bylo završeno.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.11.19 9:04

Každá kapela, především jednička na poli prog metalu, se musí posouvat. A po čase přijde doba na velký posun. Leprous ten posun načasovali na rok 2019 a bylo jasné, že už tak dost "mimostylová kapela" bude muset jít hodně dál. Pitfalls je odvážný počin, klobouk dolů. A je v něm skrytá jedna z nejlepších skladeb jejich historie (bezmálna 12-ti minutový nátřesk The Sky Is Red, který je takovým návratem ke starším deskám). Vadí mi dvě věci. Deska ale zní jednak jako sólovka Einara a druhak je zoufalá škoda nevyužít rytmiku, jakou kapela disponuje. Je tam toho málo, Kolstad využit jen částečně, což je fakt škoda. Ale v rámci posunu to asi dává smysl. Kapela chtěla odvážnou desku na hranici experimentálního popu a má ji. Počítám, že tohle bude hodně dlouho deska, o které se bude dost mluvit. A za mne neuvěřitelný pěvecký výkon, který pokud někomu barvou hlasu vadí, je to jeho škoda. Dojmy z mé strany víceméně pozitivní, deska mi dává podstatně víc než minulá Malina. Jako by se právě na Malině zastavil vývoj, zde se kapela konečně dostala o hodně dál a já fakt konzerva nejsem (a nikdy nebudu), takže kvituji s nadšením. Ve výsledku výrazná deska výrazných umělců, která je na hodně poslechů, je v tom hodně. Konzervativní posluchač ale nepobere tento vývoj, čemuž na druhou stranu rozumím. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Bhut / 30.6.23 8:01odpovědět

Já bych tu chtěl rozbít tu pověru, že se Abbath s Demonazem nekámoší. Nedávno je totiž bulvární oko zachytilo při společné session: https://1url.cz/OuuOl

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky