Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Keys of Henoch - Luciferian Drone Magick (EP)

Keys of HenochLuciferian Drone Magick (EP)

Garmfrost20.2.2023
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Luciferský drone umí seknout drápem.

Jsou kapely a projekty, o nichž se ví i to, jakou velikost bot nosí. Pak jsou tací, o nichž se neví nic. Kapely tají úplně všechno, mluví za ně přece hudba. Pak jsou zde interpreti, kde mlžení nevadí, působí to přirozeně a vy nehledáte nic, jen posloucháte. Mezi takové dle mého skromného názoru patří německý no name projekt Keys of Henoch.

 

Když budu chtít mluvit o tom, co vím, můžu říct, že stylu prvotiny Luciferian Drone Magick, která vyšla loni v létě, krásně sluší název. Hlavním výrazovým prvkem je skutečně drone. Drone a black metal. A magická atmosféra. EP Luciferian Drone Magick obsahuje pouhou jednu něco málo přes dvacet minut dlouhou skladbu Ascension of Qayin (First Evocation). Ještě než se ale rozjedu, musím zmínit i zvláštní demo nesoucí „název“ Rehearsal Jam December 2019. Nahráno bylo v lednu 2020 ve dvojici M. K. – Transcending Keys a S. K. – Time Travelling Guitar, ale necelých deset minut brnění a drnění mělo význam zejména pro jamující dvojici a tvořilo podklad pro věci nadcházející.

 

Luciferian Drone Magick bylo nahráno jedním člověkem – BSSK v červenci loňského roku. Mix a post produkci dostal na starosti Sebastian Scheicher. Neznám, ale dočetl jsem se, že se jedná o vyhledávaného německého producenta a zvukového inženýra. Mastering obstaral Frederic Arbour z dark/ambientového projektu Cyclic Law. Nutno říct, že zvuk nahrávky je laskominka. Duní a vrní, přitom krásně vyzní každá sykavka. Album doprovází jednoduchý, avšak oku lahodící front cover, kde naleznete starý symbol hada pohlcujícího si vlastní ocas v ně kruhu draka.

 

Desku Ascension of Qayin (First Evocation) není snadné popsat slovy. Střídají se v ní prvky black metalu, drone s lehkým dotekem ambientu. Líbí se mi i hlasová složka obsahující syčení a šeptání či growl ryčení. Hlas je samozřejmě pouze jedním z nástrojů. Hlavní důraz je kladen jak jinak na zvuk a šamanskou rytmiku hnanou samply. Bezmála polovina skladby tepe v elektronickém módu, do něhož se vlévají kytarové vyhrávky a vokální zvuky. 

 

 

O albu se začíná mluvit až letos, čehož důvodem může být vydáním nahrávky na kazetě. Dle doporučení na bandcampu je nutné poslouchat jen hodně nahlas a v opilosti. Souhlasím, funguje to líp.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky