Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Jesu - Ascension

JesuAscension

Victimer8.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Album, které přišlo na svět v pravý čas, aby zažehnalo místy v rutinu se propadající osud Jesu. Sympaticky neobjevná nahrávka plná nádhery.

Malíř atmosfér, vizionář a zejména kultovní postava industrial metalového chlívku, Justin Broadrick, je zpět spolu s novým albem Jesu. S formací osvěžující hrubé monotónní riffy zasněným poryvem nebeských dálek. Za tu dobu se Jesu stali podobně jako Godflesh legendou s nezaměnitelným rukopisem. Diskografie v sobě nese nejen euforická díla plná překrásně se doplňujících protikladů, ale také pár nezáživných, hlušších míst. Mám tím na mysli hlavně poslední období a nějaká ta nevýrazná splitka či epka. K nemalé radosti pak mohu prohlásit, že do těchto míst album Ascension rozhodně nepatří. Naštěstí, protože to by už zavánělo vyčerpáním tématu a černými myšlenkami.

 

Novinka Jesu není ničím zlomovým, revolučním, nikdo to tak ani nechce, jen se podařilo dát dohromady uchu lahodící materiál. Snové party jsou zase těmi, co staví chlupy po celém těle do pozoru a vzájemné vyhovění si v překvapivě plodných pasážích má rozhodně svou úroveň. Ukrutná délka alba není na škodu, protože to v rytmech Jesu není nic nového a stále je co objevovat a když už se zdá, že vás nic nepřekvapí, tak kdesi z neznáma vyraší krásný atmo motiv plašící temné obavy.

 

Ascension je o naději, nepropadá se do deprese, nemaluje černými barvami, je relaxační, smířené a přitom poučné. Na druhou stranu je albem, na kterém lze lecos předvídat a domýšlet si. U Jesu jde ovšem o zcela normální jev. U novinky je nutné ocenit hlavně její nápady a nechat ji vykvést. Přiznám se, že jsem nad některými minulými minidílky Jesu propadal skepsi, takže patřím mezi ty, které nové album příjemně osvěžilo. Místy sice i ono vrávorá ve svém stínu a uspává, ale poté hřeje mimořádnou atmosférou a ztracenou pohodou. Tam, kde čas neúnavně spěchá, není prostoru ani pochopení. Je třeba snít své sny uzavřen ve strojírenskou kabinu, kde výhled na rozkvetlé louky křiví úsměv v pozitivní tvar.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky