|
|
||||||||||
Pár prvních poslechů bylo o tom, že jsem trochu zbytečně dumal, jestli Action & Tension & Space jsou víc post-rock nebo psychedelický rock. Jak kdyby na tom něco záleželo... Postupem doby mi došlo, že hranice je trochu nejasná a že na tom vlastně vůbec nezáleží. Naopak mi s přibývajícími poslechy došlo to, že ATS jsou něco jako The Doors na dlooouhém rauši, jen bez Jima Morrisona, protože jejich tvorba je komplet instrumentální. Taky jsou z Norska, takže to nebude jen tak.
To „nebude jen tak“ v jejich případě vede do nástrojového parku, kde vedle elektrické kytary a vykostěných bicích funguje basa (jakže kontrabas) a pak historizující klávesové nástroje. Nic převratně velkého a nic, co by mělo na svědomí nějaké skutečně podnětné hudební nápady - klávesové nástroje jsou přesně takové, jaké se do podobné muziky hodí (mnohem víc archaické než soudobé) a basa zní prostě líp než baskytara, ale to je tak všechno. Tím končí i výčet co se týče zajímavostí, tohle vám prostě bude muset stačit.
Všechno ostatní je totiž maximálně standardní, spíš ale obyčejné až nudné. Nespraví to ani reminiscence na zmíněné The Doors, ani doporučení třeba pro fanoušky My Sleeping Karma, jejichž vnitřní vesmír je v hudbě ATS slyšet rovněž. Pravda je, že ATS malují docela zajímavé psychedelické obrazy, s nimiž si umím představit silný a intenzívní výlet, ale pouze s podpůrnými prostředky klokotajícími v krvi. Za střízliva je jejich hudba hodně uspávací a jednotvárná hmota, jejíž síla vyprchává s druhou třetí skladbou. Všechno je stejné, všechno se neustále opakuje a troufám si tvrdit, že pocit zmaru na vás padne už během klipové ukázky. A teď to zkuste vydržet nějakých čtyřicet minut!
Hledat kouzlo v téhle hudbě je oříšek na dlouhé zimní večery, protože právě někde tam (se vší tou ospalostí a nudou) by deska Skåredalen Funhouse mohla pustit chlup a stát se dobrým společníkem. Tichým, nerušícím, dotvářejícím atmosféru zbytečného dne, kdy opustit gauč znamená přehnaný výkon motivovaný pouze tím, že v lednici čeká další láhev. Možná někde na dně té další lze najít kouzlo téhle kapely a téhle desky, protože pro všední dny plné shonu a honby za nevím čím tohle album až příliš postrádá jakékoliv inspirující podněty. Efektům na kytaře navzdory.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Kapitän Platte
Vydáno:Říjen 2018
Žánr:psychedelic rock
Julius Lind - basa
Ørjan Haaland - bicí
Per Steinar Lie - lap-steel kytara, kytara
Øystein Braut - kytara, organ
1. Skåredalen Funhouse
2. Echo Echo Echo Ech!
3. Lone Stranger
4. Buildings As Tall As Roofs
5. Eureka
6. Cut My Legs Off And Call Me Shorty
7. Lavalamps
8. Cruise Control
Weregoat
Pestilential Rites Of Infernal Fornication
Keep of Kalessin
Epistemology
Pink Floyd
The Endless River
Lustre
Wonder
Pencey Sloe
Don’t Believe Watch Out
Iron Maiden
The Book of Souls
Decoherence
Unitarity
MindThorN
Black Shine Of The Gloom
Me And That Man
Songs Of Love And Death
Sodom
Genesis XIX
Sad Harmony
Tete-A-Tete
Ještě stále čerstvý květnový singl Rigor Mortis od Meeting with Hans (post-rock/hardcore) v režii studia Silent Observer k poslechu ZDE.
27.6.2022Tiskovka: Mohou pankáči natočit desku dětských písniček? Odpověď na tuto otázku přinesli Už Jsme Doma na albu Pět ran do čepice. Nahrávka vznikla ve s...
27.6.2022Domácí kapela Gate Crasher zveřejnila nový singl Jako vlci, k němuž vznikl i videoklip - k dispozici na youtube.
27.6.2022Pár měsíců po digitálním vydání je venku i fyzická podoba nahrávky Pohrdat domácí kapely Decultivate, a to na jednostranné 12" gramodesce s gravírovan...
27.6.2022Domácí dark(black)metalová kapela Pergamen právě vydala své nové album Sol infernum, které je jejich první koncepční nahrávkou. Kromě digitálního vydá...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.