|
|
||||||||||
Společnost bude stále srovnávat obě větve rozdělených Immortal, jak pohrobky nesoucí legendární název, tak urvaného sólistu a narcise Abbatha. "Nesmrtelné" je možné považovat za nositele tradičních hodnot severského black metalu a jejich poslední nahrávka je úctyhodné dílo. Ale i Abbath ve své tvorbě stále nese část dávného odkazu, spíše jeho melodičtější tvář.
Tenhle chlápek má na hudbu trošku jiný recept a je vlastně dobře, že oba subjekty nemlátí tu stejnou slámu. Já si rád dám od obojího, zelí nebo šípková, a jejich vzájemné osočování mě vůbec nezajímá. Abbath asi nebude velkej sympaťák, ale dokud ho vidím jen na fotkách, tak mi jeho tvorba šmakuje. Havraní vokál v jeho podání je jedinečný a rozpoznatelný na sto honů. První album pod praporem Abbath se mi i přes slabý ohlas veřejnosti celkem líbilo. Bylo majestátní, dominující a příjemně melodické. Jestli se to stejné bude dát říct o jeho nástupci Outstrider, na kterém se podepsala zcela jiná sestava než u debutu, je zatím otázka. I přes nenápaditý obal s tradiční a už nudnou pandou je kapela Abbath nyní kvartet a principála obklopují hráči z kapel, o kterých slyšel asi málokdo. Fakt, ten obal je slabšího odvaru a smrdí sebeláskou, tady bych principálovi doporučil trošku skromnosti, sebereflexe a pružnosti. I když už jsme si zvykli.
Outstrider je podstatně kratší než jeho předchůdce, ale to vůbec nevadí. Ono netrvá dlouho a člověk má dojem, že Abbath na své nekonečné cestě tak trochu ztratil nit. Nebo možná jen zabloudil a zmateně se motá na místě. Oproti debutu se příjemně známá poetika a melodičnost brzy zají a já bych moc rád našel něco nového, něco, proč bych tohohle starého barda měl obdivovat dál. Současná recyklace témat mě zatím nechává chladným a neústupným k předloženým argumentům. Co se týče řemesla, deska je zahrána ve standardní kvalitě, tady není co vytknout. Své umění jak zkrotit svéhlavou hlavní kytaru ukazuje Ole André Farstad, který šéfovi odebral z hrbu nějaké povinnosti a je to určitě k dobru. Jeho hra je plná sólových perliček a rychlých výlevů chladné poetiky, a patří k tomu nejsilnějšímu, co deska nabízí. Jen škoda, že samotné hudební motivy notně pokulhávají a je cítit úbytek skladatelské invence. Ve skladbách je vždy dostatek základního materiálu, aby se z notového papíru mohla postavit na nohy, ale její životnost je druhu jepičího. Nahrávce vládne střední, pohupující se tempo, některá místa okrašlují akustické vyhrávky, ale nezapomíná se ani na rychlé vály, které ovšem nemají ryze blackmetalové rysy. Spíš je to takový hutný hevík s havraním hlasem coby tvrdící složkou. Zmalovaní mušketýři se středověkými kyji plnými hřebů by se měli raději zaměřit zpět na Immortal, kteří jsou pro mě více důvěryhodní.
Jen těžko bych volil výraznější skladbu, kterou bych mohl s čistým svědomím prohlásit za hit. Celé album je takové nijaké, ani temné, ani řádně heavy, prostě druhý nálev. Proto bude asi jen pro skalní příznivce ex-Immortalovského předáka. Oproti debutu je znát pokles potenciálu, vyčerpanost témat, ale zároveň je vidět, že to Abbatha pořád baví a tak tohle určitě nebylo jeho poslední slovo. Které by pro příště mohlo znít lépe.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Corvus / 12.8.19 17:56odpovědět
U mě stále o chloupek vede debut. Rozhodně to není deska za 55%, ale chybí mi nějaká ta majestátní, ledem sešlehaná pecka typu 'Roots of the Mountain', kterou z předchozí desky miluju. Na novince mě trochu irituje kytarista... Nemůžu si pomoci, ale občas mám neskutečně vlezlý pocit, že ta (až heavy) sólíčka - vyhrávky, do té blackárny vůbnec nesedí... Minimálně to nějak nesedí k Abbathovu řevu a mým uším... Ale postupně si zvykám. Na první poslechy mi ale první deska uvízla v uchu okamžitě, na aktuální se mi songy zatím spíše slejvají, ale to je normální, po prvních dvou posleších. Favority už mám... Za mě spokojenost a pokud ABBATH pod tuhle laťku neklesne, tak je to na pohodu. A klidně houšť.
Lomikar / 1.8.19 14:25odpovědět
Mám to přesně naopak. Předchozí album mi přišlo strašně rychlokvašený a každej song mi přišel stejnej jak předchozí. Tady je pro mě ovšem už pár zapomatovatelných pasáží, nějakej vývoj těch songů a zásadní pokrok jsem zaznamenal i na poli textů s několika romantickýma veršema typu "We seek the heart beating still Within the flesh of über-kill" Abbath je pořád píčus, ale tohle sviští.
Label:Season Of Mist
Vydáno:Červenec 2019
Žánr:heavy/black
Abbath - zpěv, kytara
Ukri Suvilehto - bicí
Mia Wallace - basa
Ole André Farstad - kytary, citera
host:
Endre Kirkesola - perkuse, klávesy, samply
1. Calm in Ire of Hurricane
2. Bridge of Spasms
3. The Artifex
4. Harvest Pyre
5. Land of Khem
6. Outstrider
7. Scythewinder
8. Hecate
Abbath
Abbath
Abbath + Vltimas, 1349 a Nuclear
8.2.20, Brno - Fléda
Europa Blasphemia - The Extreme Metal Tour Of 2016
4.2.16, Praha - MeetFactory
Chaos Echœs
Tone Of Things To Come (EP)
Kristoffer Gildenlöw
The Rain
Mogwai
Rave Tapes
Earthside
A Dream In Static
Soulfly
Archangel
Chelsea Wolfe
Hiss Spun
Khnvm
Portals To Oblivion
Senmuth
Hagwalah
Nové album Sukkhu nazvané Self-Exorcism na CD je aktuálně venku a za 300 Kč může být vaše. Objedávat lze na TOMTO mailu.
10.2.2025Na MetalGate se opětovného vydání dočká kniha Revoltikon mapující život a dílo Bruna Kovaříka (Krabathor, Hypnos), která původně vyšla v roce 2014 a s...
8.2.2025Deathmetalová mašina Demonical zveřejnila video a dvouskladbový singl se skladbou Välkommen Undergång (Live), který se objevil na všech streamovacích ...
4.2.2025Sedmý ročník Front Line Festu proběhne 28. března v pražské Modré Vopici a o den později v Brně, v klubu Melodka. Na obou akcích se můžete těšit na po...
1.2.2025Pestilence představují nového kytaristu. Stal se jím Max Blok (Alkaloid, Dark Fortress), který nahradil Rutgera van Noordenburga. Pestilence v současn...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.