Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Katatonia - Nightmares As Extensions Of The Waking State

KatatoniaNightmares As Extensions Of The Waking State

Symptom30.6.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Beyerdynamic DT 770 PRO / Adam Audio A7V
VERDIKT: Poslech novinky něžného švédského metalu ve mně probouzí smíšené pocity nostalgie a rozčarování.

Dávno tomu, co jsem kapelu objevil a přijal za svou. Nostalgii probouzí každá další nahrávka a posílá mě zpět do nultých let, kde to pro mě začalo. Letošní novinka s nejdelším názvem v kapelní historii způsobuje především rozčarování a je všechno jen ne úderná. Chybí tu tlak a tah na branku, nemluvě o emocionální svěžesti. Z mého pohledu švédský kvintet rezignoval na zajímavý vývoj směrem dopředu a jen přebírá dávno vytěženou hlušinu. Je to bezpečná cesta, jak oslovit nového nenáročného posluchače, co nepamatuje dřívější slávu a lesk značky Katatonia.

 

Na druhou stranu je potřeba uznat, že si kapela drží svůj standard v podobě nabroušeného zvuku s výbornou produkcí, jakou od podobného jména očekáváme. Zvuk vás obejme a pohladí, je energický i dynamický. Jonas Renkse jako vrchní impresario, který nikdy nevynikal velkým hlasovým rozsahem, se moudře drží svého kopyta a prozpěvuje si svým typicky tlumeným odstínem.

 

Nevím, co přesně kapele dochází, jestli je to dech nebo inspirace, ale aktuální nahrávku bych charakterizoval všeříkajícím zvoláním "meh". Ještě výstižněji to dělá bonusový videoklip ke skladbě Lilac, kde nový kytarista Sebastian Svalland mezi party ležérně scrolluje na svém iPhonu. Jako charakteristika doby povedená, byť trochu zbytečná sekvence. Samozřejmě pohled do zákulisí je vždy vítaný, takže produkčně nenáročné guitar lesson video pro věrné fanoušky ceníme a vítáme informaci, že kapela pracuje v Cubase.

 

Možná že odchod zakládajícího (Anders Nyström) a zaučeného člena (Roger Öjersson) trochu otřásl tvůrčím výtlakem, každopádně nějaký vítr v plachtách stále cítit je a specifická příchuť rukopisu také nijak neutrpěla. Trojka Wind Of No Chance mate sbory a podivnou kytarovou pasáží v duchu Rammstein – slyším dobře? Odříkávání sloganu Hail Satan tu nezní příliš zlověstně, spíše skoro až zvláštně nepatřičně. Některá sóla jsou poskládaná, jakoby našeptával kolega-krajan Akerfeldt před tím, než se svými Opeth zcela ztratil zábrany a zmizel normálnímu posluchači v neproniknutelné mlze psychedelického rocku. Rozhodně je tu hodně klidných ploch a prostoru ke klidné kontemplaci nad čímkoli.

 

Sběratelé si mohou dopřát speciální vinylovou edici v nevídané Liquid Filled variantě, což považuji za podobnou zhýralost jako sýrem plněný okraj pizzy, ale nic proti gustu a marketingové šikovnosti. Co dodat závěrem? Nová nahrávka s obnovenou sestavou mě neuráží a dokážu si ji užít, akorát to ve mně nespouští dřívější entuziasmus. Je to dobře uhnětený filler, co nebudí vášně a jako rekreační poslech do kanceláře odvede slušnou práci. A třeba právě tam, při bezmyšlenkovitém poslechu se časem vyjeví něco víc, protože – nikdy nevíš, co se může stát…

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Sarapis / 3.7.25 12:00odpovědět

Nemám ve zvyku hodnotit alba po pár posleších, ono to někdy může vyrůst. Album jsem zkusil dvakrát a musím říct, že to bylo k nepřežití doposlouchat, přitom ta deska ani není moc dlouhá. Tome, buď rád, že to v tobě probudilo aspoň něco. Mě to teda těžce unavilo.

Ruadek / 1.7.25 15:07odpovědět

Ano, naprostý kopec nudy a degradace kdysi výborné kapely, pokračuje. 30% s odřenýma ušima

Jirka D. / 30.6.25 12:57odpovědět

Za mě neskutečný kopec nudy a vzhledem k tomu, co kdysi znamenalo jméno Katatonia, i velká ostuda.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky