|
|
||||||||||
Loňské album Jaga Jazzist se u nás dostalo do jakéhosi publicistického vakua. Na naši retro rubriku je to moc mladé maso, mluvit o Starfire jako o novince by pak bylo přinejmenším na poklepání na čelo. Možná by bylo nejlogičtější nechat Starfire plavat ve svých vesmírných proudech (přece jen jsme se k nahrávce občas vyjádřili v Redaktorských ozvěnách), ale jeden důvod, proč se albu nakonec pověnovat i v recenzi se přece jenom objevil - za pár dní se Jaga Jazzist předvedou na Besedě u Bigbítu! A to už stojí za to.
Ne že by biologické hodiny této desky nějak tikaly nebo co... To ani náhodou. Nejvíc mě mrzí, že jsem si Starfire pustil k tělu až pár dní po vydání našeho ročního zúčtování s rokem 2015. Nové nástroje by si za to Jaga Jazzist sice stejně nekoupili, ale Starfire mezi nejlepší desky uplynulého roku rozhodně patří. Já už o tom vím své a redakční kolegové Radek a Mira mají u mě pramínek vlasů za to, že alespoň oni se o Starfire tenkrát zmínili.
Kde vlastně začít...Tyto norské vizionáře jsem poprvé slyšel kdysi před lety a byla to jen epizodka už ani nevím s jakým albem a dopadlo to nevalně. Dá se tedy říct, že pořádné seznámení s tvorbou Jaga Jazzist pro mě představuje až album Starfire. A seznámení je to tedy parádní. Jaga Jazzist sice na první pohled vypadají se všemi svými elektronickými krabičkami, pedály, syntezátory a dechovými nástroji poměrně nebezpečně a nepřístupně, možná i trochu kýčovitě, naštěstí se jim však daří celý tento svůj kamion vercajku udržet ve správném jízdním pruhu. Ať už se na mě ze sluchátek valí stěna elektronických zvuků, jazzové kličky nebo podezřelý klid před urgánem (nebo směs toho všeho), můžu se spolehnout na to, že to má smysl. Přinejmenším na albu Starfire (porovnávání nechám na větších znalcích) Jaga Jazzist nepřehrávají ani nesimulují, i když kombinují mnohé. Nahrávka je to moderní a komplexní zároveň, vzbuzuje ve mě však i hlubší emoce a při poslechu mám stále pocit, že jsem přítomen něčemu mimořádnému.
První dvě skladby Starfire a Big City Music v sobě spojují vesmírný prostor s pozemským povrchem. Je to jako z vrcholku kopce nad městem sledovat obrazotvornou hru hvězd a souhvězdí a zároveň pozorovat pohyb světel a barev večerního velkoměsta. Jistě si řeknete, že to je blbost – vidět blízko města ve všem tom světelném zněčištění vůbec nějaké hvězdy je prakticky nemožné -, ale ve světě Jaga Jazzist je možné vše. Stejně jako ve třetí skladbě Shinkansen nechat zapomenout na obrazy večerní rozmanitosti metropolí a vrhnout se do úplně jiných sfér - do dalekých opuštěných oblastí v jakémsi soundtrackovém opojení jako vystřiženém ze starých westernových trháků. V této skladbě je asi největší prostor k zasnění.
Následující Oban se sice zpočátku jeví méně přístupně, ale své krásy odkrývá postupně, aby pak svou výraznou část zasvětila smyčcové melancholii sevřené v elektronických kleštích, která musí pohnout i s cynikem. Vývoj této úžasné téměř třináctiminutové kompozice je radost sledovat. Je v tom do jisté míry rafinovanost a záměrný cíl a zároveň i podíl improvizací dosažených řešení. Což se dá říct skoro o celé nahrávce, která na mě působí částečně jako kompozičně promyšlená, částečně jako vyjamovaná.
Album by si mohli oblíbit především posluchači s otevřenější myslí, kteří se dokážou přenést přes velmi širokou škálu zvuků a střídání nálad. Zpočátku se to může jevit jako překážka, ale časem se to přetaví ve výhodu. První poslechy jsou dobrodružstvím, další fáze jsou už vyloženě gurmánské.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Sarapis / 4.8.16 10:24odpovědět
Momentálně s tímto albem zažívám takovou renesanci. Poprvé to bylo začátkem roku, kdy jsem se ho nemohl nabažit, pak jsem ho na pár měsíců odložil a teď znova, možná ještě silněji jsem do toho spadl. Je to parádní štych po všech stránkách. Klobouk dolů, že se taková hromada lidí vůbec na něčem domluví, natož že natočí takovou parádu:)
Radek / 3.8.16 10:25odpovědět
Mimořádné dílo, které mi bylo dlouhou závislostí. Příjemnou drogou. Ta nepopsatelná Jaga jako na první desce už to není, disharmonie se vrství už jen v klávesových motivech, je to kompaktní a přemýšlivé. Spolu s minulou deskou mírnější, v současnosti vzletné a plné vesmírných dálav. Pro je to i nadále srdcová záležitost.
Mirek M / 3.8.16 6:35odpovědět
Moc hezky napsáno, souhlasím! Je to znamenitá a posluchačsky mimořádně trvanlivá deska, která mi doteď dělá radost. Sám jsem chtěl o ní něco napsat, ale nějak jsem nevěděl, co :) Takže respekt i za to, žes to dokázal takhle parádně shrnout....
Label:Ninja Tune
Vydáno:Červen 2015
Žánr:nu jazz/experimental rock
Martin Horntveth - bicí, perkuse a programování
Lars Horntveth - kytary, klávesy, dechové nástroje atd.
Marcus Forsgren - kytary
Even Ormestad - baskytara, perkuse, klávesy
Andreas Mjøs - kytary, perkuse, vibrafon atd.
Line Horntveth - tuba, flétna, perkuse, zpěv
Øystein Moen - klávesy, perkuse
Erik Johannessen - dechové nástroje, perkuse
1. Starfire
2. Big City Music
3. Shinkansen
4. Oban
5. Prungen
Occultation
Three & Seven
XIII. Století
Frankenstein
Hidden Orchestra
Creaks - video game soundtrack
The Spacelords
Water Planet
Emperor / Thorns
Thorns vs. Emperor
Steven Wilson
The raven that refused to sing (and other stories)
Hissing
Hypervirulence Architecture
Demonical
World Domination
Impious Baptism
Wrath of the Apex Predator
Khnvm
Portals To Oblivion
Queensrÿche
American Soldier
Řecká metalová kapela On Thorns I Lay vydá 13. října na Season of Mist novou řadovku, která se bude jmenovat stejně jako kapela a z níž byl aktuálně z...
18.9.2023Kapela Insania představila videoklip ke skladbě Jedeme peklo, kterou znáte z alba GRRRotesky (psali jsme ZDE). Klip pochází z dílny CyberOlase a dle k...
18.9.2023Na rakouském vydavatelství Mai Lei Bel vyjde 22. září debutní deska rockové kapely Craggy Collyde, která funguje od roku 2018 nejdříve jako duo, nyní ...
17.9.2023Rebaelliun pustili do světa kytarové video se skladbou All Hail The Regicide připravovaného alba Under The Sign Of Rebellion, které vyjde 22. září u A...
17.9.2023October Tide zveřejnili nový singl z připravovaného alba The Cancer Pledge. Skladbu Blodfattig najdete na TOMHLE linku.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.