Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Nostalgicky vzpomínám na desku Armada (2006), která se povedla tak moc, že si ostatní spřízněné kapely poskládala jako polínka k peci, aby v té nádheře shořely na prach. Kolossus (2008) byl taky fajn. No a pak přišla deska s ospalým drakem na obalu, kterou jsem si poslechl, mnoho ve mně nezanechala a víc už jsem slyšet nepotřeboval. Katharsis tak pro mě je po mnohaleté pauze na první poslech vcelku příjemná nahrávka.

Ilustrovaný Obsidian C. nasadil na obálce alba hněvivý výraz, zřejmě na znamení našlapaného hudebního obsahu, což je i není pravda. Je fakt, že skladby obsahují více, než by se na první pohled mohlo zdát. Přesná, rychlá a technicky náročná hra je cosi jako výchozí nastavení norského trojlístku. Rozhodující ovšem je, co s těmito atributy uděláte.

Tipuju, že při poslechu na slepo nebude mít posluchač problém kapelu identifikovat. Keep Of Kalessin jsou žánr sami o sobě a celkové vyznění jasně odkazuje k typické melodičnosti Obsidianova notového listu. Výše jmenované desky definují kapelu jako extrémně metalovou, hrající výrazně melodický až pompézní black-metal moderního střihu. Riffy i beaty jdou do pointy a tvrdě na bránu.

Se vzrůstajícím počtem poslechů se desce trochu otupují hrany a člověk si všímá, že zas až taková paráda to teda není. Občas mě přemáhal pocit, jestli do skladeb náhodou neprosakují přeslechy sborů švédských Therion. Ještě častěji jsem přemýšlel, neposlouchám-li nějakou méně známou nahrávku od Dimmu Borgir.

Častá a nápadná podobnost s kolegy od fochu rozhodně ničemu nepomáhá. Pochopitelná potřeba progresivity má pachuť zvláštní power-metalové zábavy a dílo dokonává slavnostní sólová kytara na způsob fanfáry před příchodem krále. Dříve přehledné, úderné a vokálem vyšperkované skladby jsou dnes přespříliš vyumělkované. Nechtan střídající Vyla za bubny je bez komentáře, všechno šlape. Obsidian C. za mikrofonem sice neselhává, ale jeho výkon je s Thebonem nesouměřitelný.

Na tomto místě své pozemské kecy raději zakončím, než upadnu do boomerských nářků, že dřív bylo líp. Osmiletá odmlka od poslední studiové nahrávky kapelu bohužel nenatlakovala múzou do maxima. Novinka Katharsis není prošlý polotovar a je potřeba ocenit řemeslnou část této aktuální hudební vize. Do pomyslných pěti hvězdiček mi však schází větší dávka umělecké části a bohužel musím říct, že tento blackový newspeak ke mně příliš nepromlouvá.